Článek
Jen kolejné se v posledním roce pro většinu studentů zvedlo o vyšší stovky korun. Většina univerzit sice argumentovala tím, že jim stoupají náklady na energie i externí služby. Právě kvůli rostoucí ceně kolejí se ale mnohým studentům vyplatí přesunout se do sdílených podnájmů.
„Mám štěstí, že jsem našla extrémně levný pokojík, jehož nízká cena ale vychází z toho, že je nás v bytě osm a bydlíme v méně atraktivní části města,“ vysvětluje jedenadvacetiletá Kristýna, která studuje na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně.
V rámci ubytovacího stipendia dostane čtvrtletně něco málo přes tři tisíce, semestrální příspěvek by jí tak aktuálně zaplatil jeden měsíční nájem. „Když jsem ale bydlela na koleji, platila jsem 5400 korun na měsíc, takže by mi příspěvek nepokryl ani to,“ dodává s tím, že peníze ale aktuálně spíš využívá na nákup „stále se zdražujících jízdenek “ do místa svého trvalého bydliště.
Právě bydliště mimo okres, ve kterém člověk studuje, je jednou z podmínek, aby vznikl nárok na ubytovací stipendium. Není to ale jediné pravidlo. Student například současně nesmí překročit řádnou dobu studia, která u bakalářského programu odpovídá čtyřem letům a u magisterského třem, a zároveň musí studovat prezenčně.
Vyplácená částka se pak na tuzemských univerzitách měsíčně pohybuje mezi 500 až 1000 korunami, za rok se tak vyšplhá přibližně na 6 až 7 tisíc. Finanční prostředky na vyplácení stipendia vysokým školám poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Například Univerzita Karlova ale na ubytovací stipendia uvolňuje další finance z vlastních zdrojů. Od loňského října se tak studentům příspěvek zvedl o čtvrtinu.
Ve srovnání s předchozím rokem se na univerzitě zároveň zvýšil i počet studentů, kteří o ubytovací stipendium žádají – zhruba o pět stovek na 16 300. Větší množství žadatelů se ale může podepsat na tom, jakou částku student nakonec obdrží.
„Přidělené prostředky se rozpočítávají na počet studentů, jejichž žádosti bylo vyhověno. Pokud se tedy zvýší počet studentů žádajících o ubytovací stipendium, zejména pak počet studentů, na které Univerzita Karlova nedostává finanční prostředky na ubytovací stipendia od MŠMT, může dojít i k poklesu výše stipendia,“ uvedl pro Seznam Zprávy tiskový mluvčí univerzity Václav Hájek.
Čtvrtina minimální mzdy
Právě velká šíře a špatná zacílenost pomoci je ale podle Jana Zemana, odborníka na vysokoškolské vzdělávání ze společnosti EDUin, jejím hlavním úskalím.
„Myslím, že podpora není správně zaměřená. U nás spousta studentů využívá nízkou podporu, místo aby potřebnější studenti využívali vysokou podporu, to je hlavní problém. Můžeme si studenty odepsat z daní, velká část z nich pak žádá o ubytovací stipendium, ale nesleduje se, jestli je to student z bohaté zajištěné rodiny, nebo ten, jehož matka třeba už pobírá nějaké příspěvky,“ vysvětluje Zeman.
Přestože je ubytovací stipendium tou nejčastěji nárokovanou finanční podporou ze strany státu, studenty se sociálně slabším rodinným zázemím se snaží MŠMT podporovat především cestou sociálního stipendia. To ale čerpá jen zlomek studujících.
Na nárůstu žadatelů o tuto formu pomoci se sice univerzity vesměs shodují, zároveň ale podobně uvádějí, že se nejedná o žádný dramatický nárůst. „Sociální stipendium aktuálně pobírá 16 studentů, oproti loňskému roku narostlo v řádech jednotek,“ říká mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Tereza Pospíchalová.
Zhruba o třetinu přibylo studentů, kteří žádají o sociální stipendium i na Univerzitě Karlově. V uplynulém akademickém roce jich bylo 54, v tom probíhajícím už 71.
