Článek
Do haly v jedné z mnoha průmyslových zón v širším centru Prahy přijíždí vozy s těžkým nákladem kovových plátů. Ty si postupně rozebírají drobné ruce studentů středních a vysokých škol.
U několika stolů začínají dobrovolníci kompletovat neprůstřelné vesty. Do textilních vest, pro které se rychle ujalo pojmenování „nosič“, doplňují hned několik vrstev ochranného materiálu – jedním z nich je právě i těžký kovový plát. Výsledek jejich práce může vážit i více než deset kilogramů – nic, v čem by chtěl člověk běhat, komentují studenti.
V prvních chvílích jde práce pozvolna, protože dobrovolníci musí přijít na to, jak jednotlivé vrstvy do velkých kapes vest – vždy jedna na hrudi a jedna na zádech – dostat.
„Určitě si říkáte, že se to tam nevejde, ale vejde, nebojte,“ říká jeden z mužů, který práci organizuje, a u vedlejšího stolu přejde do strohé angličtiny: „You make a sandwich,“ ukazuje a vrstvení plátů přirovnává k výrobě sendvičů anglicky mluvícím dobrovolníkům většinou z pražské vysoké školy New York University Prague.
Mezi dobrovolníky neustále pobíhá další vysoký hubený muž, který neustále telefonuje a zároveň kontroluje, jestli vesty skládají správně.
„Běžně jsem produkční v Paměti národa, teď asi něco jako vedoucí logistiky,“ směje se Jakub Pánek. Vysvětluje, že kompletní neprůstřelné vesty jsou aktuálně nedostatkové zboží v celé Evropě.
„K čemu jsme se dokázali dostat, jsou nosiče, což je vlastně vesta, která má kapsu a do té se dává plát, který má určitou balistickou odolnost. My se snažíme, aby 99 procent toho, co expedujeme, bylo s balistickou odolností čtyři, což je i požadavek ukrajinské strany a je to odolnost, která zadrží střelu z pistole nebo pušky AK 74, což je nejpoužívanější zbraň ruské strany,“ vysvětluje rychle a za chvilku už opět odbíhá řešit další akutní zádrhel.
Filosofové u pásu
Mezi dobrovolníky panuje veselá atmosféra. Jedna dívka s mikádem, které se nedaří všechny potřebné pláty do kapsy správně zasadit, si po chvilce povzdechne nahlas: „Studuji Filosofickou fakultu, jsem marná,“ a zbytek osazenstva ze stejné školy se společně s ní směje.
„Spolu nám to jde. Pojďme spolupracovat,“ navrhuje rozvážným hlasem Valerie spolužačce Kláře, obě jsou také z pražské Filosofické fakulty.
„Studujeme etnologii, antropologii a další přidružené vědy,“ říká reportérovi Valerie. „Kamarádka se nás ptala, kdo by mohl pomoct. A všichni chtějí samozřejmě pomoct,“ dál vysvětluje, jak se ocitla u stolu, kde skládá neprůstřelné vesty.
„Kdo mohl, ten přišel, samozřejmě,“ doplňuje ještě Klára.
O chvilku později dorazí i středoškoláci, kteří se rovnou bez většího rozkoukávání pustí do práce.
„Čtyři z nás už byli pomáhat včera,“ vysvětluje vysoký Cyril s dlouhými vlasy a brýlemi, proč se obejdou bez úvodního vysvětlování.
Z předchozích zkušeností odhadují studenti, že vesty se jim podaří zkompletovat během zhruba tří hodin.
„Jsme z Gymnázia Paměti národa. Když to budete psát, tak velkými písmeny je G a P, národ už je malý, často se v tom chybuje,“ navazuje aktivně Dávid a odbíhá pro další pláty a nosiče, které rozděluje svým kamarádům.
„Jsem rádi, že můžeme pomoct. Jako studenti nemáme tolik peněz, které bychom mohli poslat Ukrajině,“ reaguje na dotaz, proč se rozhodli jít kompletovat vesty.
Tisíce helem a vest, stovky dronů
Do práce na kompletování vest se zapojuje i Mikuláš Kroupa, ředitel prospěšné společnosti Post Bellum stojící za projektem Paměti národa. Tvrdí, že do konce týdne by mohli takto složit a odvést na Ukrajinu až deset tisíc vest.
Obranný materiál, ale například i vesty nebo vybavení pro polní nemocnice se podle ředitele Paměti národa daří v řádu hodin vyvážet na Ukrajinu. „Už jsme vypravili tisíce kusů neprůstřelných vest, tisíce helem, stovky dronů, poslali jsme kamery s nočním viděním,“ vypočítává Mikuláš Kroupa.
Finanční sbírka, kterou spustili, má na rozdíl od jiných čistě humanitárních, za cíl pomáhat i ukrajinské armádě, o kterých Mikuláš Kroupa mluví jako o „obráncích Ukrajiny“.
„Takže se zaměřujeme na pořizování neprůstřelných vest, helem a dronů a dalších obranných prostředků, které jsou neútočné a nesmrtící,“ říká Mikuláš Kroupa a popisuje, že vše koordinují na přímo s ukrajinským velvyslanectvím, které jim neustále posílá nové a nové prosby a konkrétně mluví o tom, že ve středu dostali žádost o speciální drony, které okamžitě začali shánět po celé Evropě.
Právě kompletování neprůstřelných vest patří ale k činnostem, kterou nezvládnou dělat bez pomoci dobrovolníků. Zatím si ovšem podle ředitele vystačí s lidmi, kteří se už přihlásili, nebo které oslovili v okruhu svých příznivců.
