Student z Olomouce zásobuje ukrajinské jednotky. Přímo na frontě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě v únoru se původem Ukrajinec Vasyl Kapustej věnoval výhradně studiu práv v Olomouci. Dnes na něj jako na zásobovače spoléhají dvě jednotky složené ze stovek ukrajinských vojáků, kteří v krvavých bojích brání frontu u Bachmutu před ruskými okupanty.

Vasyl Kapustej v Česku žije s rodiči od pěti let a má české občanství, ale jakmile Rusové vypálili první rakety na jeho vlast, začal přemýšlet, jak pomůže. Nakonec založil na internetu sbírku na pomoc 128. samostatné horské zakarpatské brigádě, k níž časem „adoptoval“ ještě 24. lvovskou brigádu. 

Sbírku začal propagovat na sociálních sítích a Češi na to slyšeli. Doteď studentovi poslali čeští dárci více než šest milionů korun a svůj původně vytčený cíl splnil Vasyl Kapustej na více než 1600 procent. Za vybrané peníze pořizuje student práv nezbytné vybavení pro ukrajinské bojovníky a se svou matkou je vozí přímo na frontu.

S tamními vojáky se původně propojil přes známou, která mu pomáhá od roku 2014, kdy Rusové na území Ukrajiny vpadli.

„Poprvé nás ale vojáci k sobě vůbec nechtěli pustit. Cizí lidi s dodávkou? Co kdyby byla třeba napěchovaná výbušninou? Když pak viděli, co vezeme, vůbec tomu nechtěli věřit. A jakmile jsme jim to rozdali, zase nám říkali, že nevěří, že se vrátíme,“ popisuje student, jak se zásobováním bojovníků začínal.

Zásobování z Česka ale přijíždí dodnes.

„Dnes je důvěra velká. Sdílejí s námi svou přesnou polohu, abychom je mohli dobře na frontě najít. Svěřují se nám, když chystají nějakou místní ofenzivu. Mnoho vojáků známe jménem,“ říká Vasyl Kapustej.

Každé ráno si s veliteli vzájemně píší novinky. Nejtěžší pro něj je, když přijde zpráva s číslovkami 200 či 300, z nichž plyne, že v „jeho“ jednotkách noc přinesla nemalé počty mrtvých či zraněných.

„Boty, uniformy, neprůstřelné vesty, rukavice, jídlo,“ vyjmenovává Kapustej, co se učil v Česku nakupovat. Dnes už dostává oficiální seznamy s hlavičkou ukrajinské armády, aby se nedubloval se zásobovači ukrajinské vlády. Pořizuje jenom to, co na frontě opravdu potřebují. Nakupuje třeba stany, ale i motorové pily potřebné ke kácení stromů při zpevňování zákopů. Nebo detektory kovu.

S dokumenty projede kontrolními stanovišti i přes celníky. „I ti už nás mnohdy znají. Jeden z nich třeba viděl na seznamu, že vezeme batohy a boty, a požádal nás o jedny pro svého bratra, který také bojuje na frontě. Tak jsme mu je dali, protože jsme je měli navíc. Další vybavení jsme rozdávali třeba policistům na kontrolních postech. Někteří byli zubožení. V březnu měli jen sandály,“ vykresluje situaci Vasyl Kapustej.

Brzo zjistil, že z Česka nezásobuje jednotky sám. „Jednou jsme dorazili a vojáci nám ukazovali, že mají i další dárek z České republiky. Vedli nás k tankům T-72. Dorazily na frontu a hned šly do boje. Ničí nepřátele. Vojáci si pochvalují jejich technický stav,“ tlumočí díky Ukrajinců olomoucký student.

Peníze ale přitahují i podvodníky. Vasyl Kapustej se tak střetl třeba s mužem, který se za něj vydával a pokoušel se vylákat peníze od největších dárců. Ukradli mu fotky, jak předává humanitární pomoc vojákům, a ty se pak objevily na internetu u zcela jiného projektu.

Internetovou sbírku Vasyla Kapusteje provozuje nadace Znesnáze21 a on jí do koruny účtenkami dokládá, za co peníze utrácí. O tom, že sbírá peníze a co s nimi dělá, lidi informuje na sociálních sítích a vše dokládá snímky.

„Původně jsem si myslel, že bude skvělé, když se povede vybrat několik desítek tisíc korun. Po prvním milionu jsme byli v šoku,“ vypráví. „Pán mi třeba poslal sto tisíc. Psal jsem mu, zda se třeba o nulu nepřepsal. On mi potvrdil, že ne, že stejnou částku poslal ještě třem dalším sbírkám. Lidé cítí, že je to válka Ruska proti Evropě, a když Ukrajina padne, budou na řadě další státy,“ shrnuje student motivaci dárců.

Vasyl Kapustej říká, že chce pomáhat tam, kde je to nejvíc platné a kde tolik nepůsobí velké profesionální humanitární organizace ani jiní dobrovolníci. „Přijet dodávkou na frontovou linii, kde se střílí a kde člověk čelí minám a raketám, se málokdo odváží. Takže je tam pomoci nedostatek,“ vysvětlil student.

V polovině prosince jej vojáci doprovodili i přímo do Bachmutu, do něhož se jinak nejde dostat. O malé město na výhodě Ukrajiny nyní Ukrajinci s Rusy svádí brutální boje, které experti přirovnávají k proválčené zákopové válce u Verdunu.

Obyvatelé jsou od toho třeba jen tři kilometry. A Vasyl Kapustej jim s dalšími dopravil oblečení, boty či hygienické potřeby ze sbírky, kterou uspořádal na své olomoucké právnické fakultě.

„Humanitární sklad byl úplně prázdný. To, co jsme přivezli, byla jediná pomoc, která tam v tu chvíli byla,“ popisuje Kapustej zděšeně. Do obce přijeli s pick-upem, který kdysi vojákům dodali za peníze vybrané v Česku.

Dnes už nepřispívají jen drobní dárci, ale i firmy. A Kapustej vymýšlí další projekty krom dovážení zásob vojákům. „Když dovezeme noční vidění, pomůžeme jednomu vojákovi. Když zlepšíme polní podmínky, pomůže to stovkám lidí,“ shrnuje.

Pro bojovníky, kteří prakticky žijí v zákopech, je zásadní, aby se měli kde umýt a najíst, aby si uchovali dobrou morálku. Vasyl Kapustej tak třeba zařídil polní kuchyni včetně hrnců či vařičů. A teď vymýšlí mobilní auto se sprchami, pračkami nebo sušičkami, které by navštěvovaly různé jednotky. Chce také vytvořit rehabilitační centrum pro zraněné s psychology. A rád by zorganizoval s českými úřady léčbu zraněných vojáků přímo v Česku.

Do toho se soustředí také na dopsání diplomové práce – srovnává v ní pravomoci českého a ukrajinského prezidenta.