Článek
Náměstkyně primátora Alexandra Udženija (Spolu pro Prahu, ODS) připravila nová pravidla pro pronájem městských bytů. Dosud nezveřejněný materiál plánuje zařadit na některé z příštích jednání Rady hlavního města Prahy.
Neziskové organizace, které z pověření magistrátu pracují s lidmi ubytovanými v městských bytech, tvrdí, že chystaný systém není transparentní a znevýhodňuje ty nejpotřebnější.
Jejich zástupci proto sepsali dopis, v němž si stěžují, že je k tvorbě nových pravidel nikdo nepřizval, ačkoliv právě oni mají v tomto směru největší zkušenosti.
Udženija odmítá, že by se při tvorbě pravidel s lidmi z praxe nebavila. „Celou dobu se zástupci neziskových organizací průběžně komunikujeme. A pravidla byla vytvořena v kooperaci s odborníky z Centra sociálních služeb,“ reaguje na dotaz Seznam Zpráv.
Bez bodového systému
Magistrát plánuje v letech 2022 až 2030 pronajímat lidem v bytové nouzi 3537 bytů. Nyní o ně můžou žádat zástupci čtyř skupin: senioři, lidé se zdravotním postižením, lidé v sociální tísni a zástupci vybraných profesí, například hasiči.
V minulém volebním období tehdejší radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) zavedl bodový systém, podle něhož pracovní skupina žádosti posuzuje. Například osoby se zdravotním postižením si tak připíší čtyři body za průkaz TP, sedm bodů za ZTP a deset za ZTP/P.
Návrh nových pravidel počítá s tím, že o městský byt budou moci žádat také „mladé rodiny“. Bodový systém ale z hodnocení zmizel.
Pronájem lidem v bytové nouzi
V rámci nesvěřeného bytového fondu se každoročně uvolní 200–300 bytů. Osobám v bytové nouzi budou nadále pronajímány byty pro osoby v sociální tísni, celkově bude každý rok tímto způsobem z uvolněných bytů hlavního města Prahy pronajato alespoň 70 bytů.
V letech 2022–2030 plánuje hlavní město Praha pronájem celkem 3537 bytů osobám v bytové nouzi.
Zdroj: usnesení Rady hlavního města Prahy č. 2147 ze dne 29. 8. 2022
„Obrovský potenciál pro korupci“
Zábranský, jenž má nyní na magistrátu na starosti majetek, transparentnost a legislativu, tvrdí, že bez jasně daného bodového hodnocení nahrává systém rozdávání obecních bytů korupci.
„Rozhodování je potom založené na pocitech členů pracovní skupiny, což je nějaká kombinace úředníků a politiků nebo jejich poradců. Samozřejmě je tam obrovský potenciál pro korupci a s tím jako radní pro transparentnost rozhodně nemůžu souhlasit,“ říká.
Pokud by se měla měnit pravidla a místo chudých by měly mít při rozdělování bytů větší přednost třeba mladé rodiny, je podle Zábranského namístě upravit bodové hodnocení, nikoliv ho úplně zrušit.
„Za mě je řešením bavit se o změně bodového ohodnocení jednotlivých kritérií tak, aby se byty dostávaly k cílovým skupinám, které paní náměstkyně považuje za preferované. Klidně bych byl ochotný se bavit o větším prioritizování třeba matek samoživitelek, o kterých paní náměstkyně mluví, ač reálně je i ten současný systém hodně prioritizuje. Ale bodový systém musí zůstat zachován, jinak je rozhodnutí neobjektivní a nepřezkoumatelné,“ apeluje.
„Osudy lidí nepřevedete na body“
Alexandra Udženija ovšem má o transparentnosti pochybnosti. „Pravidla neměla dlouhodobě jasný řád a naši předchůdci si je neustále upravovali. Z dohledatelných zdrojů je zřejmé, že se pravidla během posledních čtyř let pětkrát měnila. Někdy nevydržela ve stejné podobě ani půl roku. To se vám zdá transparentní a kontrolované? A především tedy předvídatelné pro ty lidi, o jejichž osudu tato pravidla rozhodovala?“ ptá se.
