Článek
Do haly v jedné z mnoha průmyslových zón v širším centru Prahy přijíždí vozy s těžkým nákladem kovových plátů. Ty si postupně rozebírají drobné ruce studentů středních a vysokých škol.
U několika stolů začínají dobrovolníci kompletovat neprůstřelné vesty. Do textilních vest, pro které se rychle ujalo pojmenování „nosič“, doplňují hned několik vrstev ochranného materiálu – jedním z nich je právě i těžký kovový plát. Výsledek jejich práce může vážit i více než deset kilogramů – nic, v čem by chtěl člověk běhat, komentují studenti.
V prvních chvílích jde práce pozvolna, protože dobrovolníci musí přijít na to, jak jednotlivé vrstvy do velkých kapes vest – vždy jedna na hrudi a jedna na zádech – dostat.
„Určitě si říkáte, že se to tam nevejde, ale vejde, nebojte,“ říká jeden z mužů, který práci organizuje, a u vedlejšího stolu přejde do strohé angličtiny: „You make a sandwich,“ ukazuje a vrstvení plátů přirovnává k výrobě sendvičů anglicky mluvícím dobrovolníkům většinou z pražské vysoké školy New York University Prague.

Výsledek. Takto vypadá neprůstřelná vesta, kterou pomohly zkompletovat studentky Filosofické fakulty v Praze.

Během hodiny se podařilo zkompletovat nižší stovky neprůstřelných vest. Každá se zabalí do speciálního obalu.

Studentka Valerie se snaží zorientovat v tom, co vše je potřeba udělat. Kromě neprůstřelných plátů je třeba k vestě na suché zipy připevnit jistící pásy.

Uprostřed těžké neprůstřelné pláty a po stranách stoly, kde se kompletují vesty.

Kompletní vesta s neprůstřelnými vrstvami je těžká. Dobrovolníci to odhadují na více než 10 kilogramů.

Několik neprůstřelných plátů, které mají odolat i střelám z oblíbené ruské zbraně AK-74, představují slušné závaží i pro dospělého, natož pro studentky.

V prvních chvílích museli dobrovolníci přijít na to, jak všechny vrstvy do připravených textilních vest natěsnat. Instruktoři je museli ubezpečovat, že to jde.

Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Paměť národa, která za pomoci vybraných peněz od lidí organizuje dodávku neprůstřelných vest, se připojil mezi studenty a pomáhal vesty kompletovat.

Paleta s neprůstřelnými pláty. Kompletní neprůstřelná vesta už prakticky v Evropě nejde koupit. Paměť národa si proto nechává vyrábět neprůstřelné pláty a vesty zvlášť.
Mezi dobrovolníky neustále pobíhá další vysoký hubený muž, který neustále telefonuje a zároveň kontroluje, jestli vesty skládají správně.
„Běžně jsem produkční v Paměti národa, teď asi něco jako vedoucí logistiky,“ směje se Jakub Pánek. Vysvětluje, že kompletní neprůstřelné vesty jsou aktuálně nedostatkové zboží v celé Evropě.
„K čemu jsme se dokázali dostat, jsou nosiče, což je vlastně vesta, která má kapsu a do té se dává plát, který má určitou balistickou odolnost. My se snažíme, aby 99 procent toho, co expedujeme, bylo s balistickou odolností čtyři, což je i požadavek ukrajinské strany a je to odolnost, která zadrží střelu z pistole nebo pušky AK 74, což je nejpoužívanější zbraň ruské strany,“ vysvětluje rychle a za chvilku už opět odbíhá řešit další akutní zádrhel.
Filosofové u pásu
Mezi dobrovolníky panuje veselá atmosféra. Jedna dívka s mikádem, které se nedaří všechny potřebné pláty do kapsy správně zasadit, si po chvilce povzdechne nahlas: „Studuji Filosofickou fakultu, jsem marná,“ a zbytek osazenstva ze stejné školy se společně s ní směje.
„Spolu nám to jde. Pojďme spolupracovat,“ navrhuje rozvážným hlasem Valerie spolužačce Kláře, obě jsou také z pražské Filosofické fakulty.
„Studujeme etnologii, antropologii a další přidružené vědy,“ říká reportérovi Valerie. „Kamarádka se nás ptala, kdo by mohl pomoct. A všichni chtějí samozřejmě pomoct,“ dál vysvětluje, jak se ocitla u stolu, kde skládá neprůstřelné vesty.
„Kdo mohl, ten přišel, samozřejmě,“ doplňuje ještě Klára.
O chvilku později dorazí i středoškoláci, kteří se rovnou bez většího rozkoukávání pustí do práce.
„Čtyři z nás už byli pomáhat včera,“ vysvětluje vysoký Cyril s dlouhými vlasy a brýlemi, proč se obejdou bez úvodního vysvětlování.
Z předchozích zkušeností odhadují studenti, že vesty se jim podaří zkompletovat během zhruba tří hodin.
„Jsme z Gymnázia Paměti národa. Když to budete psát, tak velkými písmeny je G a P, národ už je malý, často se v tom chybuje,“ navazuje aktivně Dávid a odbíhá pro další pláty a nosiče, které rozděluje svým kamarádům.
„Jsem rádi, že můžeme pomoct. Jako studenti nemáme tolik peněz, které bychom mohli poslat Ukrajině,“ reaguje na dotaz, proč se rozhodli jít kompletovat vesty.
Tisíce helem a vest, stovky dronů
Do práce na kompletování vest se zapojuje i Mikuláš Kroupa, ředitel prospěšné společnosti Post Bellum stojící za projektem Paměti národa. Tvrdí, že do konce týdne by mohli takto složit a odvést na Ukrajinu až deset tisíc vest.
Obranný materiál, ale například i vesty nebo vybavení pro polní nemocnice se podle ředitele Paměti národa daří v řádu hodin vyvážet na Ukrajinu. „Už jsme vypravili tisíce kusů neprůstřelných vest, tisíce helem, stovky dronů, poslali jsme kamery s nočním viděním,“ vypočítává Mikuláš Kroupa.
Finanční sbírka, kterou spustili, má na rozdíl od jiných čistě humanitárních, za cíl pomáhat i ukrajinské armádě, o kterých Mikuláš Kroupa mluví jako o „obráncích Ukrajiny“.
„Takže se zaměřujeme na pořizování neprůstřelných vest, helem a dronů a dalších obranných prostředků, které jsou neútočné a nesmrtící,“ říká Mikuláš Kroupa a popisuje, že vše koordinují na přímo s ukrajinským velvyslanectvím, které jim neustále posílá nové a nové prosby a konkrétně mluví o tom, že ve středu dostali žádost o speciální drony, které okamžitě začali shánět po celé Evropě.
Právě kompletování neprůstřelných vest patří ale k činnostem, kterou nezvládnou dělat bez pomoci dobrovolníků. Zatím si ovšem podle ředitele vystačí s lidmi, kteří se už přihlásili, nebo které oslovili v okruhu svých příznivců.