Článek
Stovky nemohoucích českých seniorů jsou v pasti částečně vinou dějinných událostí a částečně vinou právních kliček.
Jde o občany České republiky, kteří dlouhodobě pracovali na Slovensku a na stáří se vrátili domů. Přestože u východních sousedů roky platili zdravotní i sociální pojištění, Slovensko jim odmítá posílat jejich příspěvek na péči. Ten přitom řada z nich nyní potřebuje.
„Slovensko si rozhodnutím Evropského soudu vymohlo, že nemusí občanům, kteří u nich platili pojištění, přeposílat příspěvek na péči nebo další sociální dávky do cizích států. Tedy i do Česka. Tihle lidé tak nemají nárok ani na žádné sociální služby našich poskytovatelů – nikdo jim nepomůže. Nemají nárok na pobyt v domově pro seniory a podobně,“ popsal jádro problému Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP).
Celý spor se vleče už řadu let a již v minulosti ho doprovázely mezinárodní soudní tahanice. Podle unijních pravidel musejí být sociální dávky vypláceny i těm, kdo v dané zemi aktuálně nemají trvalé bydliště či jsou příslušníky ostatních států. Slovensko je však posílat přestalo.
Kvůli tomu následovaly žaloby ze strany Evropské komise, které však soudní dvůr EU opakovaně zamítl. Podle rozsudku nejsou „dávky na opatrování“ dávkami sociálními, ale dávkami léčebné pomoci.
Krása považuje tvrzení slovenské strany za vychytralost, která je namířena především vůči občanům České republiky, kterých je v dané souvislosti logicky nejvíce.
O co ve sporu jde?
Soud mezi Evropskou komisí a Slovenskou republikou proběhl 16. září 2015. Předmětem byla žaloba pro nesplnění povinnosti na základě článku 258 SFEU, podaná 31. července 2013. Rozsudek, konkrétně bod 61, vyloučil povinnost pro Slovenskou republiku poskytovat mj. peněžité příspěvky na opatrování (jakožto dávky sociální pomoci) do jiných států, a to podle ustanovení čl. 3 odst. 5 písm. a) nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Toto ustanovení vylučuje z povinnosti poskytovat dávky sociální a léčebné pomoci do jiných států. Právě toto ustanovení bylo důvodem, proč byla žaloba Evropské komise na postup Slovenské republiky zamítnuta. Podle rozsudku nejsou „dávky na opatrování“ dávkami sociálními, ale dávkami léčebné pomoci. (NRZP)
Podle NRZP se nyní v Česku problém týká asi 400 až 500 lidí v těžké životní situaci. Dovolat se pomoci se ale už řadu let nedaří– a to ani přes vládu či Pražský hrad.
„Opakovaně jsme jednali s ministry práce a sociálních věcí, kteří jednali se slovenským ministerstvem. Po neúspěchu jsme jednali s panem prezidentem Milošem Zemanem, aby na setkání s prezidentkou Slovenské republiky požádal o bilaterální dohodu k řešení tohoto problému. Pan prezident tak učinil, ale celá věc opět usnula,“ řekl během středeční tiskové konference Václav Krása.
Situace tak nadále citelně zasahuje do života seniorů i jejich rodin. Příkladem je třeba příběh 82letého Cyrila Rotha. V roce 1968 protestoval proti sovětské okupaci a byl propuštěn z práce v moravské zbrojovce. Odešel do slovenských Nových Zámků, kde pracoval až do rozdělení Československa.
„Musel tam odejít z donucení. Nicméně tím, že až do rozdělení pracoval na Slovensku, tak se z něj stal slovenský pojištěnec, čili následně i slovenský důchodce. V Česku proto příspěvek dostat nemůže. Jenže od Slovenska také ne, protože ho do zahraničí nevyplácí,“ líčí Rothův vnuk Dominik Soudil.
Jeho dědeček trpí bulbospinální svalovou atrofií, degenerativním onemocněním, kvůli kterému je na invalidním vozíku a zcela odkázán na péči okolí. Zatím zůstává v dobříšském domově pro seniory, kvůli potížím okolo příspěvku mu ale hrozí propuštění ze zařízení.
Slovensko: Peníze posílat nemusíme
Každá země má svá pravidla a i členské země EU mohou mít různou legislativu a určení tzv. příspěvku na péči. Jak Seznam Zprávy již upozornily, zatímco Praha se řídí tzv. koordinačním nařízením EP o sociálních dávkách, a tudíž je vyplácí i do zahraničí, Bratislava vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU, které jí dalo za pravdu, že tato dávka v jejím systému není dávkou sociální.
Paradoxní je, že Česká republika svým občanům na Slovensku tento příspěvek bez problémů vyplácí.
Tehdejší tisková mluvčí slovenského ministerstva práce Michaela Slivková Kirňaková celou věc už dříve vysvětlila následovně: „Slovenský a český systém sociální pomoci je úplně odlišný. Příspěvek na péči (podle české legislativy) je považován za nemocenskou dávku, zatímco peněžní příspěvek na opatrování (podle slovenské legislativy) je dávkou sociální pomoci (tj. při přiznávání a vyplácení příspěvků platí jiná pravidla).“
„Do domova byl přijat, ačkoliv pobírá slovenský důchod, který je o dost nižší než ten český – je to zhruba 11 a půl tisíce korun. My musíme doplácet asi 5000 korun měsíčně. Nicméně všichni senioři v domově pobírají příspěvek na péči a očekávají to i u něj. Zažádali jsme o příspěvek na úřadu v Česku, ale nebyl přiznán s odůvodněním, že Slovensko je jediným územím v Unii, která nevyplácí tyto příspěvky do zahraničí. Obrátili jsme se proto na EU a žádali řešení, dostali jsme ale jen dopis, že se nedá nic dělat,“ popisuje Dominik Soudil.
Peníze z Česka
Podle Václava Krásy by se spor nyní musel vyřešit jedině cestou mezinárodní bilaterální dohody. Tu se však zatím nepodařilo vyjednat ani zmiňovanou diplomatickou cestou. Vše by navíc bylo záležitostí na dlouhé měsíce či roky, zatímco lidé potřebují peníze nyní.
„Je to neskutečné. Nikdo není sedm let schopen pomoci pár stovkám lidí, kteří mají potíže ne svou vinou, ale tím, že došlo k rozdělení republiky. Nedovedou se domluvit, aby těm lidem pomohli,“ dodává.
NRZP proto plánuje ošetření problému zanést do novely zákona o sociálních službách, která by měla v nejbližší době zamířit do připomínkového řízení.
„Budeme navrhovat, aby tam bylo zařazeno ustanovení, které umožní těmto lidem, aby byly posouzeni podle míry soběstačnosti nebo závislosti na službách podle českých zákonů a byl jim příspěvek na péči přiznán z našich prostředků. Můj odhad je, že půjde ročně o 70 milionů korun,“ dodává předseda rady. Doposud však politici toto rozhodnutí nechtěli učinit.
