Článek
Sucho zasáhlo podle dat projektu Intersucho drtivou většinu rozlohy ČR, na 20 procentech panuje dokonce extrémní sucho. Výrazně nižší, než jsou normální hodnoty, je jak půdní vlhkost, tak i průtok řek nebo zásoba podzemní vody.
Nejvíce sucho postihlo severozápadní, jižní a středovýchodní Čechy, nejméně se naopak dotýká jižní Moravy a Šumavy.
Průtoky řek jsou většinou pod průměrem, na řadě míst výrazně, normální průtoky lze podle dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) za minulý týden vidět jen ojediněle.
Letní tábor pro ukrajinské děti
Také hladina podzemní vody je výrazně nižší než obvykle. V šesti povodích je stav hladiny v mělkých vrtech dokonce mimořádně podnormální. I další hodnota podzemní vody, kterou ČHMÚ měří, a to vydatnost pramenů, je na našem území celkově mimořádně podnormální.
V minulém týdnu napršelo podle ČHMÚ v průměru 8 mm, což je jen polovina normálu pro tuto dobu.
Na krajině se projevuje souběh suchých a horkých dní, při kterých se teplo nemůže odvádět vlhkostí do vyšších vrstev atmosféry, a navíc tak chybí oblačnost, která by mohla odstínit sluneční svit a bránit dalšímu ohřívání.
Stav hladiny podzemní vody, zdroj: Český hydrometeorologický ústav.
Teplá a suchá zima
Současné sucho podle koordinátora projektu Intersucho, profesora Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, nezpůsobuje přímo nedostatek srážek, ale spíše chybějící zásoby vody v krajině po teplé zimě.
„Letošní srážkové úhrny se od těch průměrných zatím dramaticky nelišily. Ten problém není dán tím, že by zima byla chudá na srážky, ale tím, že byla výrazně teplejší a srážky nespadly v podobě sněhu a z velké části hned odtekly a vypařily se,“ popsal Seznam Zprávám.
Také klimatolog Pavel Zahradníček vidí teplou zimu jako riziko budoucího sucha. „Sníh je velice důležitý pro doplnění půdní vláhy a také podzemních vod. V roce 2020 byla velice chudá zima na sníh a tento deficit dokázaly vymazat velmi nadprůměrné deště až za více než půl roku,“ řekl.
Sníh podle něj hraje svoji roli i pro začátek vegetační sezony, když se rostliny probouzejí a potřebují pro svůj růst čerpat půdní vláhu, kterou tající sníh postupně doplňuje.
Krajině tak letos chybělo jarní tání a vegetační sezona začala z volného rozběhu. Zásoby vody ze zimních měsíců se potom vyčerpaly už v dubnu a květnu. K tomu přitom podle Trnky obvykle dochází až v období žní. „Voda akorát stačí na rozvoj vegetace, ale podíváme-li se na zásoby podzemní vody a na průtoky řek, vidíme, že v krajině a půdě chybí rezerva,“ dodal.
Ze zimy si tedy neseme deficit a jakékoliv vybočení z normálu nebo výrazně vyšší teploty znamenají, že v krajině začíná voda chybět. „Rozhodně ale nemáme takový srážkový deficit, jaký jsme si nesli na konci dlouhé epizody sucha mezi lety 2015–2019,“ upozornil.
Deficit půdní vláhy, zdroj: Intersucho.
Horko a sucho bude častější
Miroslav Trnka také popsal, jak se na obdobích sucha projevuje klimatická změna. Teplotní extrémy, stejně jako nedostatek vody a prudké bouřky, budou podle něj intenzivnější a častější.
„Bude přibývat dnů s rekordními teplotami, budou se prodlužovat období horkých vln. To jsou věci předpovídané asi dvě desítky let a víme, že nastanou.“
Výrazným projevem klimatické změny však podle něj bude celková transformace klimatických poměrů, na které je lidstvo zvyklé. „Klima opouští tu jakousi obálku, na kterou jsme byli zvyklí, pro kterou máme odpozorovaná data a podle které se řídíme při konstruování například protipovodňových opatření. Počítali jsme se stabilním klimatem, ale to teď padá,“ dodal.