Jak ale ukazuje studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu z roku 2021, která zkoumala finanční podporu studentů, pomoc pro ty sociálně slabé je v Česku obecně na velmi nízké úrovni.
„Zvyšování sociálních stipendií a rozšiřování okruhu studentů s nárokem na ně není odvozováno od inflace a růstu životních nákladů studentů, ale od ad hoc zvyšování minimální mzdy a životních minim,“ shrnují autoři výzkumu Daniel Münich a Otakar Kořínek.
Nárok na tuto formu stipendia totiž mají na základě Zákona o vysokých školách pouze ti vysokoškoláci, jejichž rodina nedisponuje příjmem vyšším než je 1,5násobek životního minima. Dohromady na tuto pomoc dosáhnou pouze nižší stovky vysokoškoláků.
Ti pak mají nárok na měsíční příspěvek ve výši čtvrtiny minimální mzdy – 4325 korun. Což oproti loňskému roku sice je o necelých 300 korun více, jen koleje ale loni zdražily o vyšší stovky korun, nemluvě o rekordní inflaci.
„V kontextu současné ekonomické situace hrozí, že studenti začnou více pracovat a v tu chvíli tam vznikne rozpor mezi tím, jestli budou studovat nebo pracovat, nebo dojde k pnutí i na samotných školách, kde s jejich výsledky nebudou spokojeni učitelé,“ obává se Zeman.
Lepší zacílení i podpora univerzit
Podpora ze strany státu – navíc v Česku, stejně jako ve Švýcarsku – tvoří pouze 3 % příjmů studentů. Zbytek si z poloviny sami vydělají, druhou půlku příjmů pak představuje podpora od rodičů nebo partnera. Vyplývá to ze zprávy projektu Eurostudent, který loni analyzoval životní situaci vysokoškoláků ve 25 evropských zemích.
Například v Norsku se o finanční podporu studentů stará speciální státní fond, který studentům poskytuje půjčky, které jsou na základě jejich finanční situace po absolvování studia částečně převedeny na nevratný grant – a to maximálně do výše 40 % celkové půjčky.
Podle Jana Zemana by v českém kontextu prozatím stačilo, kdyby se příspěvky rozdělovaly podle odlišného klíče – dostalo by je méně studentů, zato ale vyšší částky.
„Pokud se má podpora lépe zacílit, měla by být navíc pro studenty nízkoprahová v tom smyslu, aby to pro ně nemuselo znamenat dvě cesty na úřad a pročítání dlouhého seznamu podmínek. Naopak by jim měla být přímo nabídnuta,“ říká expert.
Kritérium rodinného příjmu, který je nižší než 1,5násobek životního minima, by podle Zemana mělo zůstat. Dala by se ale přidat další. „Mohlo by se sledovat, jaké další příspěvky rodina přijímá, jestli je zatížena exekucemi a podobně. Ale to je v Česku všeobecný problém, že tyto věci neumíme sledovat u vysokoškoláků ani žáků základních škol,“ dodává.
Na nepříznivou ekonomickou situaci reagují už i samy vysoké školy. Některé z nich se rozhodly na stipendia vyhradit finance i z vlastních zdrojů. Zmiňovali jsme navýšení částky na ubytovací stipendia na Univerzitě Karlově.
„Od října loňského roku navýšila univerzita doplatek k sociálnímu stipendiu měsíčně do výše 6000 Kč a účelově vázané prostředky na stravu ve výši 900 měsíčně,“ dodává mluvčí Univerzity Karlovy Hájek.
Masarykova univerzita pak například pomáhá svým studentům prostřednictvím stipendia v tíživé životní situaci. A v příštím akademickém roce plánuje navýšení stipendia pro doktorské studium z 12 na 15 tisíc, byť příspěvek z resortu školství zůstává stejný.
Jistou formu podpory pak může pro studenty představovat odměna za vynikající studijní výsledky, díky kterým si mohou studenti přijít i na nižší desítky tisíc. Dosažení tohoto druhu stipendia ale může být – obzvláště pro ty, kteří si hradí své životní náklady zcela sami a dělí čas mezi práci a studium – komplikované.
