Článek
Konzumace levných nekvalitních potravin, případně silný stres vyvolaný současnou situací doma i ve světě a pokusy zahnat ho alkoholem či kouřením. To jsou podle kardiologů faktory, které – spolu s úbytkem sportovních a rekreačních aktivit – urychlí nárůst kardiovaskulárních chorob.
Předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart upozornil, že se na pacientech s nemocným srdcem či cévami podepsala už covidová pandemie – zhoršila se kontrola krevního tlaku, cholesterolu i cukrovky.
A současná ekonomická a energetická krize představuje další riziko. „Jakékoliv zhoršení socioekonomických podmínek je ve velmi těsném vztahu k nárůstu kardiovaskulárních chorob,“ prohlásil v úterý šéf kardiologů. „Ukazovalo se to opakovaně i v minulosti a je velmi pravděpodobné, že tomu budeme svědky i nyní.“
Pokud jde o četnost výskytu kardiovaskulárních chorob, záleží také na místě, kde člověk žije. „Existují obrovské rozdíly mezi regiony ČR a většinou odpovídají právě jejich socioekonomické úrovni,“ vysvětlil Linhart.
„Jsou regiony, kde jsou na tom lidé dobře, a to tam, kde jsou velká města – ať už je to Jihomoravský kraj, Praha či Středočeský kraj. A potom jsou regiony, kde opravdu vidíme o desítky procent více srdečních a cévních chorob – například v Ústeckém kraji nebo v severomoravském regionu,“ uvedl.
Stoupající úmrtnost na kardiovaskulární nemoci zaznamenávají země západní Evropy, USA či Kanada. Podle kardiologů podobný trend čeká i Česko.
Právě ti, kterým se snížila životní úroveň, jsou chorobami nejohroženější. Intervence by proto podle Linharta neměla ležet jen na bedrech lékařů, ale k věci by se mělo přistoupit jako k celospolečenskému problému.
„Víme například, že nezaměstnanost vede k tomu, že lidé víc konzumují alkohol, víc kouří, méně se hýbou a jedí nekvalitní potraviny. V tomhle jsou ty vztahy jasné a naředí se i u těch, kdo práci mají a jsou jen vystaveni socioekonomickému stresu,“ doplnil.
Lékaři se také obávají, že lidé budou kvůli zdražování potravin častěji sahat po nezdravých potravinových náhražkách a nekvalitních pokrmech, což prohloubí potíže s obezitou i nemoci oběhové soustavy.
Proč se nedaří bojovat s obezitou?
Jak mohou ekonomická nejistota a zvyšující se ceny potravin v Česku ovlivnit zdraví a proč pandemie obezity ohrožuje zdravotní systémy?
Negativní roli sehrává i stres. „Se stresem souvisí také vyšší spotřeba alkoholu a cigaret, kterými se lidé snaží tlaku čelit. Přitom omezení pití a kouření naopak v těžkých dobách může přinést tolik vítanou úsporu. Odhadujeme, že následky krize sklidíme v následujících letech v podobě až třetinového nárůstu případů srdečního selhání,“ odhadl předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek.
Infarkt v produktivním věku
Varovná jsou přitom už dosavadní data. Podle nejnovějších údajů kardiologické společnosti z loňského roku žije v Česku 2 912 942 lidí s nějakou kardiologickou diagnózou. To je ve srovnání s dobou před 10 lety zhruba o 364 tisíc více.
Průměrný věk pacienta s infarktem je u mužů 65 let a u žen zhruba o pět let víc. „Tohle číslo se v posledních letech zatím nemění. Není to ale dobrá zpráva, protože předchozí dekáda byla ve znamení toho, že se věk přesouval do vyšších věkových ročníků. Je to smutné. Když si to představíme, polovina našich mužů dostane infarkt v produktivním věku, kdy by měli být ekonomicky aktivní. A to nemluvím o tom, že si tím pádem zadělají na důchod ve znamení prožívání konce života v chorobě. To není nikdy radostné,“ podotkl Aleš Linhart.
Lidí s kardiologickou diagnózou je v Česku okolo tří milionů.
Pokud jde o úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, ta zatím v Česku nestoupá. Lékaři se však obávají, že i u nás bude nastupovat trend patrný v řadě jiných vyspělých zemí. Ve Spojených státech, v Kanadě či státech západní Evropy došlo k nárůstu úmrtnosti na kardiovaskulární choroby ve věkové skupině mezi 35 a 74 lety.
Například v Česku je nyní okamžitá úmrtnost na infarkt myokardu na úrovni 5,6 %, třicetidenní činí 8,7 %, což jsou podle expertů ve světovém kontextu mimořádně příznivá čísla.
Zvyšují se ale počty případů srdečního selhání. Loni jím trpělo 122 068 lidí, v roce 2011 to bylo jen 96 668. Do pokročilé fáze srdečního selhání se v Česku dostane zhruba 10 % z nich.
U těch pak lékaři musí posoudit, zda jsou ve vhodné kondici na mechanickou srdeční podporu nebo transplantaci srdce. Obojí se týká jen malé části pacientů. „V Česku je to dohromady zhruba 200 lidí ročně,“ nastínil Jan Krejčí, vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.
„Hlavní rozhodující faktor je biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let. U starších lidí, u kterých se většinou pokročilé srdeční selhání objevuje, se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ dodal.
