Článek
Prostory brněnského kina Scala jsou ověšené transparenty. Jeden z nich povlává před budovou a očividně poutá pozornost kolemjdoucích. „Vysokoškolská stávka za klima,“ hlásá.
Studenti, kteří se do protestu zapojili, v kině zůstanou tři dny. Chtějí tak upozornit na klimatickou krizi. „Stávkujeme, protože situace je kritická a my nemůžeme mlčet nebo ji přecházet bez povšimnutí,“ zdůrazňuje mluvčí protestujících v Brně Monika Búřilová.
Stávky pořádá iniciativa Univerzity za klima. „Oproti loňskému roku se stávka významně rozrostla, což svědčí o znepokojení mladých lidí,“ uvedli organizátoři.
Vláda podle nich problém neřeší dostatečně. Mají na ni proto několik požadavků: schválení klimatického zákona, využívání nástrojů participativní demokracie ve formě občanských shromáždění a řízení ekonomiky a společnosti podle jiného ukazatele, než je růst HDP.
Kromě Brna se studenti ve středu sešli na 21 různých fakultách v Praze, Olomouci, Pardubicích a Hradci Králové. Budou pořádat workshopy, alternativní výuku, diskuze i kulturní program.
„Chceme místo, kde se nebojíme žít“
U vstupu do kina Scala se kupí deky, karimatky a spacáky. Část studentů se totiž rozhodla na místě přespat. Nocovat budou ve stanech na náměstí před budovou.
„Původně jsme nechtěli prostor opouštět ani v noci, ale z provozních důvodů jsme se rozhodli zůstat na náměstí,“ vysvětluje jedna z organizátorek Terezie Chamráthová.
„Pro nás to je malý ústupek z pohodlí na dva dny, ukázat tím ale můžeme hodně. Proto nám to za to stojí,“ doplňuje ji studentka geografie a žurnalistiky Jana Kolafová, která se na organizaci stávky také podílí.
Stávka vyvrcholí na výročí sametové revoluce, v pátek 17. listopadu. „Navazujeme na tradici studentstva stávkujícího proti bezpráví, lži a byrokracii,“ říká Búřilová.
„Jsme přesvědčeni, že naše důvody ke stávce nejsou o nic méně legitimní než ty, které mělo studentstvo v roce 1989. Vlastně jsou dost podobné. Stejně jako oni tak i my – chceme demokratickou společnost, chceme udržitelný svět, chceme mít místo, ve kterém se nebojíme studovat a žít,“ zdůrazňuje.
Jana Kolafová se stávek účastní několik let. Společenská debata o klimatu se podle ní v posledních letech změnila k lepšímu.
„V roce 2019 na nás na náměstích lidé křičeli, že klimatická změna neexistuje, že je to mýtus a blbost. V dnešní době už není mezi obecnou veřejností dle průzkumu pochyb o tom, že klimatická změna je něco, čeho bychom se reálně měli bát,“ vysvětluje, proč pro ni podobné aktivity mají smysl.
Neprotestuje se jen za klima
Brněnští studenti ale neprotestují jen kvůli klimatu. Stávku spojili s upozorněním na situaci Univerzitního kina Scala, kterému hrozní zánik.
„Scala pro nás není jen kino, je to součást naší univerzity. Probíhá zde řada univerzitních akcí a výuka některých kateder,“ popisuje Kolafová.
Budova, kterou si Masarykova univerzita pronajímá od města, je kvůli velmi špatnému technickému stavu od začátku léta zavřená. „Statické průzkumy ukázaly, že se město o budovu nestará a střecha je v havarijním stavu, opravu však město odmítá zaplatit,“ tvrdí Chamráthová.
„Je kuriózní, že město nemá peníze na opravu tak důležitého místa, když plánuje investovat několik miliard do nové sportovní haly, a je zároveň kuriózní, že ačkoli Scala naléhavě potřebuje nový prostor, nedostala ho – na rozdíl od Divadla Bolka Polívky, které je evidentně s vedením města spřátelené na důvěrnější úrovni,“ kritizuje Búřilová.
Studenti proto požadují, aby magistrát budovu opravil a po dobu rekonstrukce zajistil pro kino náhradní prostory.
Město se kritice brání. „Studenti samozřejmě mají právo vyjádřit své názory, a to různými formami. Mrzí nás, že se ve svém vyjádření k Univerzitnímu kinu Scala uchylují k domněnkám namísto ověřeným faktům,“ reaguje na stávku mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Poruchy v železobetonové konstrukci budovy podle něj byly skryté a objevily se při přípravě rekonstrukce Divadla Bolka Polívky. To sídlí ve stejném domě.
„Po objevení poruch se v komunikaci započalo i s Masarykovou univerzitou, logicky však jednání s Divadlem Bolka Polívky bylo dále a byly již prověřeny různé možnosti náhradních prostor,“ dodává Poňuchálek s tím, že jednání o náhradních prostorech stále probíhají.
„Změna v komunikaci“
Oproti loňskému roku byla domluva mezi studenty a univerzitami klidnější. V Brně studenti loni zorganizovali stávku na Fakultě sociálních studií, s čím nesouhlasilo vedení školy. Protestující si potom stěžovali, že jim děkan Stanislav Balík hrozil zavoláním policie.
„Letos jsme zaznamenali pozitivní změnu v komunikaci s představiteli Univerzit za klima. Byli jsme osloveni s větším časovým předstihem, jednání byla konstruktivní,“ hodnotí mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.
„Komunikace proběhla bez problémů, vyšli jsme našim studentům vstříc. V rámci jednání došlo i ke kompromisům v tom smyslu, že nepůjde o přenocování, pouze o delší dvoudenní program s jedním dopolednem navíc,“ dodává.
Podobná je situace na dalších univerzitách. „Aktivity studentů a studentek, kteří upozorňují na klimatickou krizi a s ní spojené další problémy, oceňujeme a podporujeme,“ říká mluvčí Univerzity Palackého v Olomouci Egon Havrlant.
Rektorka Akademie múzických umění v Praze (AMU) Ingeborg Radok Žádná pak tvrdí, že obavy a starost studujících z klimatických změn chápe.
„Stávka se bude konat s vědomím vedení v rozsahu, který si studenti sami po dohodě s děkankou a děkany na fakultách zvolí, neměla by ale narušit výuku těch, kteří se jí neúčastní,“ podotýká.
Univerzity za klima
Univerzity za klima jsou studentské hnutí, které vzniklo v roce 2019 v reakci na středoškolskou iniciativu Fridays for Future.
Mezi celostátní požadavky Univerzit za klima, které sdílejí všechna stávkující města a jsou cíleny na vládu, patří schválení klimatického zákona, větší zapojení veřejnosti do rozhodování skrze občanská shromáždění a řízení společnosti a ekonomiky podle jiných indikátorů než jen HDP.
Zdroj: Univerzity za klima
