Článek
Sankce proti Rusku a Bělorusku ano, diskriminace ne. České vysoké školy nebudou plošně zakazovat uchazečům z těchto zemí, aby ke studiu nastoupili. Vychází to z odpovědí, které Seznam Zprávy posbíraly od zástupců univerzit.
„Studenti ruské národnosti, kteří již žijí v Česku a hlásí se k nám, se po zdárném složení přijímacích zkoušek mohou stát standardními studenty Univerzity Hradec Králové. Stejně tak univerzita ke studiu přijímá studenty běloruské národnosti, kteří z politických důvodů prchají před běloruským režimem do České republiky,“ říká mluvčí školy Jakub Novák.
Na druhou stranu si vysoké školy uvědomují možná bezpečnostní rizika, která se s přijímáním studentů z Ruska a Běloruska pojí. A jsou připraveny se řídit metodikou vlády a ministerstva školství.
„Domníváme se, že by byla chyba uplatňovat v tomto případě princip kolektivní viny. Čím více mladých ruských občanů bude mít informace o skutečném stavu věcí, tím lépe pro budoucnost demokracie. Chápeme však, že otázku přijímání studentů z Ruska a Běloruska je nutné posoudit z mnoha různých hledisek. Budeme proto respektovat pravidla, která stanoví vláda,“ vysvětluje Šárka Stará, mluvčí Západočeské univerzity v Plzni.
Konkrétní návod, jak postupovat, ale zatím ministerstvo školství nemá. „Co se týká uchazečů a studentů vysokých škol z Ruska a Běloruska, zde je třeba ještě dalších jednání a komunikace, které povedou k nalezení optimálního řešení,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Klíčové je získávání víz
Univerzity nechtějí žádného z uchazečů diskvalifikovat. Pro studenty z cizích zemí je ale klíčové získání víz. Bez toho se po úspěšném složení přijímacích zkoušek nemohou zapsat ke studiu.
„Pokud se dostanou uchazeči do České republiky, čili mají vízum, budeme k nim přistupovat stejně nediskriminačně jako před válkou,“ řekl Ondřej Mocek, prorektor pro vzdělávací činnost a kvalitu Mendelovy univerzity v Brně.
Někteří z ruských a běloruských uchazečů se jasně distancují od režimů zemích. Podle zástupců škol by proto nebylo správné na ně uplatňovat stejné principy sankcí jako na příznivce ruského prezidenta Vladimira Putina.
Zároveň by se ale podle zástupců vysokých škol mělo definovat, které obory budou napříště Rusům a Bělorusům v Česku zapovězené. Jako příklad uvedli obory týkající se bezpečnosti nebo IT.
„Případné přihlášky ke studiu ruských a běloruských studentů budou samozřejmě posuzovány s respektováním sankčního režimu vůči Rusku a Bělorusku, který zahrnuje také vzdělávací oblasti, jež jsou jim uzavřeny,“ potvrzuje Renáta Tomášková, prorektorka pro mezinárodní vztahy Ostravské univerzity.
Vysoké školy jsou vázané závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv
Nastavení mezinárodních sankcí, které se týkají Ruska a Běloruska, je v rámci České republiky v gesci Ministerstva financí. Některé z těchto sankcí se týkají i vzdělávání a oblasti vědy a výzkumu. Pro vysoké školy ze sankcí vyplývají povinnosti, které musí dodržovat. Zákon o vysokých školách totiž uvádí, že „podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána“.
Zástupci vysokých škol, Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se podílejí na sepsání manuálu, který nastaví bezpečnostní pravidla s ohledem na studenty z Ruska a Běloruska.
Uchazeči z postsovětských zemí
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v rozhovoru pro iDnes.cz označil běloruské a ruské studenty jako možné bezpečnostní riziko. „Musíme dbát na bezpečnost naší země, a třeba vychovávat Vladimiru Putinovi IT odborníky a posílat mu zpátky budoucí hackery je pro nás bezpečnostní riziko,“ řekl ministr.
Podle ministra jedná ústřední krizový štáb a tajné služby, které hledají řešení, jak nastavit udělování víz studentům z Ruska a Běloruska, kteří je potřebují pro zápis do studia. Konkrétní postup pro řešení této situace ministr nepopsal. Klíčové však podle něj bude udělování azylu. „Obávám se, že v mnoha případech nemusí být udělen,“ dodal. Plánuje posuzovat jeden konkrétní případ po druhém.
Otevřený dopis rusky mluvící komunity
V reakci na vyjádření ministra Gazdíka poslala na ministerstvo a Českou konferenci rektorů brněnská rusky mluvící komunita Pozor!Brno otevřený dopis. V něm žádá především o rovný přístup ke všem studentům.
„Proto si vás dovolujeme požádat, abyste nerozhodovali na základě předpokladů. Studenti z Ruska a Běloruska žijící v České republice otevřeně vyjadřují nesouhlas s válkou na Ukrajině. (…) Prosíme, neukládejte studentům z Ruska a Běloruska sankce, kvůli kterým nebudou přijatí na české vysoké školy, a nevylučujte studenty těchto národností, které již na vysokých školách studují,“ stojí v dopise.
Upozorňují, že pro většinu studentů z Ruska a Běloruska je studium v Česku šancí stát se součástí svobodné společnosti a věnovat se svým zájmům.
Komunita Pozor!Brno zatím odpověď na svůj otevřený dopis nedostala. A to ani od ministerstva školství, ani od konference rektorů.
Pro CNN Prima News později řekl, že školy hlásí větší množství ruských a běloruských studentů. Jak ale vyplývá ze zjištění Seznam Zpráv, nijak výrazný nárůst studentů z těchto dvou zemí většina vysokých škol neeviduje, popřípadě nemá možnost z dosud probíhajícího přijímacího řízení počty přihlášek vyhodnotit.
Například na Vysokém učení technickém v Brně, na něž v rozhovoru odkazuje ministr Gazdík, evidují zhruba stejný počet uchazečů z Ruska jako loni touto dobou – letos 836, loni 843.
„Tudíž zde jde dokonce o nepatrný propad. Nutno podotknout, že studenti z Ruska i bývalého východního bloku mají dlouhodobě zájem o studium v České republice, ideálně v češtině, protože to je pro ně bezplatné bez ohledu na národnost,“ doplňuje mluvčí školy Radana Koudelová.
Dvě vysoké školy ale skutečně hlásí nárůst zájmu o studium, a to především mezi Rusy. Vysoká škola chemicko-technologická má ucelená data sice jen z bakalářského studia, počet přihlášek je ale o polovinu vyšší než loni. Na škole chce studovat 252 Rusů. Počet přihlášek narostl také České zemědělské univerzitě, a to o 30 procent v případě Rusů a o 35 procent u Bělorusů, jde tedy zhruba o 2,5 tisíce, respektive 200 přihlášek.
