Článek
Nejsou léky v Česku zbytečně drahé? Tuto pochybnost vyvolává studie švédského ústavu TLV, podle které Češi platí třetí nejvyšší ceny v Evropě za takzvané generické léky. Jde o přípravky, kterým už vypršela patentová ochrana a které tvoří na trhu naprostou většinu.
Ústav TLV je protějškem českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), jehož experti výsledky švédské studie zpochybňují. Například proto, že podle nich nezohledňuje podíl jednotlivých přípravků na trhu.
Zprávu, ve které srovnává švédské ceny s dvaceti bohatšími evropskými zeměmi, vydává ústav TLV každoročně. V prvním žebříčku shrnuje ceny tzv. originálních léků, které jsou chráněny patentem proti napodobování. Tuzemské ceny, které po dohodě s výrobcem schvaluje SÚKL, jsou zhruba na průměru ostatních zemí.
Druhý žebříček popisuje poměry u generických léků, které jsou napodobeninami originálu a uvádějí se na trh po deseti až patnácti letech, když vyprší patentová ochrana originálu.
Po uvedení generické náhrady ceny daného typu léku logicky klesají, v Česku je však pokles podle zjištění švédského ústavu nejmenší. Po patnácti letech od uvedení na trh je tuzemská cena léčivých přípravků 45 procent nad evropským průměrem. Proto jsou tuzemská generika nejdražší po Švýcarsku a Norsku.
„Také pro nás má takové srovnání velkou hodnotu,“ potvrzuje Jindřich Kotrba, člen představenstva analytické firmy Pharmeca. Za významné považuje především zjištění, že Česko kopíruje trend Švýcarska, kde se ceny po ztrátě patentové ochrany v dlouhodobém horizontu v porovnání s evropským průměrem razantně nesnižují.
Analytik Kotrba připouští, že švédská studie zachycuje jen určitý výsek tuzemského trhu, tedy tu část, která zahrnuje léky dostupné také ve Švédsku. Podle samotného TLV se v tuzemsku používají zhruba dvě třetiny generických léků schválených pro Švédy.
Experti z ústavu SÚKL sice vlastní srovnání cen nenabízejí, tvrdí však, že nelze výsledky interpretovat tak, že jsou generické léky v Česku dražší.
„Studie TLV primárně vycházela ze švédských generik a porovnávala ty stejné léčivé přípravky s cenami v zahraničí bez ohledu na podíl na trhu. Ale podíl léčivých přípravků se na jednotlivých trzích významně liší, a proto nelze zjednodušit situaci na tvrzení, že obecně jsou generické léky v Česku dražší,“ uvedla mluvčí Klára Brunclíková.
Studie TLV porovnává reálné velkoobchodní ceny, za které se léky dodávají do lékáren. Podle mluvčí Brunclíkové je proto nedostatkem studie, že nepočítá se slevami, které mohou od výrobců získat velké nemocnice nebo lékárenské řetězce.
SÚKL trvá na tom, že tuzemské ceny nemohou být nad evropským průměrem. Už jenom z toho důvodu, že Česko stanovuje maximální cenu léků jako průměr tří nejlevnějších zemí EU. Tento mechanismus by však fungoval jen v případě, že by zdejší úřady dostatečně často prováděly revize úhrad v jednotlivých skupinách léků. SÚKL ovšem pro letošek oznámil sedm revizí, přitom zdejší předpisy rozeznávají 200–250 tzv. referenčních skupin léků.
Druhou možností, jak snižovat ceny, jsou úhradové soutěže. Výrobcům, kteří nabídnou nejnižší cenu, pak mohou pojišťovny nabídnout exkluzivní smlouvy. SÚKL ani zdravotní pojišťovny ovšem takové soutěže v Česku nepořádají.
Upřesnění: Text byl na upozornění SÚKL upřesněn v předposledním odstavci. Termín „cena“ (v kontextu „maximální cena“) byl v jednom případě nahrazen termínem „úhrada“. Maximální cenu léku stanoví SÚKL a určuje tak nejvyšší částku, za kterou může výrobce lék v Česku prodávat. Úhradu léku stanoví rovněž SÚKL a určuje tak nejvyšší částku, kterou mohou zdravotní pojišťovny za lék vyplatit. Pokud prodejní cena léku překračuje nejvyšší možnou úhradu, musí rozdíl doplatit pacient.
