Streptokoky letos řádí. Situaci komplikuje i nedostatek penicilinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedno vysvětlení pro to neexistuje, pravdou ale je, že Česko letos zasáhla vlna onemocnění angínou, spálou nebo růží. Tyto nemoci spojuje jejich původce: streptokok.

Infekce navíc byly natolik závažné, že výrazně vyšší počty vážných případů hlásí i nemocnice.

„Na našem oddělení jsme měli několik případů streptokokových infekcí, které selhaly na běžné léčbě a vyžadovaly delší hospitalizaci a kombinaci antibiotik k doléčení stavu,“ přibližuje Jan Strojil, zástupce primářky Infekčního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

„Je to v souladu se zkušenostmi z ostatních nemocnic, kde se letos také potýkají s vyšším počtem agresivních a komplikovaných infekcí, které dřív nebyly běžné.“

To potvrzují i na Infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice. „Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycených v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný,“ říká primář Aleš Chrdle. „U závažných případů, kdy byla nutná hospitalizace, šlo o dvoj- až trojnásobek záchytů.“

Na jednu stranu se podle něj streptokokové infekce zkrátka více šířily populací, roli ale zároveň mohlo hrát i to, že se častěji vyšetřovaly odebrané vzorky od pacientů.

„Dříve například nebylo tolik zánětů středního ucha nebo pochvy u žen způsobených streptokoky. Nevíme ale, jestli jde o něco nového, nebo se akorát méně výtěrů posílalo na kultivaci,“ podotýká Chrdle.

Změnit se ale podle odborníků mohla také povaha patogenů, které mohou být agresivnější než v předchozích letech.

„Jde o to, zda tyto nové varianty streptokoků nemají k dispozici nové geny nebo jejich kombinace, které zvyšují virulenci streptokoků, tedy míru schopnosti vyvolávat infekci a bránit se imunitnímu systému,“ vysvětluje Marek Štefan, hlavní konziliář Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Například spála se po pandemii covidu, kdy lidé trávili nejvíce času doma nebo s ochranou dýchacích cest, vrátila s nebývalou silou. Státní zdravotní ústav registruje nejvíce případů od roku 2014, kdy jsou dostupná veřejná data. Ke konci září šlo o 5448 nemocných, tedy téměř čtyřikrát tolik než v předpandemickém roce 2019.

Oproti posledním letům rostl také výskyt růže, i když u ní jde spíš o návrat k předcovidovým dobám, kdy se z ní léčilo vždy mezi třemi a čtyřmi tisíci pacientů ročně.

Někteří lékaři například v souvislosti se šířením streptokoků na sociální síti upozornili, že řešili více případů akutní mediastinitidy. Tedy závažného zánětu mezihrudí.

V tomto případě ale půjde spíše o výjimečné okolnosti. Seznam Zprávy se ptaly napříč zdravotnickými zařízení v zemi, zda nárůsty těchto stavů registrují, počty ale zůstávají veskrze podobné jako v minulých letech.

„Jsou to jednotky nebo malé desítky případů za rok. Zásadnější změny v četnosti jsme nezaznamenali,“ uvádí například přednosta Chirurgické kliniky FN Ostrava Lubomír Martínek. Podobné je to ve většině nemocnic v Česku.

Větší výskyt streptokokových infekcí lékaři přímo nespojují pouze s nedostatkem penicilinu, absence léků ale léčbu rozhodně neusnadnila.

Podle Jana Strojila nicméně jde spíše „o dvě věci, které se sešly v čase“. „Nedostatek penicilinu jistě léčbu případů komplikoval, protože ‚obyčejný‘ penicilin pořád patří mezi nejúčinnější a zároveň nejbezpečnější antibiotika, která máme pro tyto infekce k dispozici.“

Místo penicilinu se tak často musela nasazovat širokospektrá antibiotika, které nahrávají vzniku odolných druhů bakterií, které se následně mohou šířit.

„V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie,“ přibližuje primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice Václava Adámková.

Nedostatek léků tak stejně jako v minulém roce přispěl k tomu, že se posiluje antibiotická rezistence bakterií.