Na otázku, jaké změny chce docílit a kterou skupinu má nový systém preferovat, odpovídá, že nechce nikoho upřednostňovat. „Chceme, aby bylo k jednotlivým sociálním skupinám – ať už jsou to matky samoživitelky, které doposud neměly šanci získat nájemní bydlení, nebo lidé s hendikepem či bez domova – přistupováno individuálně. Tedy abychom pro všechny vytvořili takové podmínky, aby měli co největší šanci se začlenit do společnosti.“
Má za to, že bodové hodnocení nefunguje. „Bodová škála zásadním způsobem znevýhodňovala vybrané skupiny obyvatel a absolutně nekorespondovala se skutečnou životní situací žadatele v reálném čase. Osudy lidí zkrátka nepřevedete na body. A k sociálním skupinám musíme vždy přistupovat individuálně, ne podle šablony.“
Ohrožení stovek rodin?
Zástupci v úvodu zmíněných neziskových organizací považují za problematické i další detaily navrhovaných pravidel.
Jednou z nejsilnějších výhrad je, že město podle návrhu neprodlouží nájem lidem, kteří nové podmínky nesplňují. V dopise adresovaném radním uvádějí, že se tím stovky rodin ocitnou v nebezpečí, že přijdou o bydlení.
„To absolutně odmítám. Nová pravidla budou platit pro nové nájemníky. Stávající nájemníci mají uzavřenou nájemní smlouvu dle pravidel platných při podepsání nájemní smlouvy,“ brání se Udženija.
Současné smlouvy jsou zpravidla jednoleté či dvouleté a při jejich prodlužování už mají platit nová pravidla.
Nově má být možné byty pro sociálně potřebné pronajímat jednomu žadateli pouze čtyři roky, navíc s postupně rostoucím nájmem. Po uplynutí doby bude „v případě hodného zvláštního zřetele“ možné smlouvu prodloužit o další rok, zatímco byt ztratí status bytu pro sociálně potřebné.
Podle zástupců neziskovek se za čtyři roky situace sociálně slabých obvykle nezlepší natolik, aby si dokázali snadno sehnat plnohodnotné bydlení.
„Není pravda, že by sociálně slabí měli možnost bydlet v městském bytě pouze čtyři roky. Mohou tam bydlet klidně celý život,“ říká Udženija a pokračuje: „Během čtyřletého období jim bude poskytnuta sleva na nájemném a zároveň jim bude poskytnuta pomoc sociálního pracovníka. Věřím, že tato kombinace pomoci jim skutečně pomůže nastartovat nový život. Smyslem sociální péče je totiž dostat klienta zpět do normálního života, ne ho navždy zacyklit v kolotoči sociální podpory.“
Jako další problematický bod hodnotí lidé z neziskovek to, že žadatel musí mít posledních pět let trvalé bydliště v hlavním městě. V praxi se terénní pracovníci setkávají s tím, že lidé dlouhé roky bydlí v ubytovnách nebo na jiných místech v Praze, ale trvalé bydliště mají hlášené jinde. A dokud neseženou plnohodnotné bydlení, nemají ani šanci si bydliště v Praze přihlásit.
Nová pravidla jsou přísnější i v dalších ohledech, jejich konečná podoba se ale ještě může změnit.
Pokud například žadatel odmítne nabízený byt, nemůže už znovu žádat o jiný. Podle nyní platných pravidel je možné jeho žádost vyřadit pouze v případě, že nabízené ubytování odmítá opakovaně, což je při současném nedostatku bytů spíš iluzorní situace.
„O tomto bodě stále ještě jednáme s náměstkyní Ministerstva práce a sociálních věcí Zuzanou Freitas Lopesovou,“ uzavírá náměstkyně.