Stopka pro nová víceletá gymnázia brzdí plány elitní školy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Soukromé elitní gymnázium a základní škola PORG, za kterými stojí miliardář a bývalý ředitel ČEZ Martin Roman, chtějí expandovat do Brna. Jenže musí přesvědčit nejen krajské úřady, ale i Ministerstvo školství, v jehož čele stojí Vladimír Balaš z hnutí STAN, kritik víceletých gymnázií.

„Jsme připraveni v Brně investovat 600 milionů korun do stavby nové moderní budovy, k tomu máme rezervované pozemky. Pokud nezískáme veškerá povolení do začátku ledna, budeme nuceni od svého záměru upustit,“ říká Martin Roman, který PORG označuje za svůj „nejdražší koníček“.

Společnost, jež doposud provozuje školy v Praze a Ostravě, chce v Brně postavit novou budovu – na základní škole má být 220 žáků na prvním stupni (dvě paralelky po 22 žácích) a na osmiletém gymnáziu pak 416 studentů (dvě paralelky po 26).

Žádost soukromého zřizovatele u Ministerstva školství ale naráží hned na dva aktuální problémy – nesouhlas s rozšiřováním kapacit víceletých gymnázií a zastaralou legislativu, která jen obtížně reaguje na zájem soukromých zřizovatelů škol.

PORG má vynikající výsledky, chlubí se označením nejlepší gymnázium v EU – v žebříčku středních škol s výukou výhradně v anglickém jazyce, která je zakončena prestižní mezinárodní maturitou IB. Moderní výuka, třetina učitelů jsou cizinci a pověst výběrové školy s vysokým školným – základní škola za 180 tisíc korun ročně, gymnázium 170 tisíc. V Brně by to mělo být 130 tisíc.

„Pro nás je klíčové, aby nebyl nikdo omezen ve studiu kvůli svým sociálním poměrům, ale u přijímaček uspěli ty nejnadanější. Proto nabízíme sociální stipendia pro rodiny, kde je roční příjem nižší než 1,1 milionu korun. Celkově má na PORGu sociální stipendium 190 dětí,“ říká Martin Roman.

Jenže PORG přichází s plánem na rozšíření do dalšího města ve chvíli, kdy kulminuje řadu let trvající debata o přínosech víceletých gymnázií, která budí emoce na obou stranách barikády. Vladimír Balaš, jenž se stal ministrem školství letos v červnu, je proti a chce zkoumat smysl jejich existence.

„Nejsem příliš velkým zastáncem víceletých gymnázií. Nechám to na odbornou diskuzi a posouzení, jestli jsou ty výsledky natolik výrazné, že má smysl držet víceletá gymnázia,“ řekl Balaš v rozhovoru pro Seznam Zprávy už v létě, krátce po svém jmenování.

Ředitelka společnosti PORG Dagmar Dluhošová argumentuje, že žádost v současnosti není v rozporu s žádnou aktuální státní strategií vzdělávání. 

„Ve všech dokumentech je zdůrazňováno specifické postavení víceletých gymnázií, kdy stát, kraj i obce zdůrazňují, že strategie musí vést k jejich prvotnímu cíli – tedy rozvoji nadaných žáků. A že PORG umí takového cíle dlouhodobě a stabilně dosahovat, dokládají naše výsledky,“ říká Dluhošová.

Dlouhodobý záměr českého školství ale zároveň nepočítá s tím, že by se kapacity víceletých gymnázií měly rozšiřovat. Stejně tak Jihomoravský kraj podle své vzdělávací strategie nepovoluje rozšiřování šestiletých a osmiletých gymnázií, a to s jednoduchým argumentem – nadměrně přispívají k odchodům dětí ze základních škol, což se nepříznivě odráží na kvalitě celého vzdělávání. Pomáhají pouze konkrétním dětem na gymnáziích.

„Výzkumy ale naznačují, že hodnota leží zejména v jejich selektivnosti (dítě se ocitne v prostředí vysoce motivovaných spolužáků), až v druhé řadě pak v přidané hodnotě pedagogické či lépe vzdělávací,“ uvádí vládou schválený dokument – Strategie vzdělávací politiky 2030+. Víceletá gymnázia se tak mají omezit, aby na ně odcházelo 5 až 10 procent žáků, ne čtvrtina jako v Praze nebo pětina v Brně.

Paradoxně se ale tato „stopka“ PORGu nedotýká, a to už se vracíme k problému se zastaralou legislativou zmíněnou v úvodu. Elitní škola by totiž nemohla v Brně školu založit, kdyby zde vznikla jako nový právní subjekt. Fakticky však žádá jen o rozšíření pražských kapacit a otevření pobočky, což nejde proti dlouhodobému záměru Jihomoravského kraje.

„Legislativa ale nepočítá s tím, že existují subjekty, které provozují školy v různých krajích. Dal jsem k tomu podnět Ministerstvu školství v rámci přípravy nového dlouhodobého záměru,“ popisuje radní pro školství Jihomoravského kraje Jiří Nantl (ODS).

Nesouhlasné stanovisko nevydalo ani Ministerstvo školství, rozhodnutí se ale natahuje. Žádostí se podle informací Seznam Zpráv na úřadu doposud ani nezačal zabývat příslušný odbor regionálního školství.

Věc je byrokraticky komplikovaná – PORG jako pražská společnost chce v Brně vybudovat svou pobočku, stejně jako to udělala před lety v Ostravě. Kvůli tomu se k žádosti musí paradoxně vyjádřit Praha, která fakticky rozhodne, jestli smí být v Brně nová škola.

„Resort školství tedy nic neblokuje a ani blokovat nemůže. Žádosti byly zaslány na pražský magistrát. Jeho souhlas je nutný, protože budou z Prahy financovat žáky z Brna,“ říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Ani hlavní město ale nepodporuje vznik nových víceletých gymnázií. Podle svého dlouhodobého záměru chce dokonce snížit počet odcházejících dětí na víceletá gymnázia o 5 procent. Přibývají naopak třídy čyřletých gymnaziálních oborů.

Pražský magistrát loni dokonce oslovil ředitele víceletých gymnázií s dotazem, jestli by neuvažovali o změně zaměření právě na čtyřletý cyklus. Nikdo s tím ale nesouhlasil. Praha se tak akorát rozhodla, že dále nebude rozšiřovat nabídku víceletých gymnázií.

PORGu ale hraje do karet aktuální rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Podle něj Ministerstvo školství nesmí zabránit zakládání nových soukromých škol jen s odůvodněním, že ve veřejných je pro žáky míst dostatek. Konkrétně se tento spor týkal ScioŠkoly ve Frýdku-Místku, kterou právě na základě tohoto argumentu odmítlo ministerstvo zapsat.

„Jestliže by tedy mělo zřízení nové nestátní školy záležet jen na kapacitách stávajících škol v blízkém okolí, v důsledku by to mohlo vést k tomu, že správní orgány nepovolí zřídit novou nestátní školu nikdy, neboť kapacity těch státních musejí být vždy dostatečné,“ stojí v rozsudku.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se sice týkalo základní školy, stanovilo ale také obecně platné principy. Správní orgány nesmí vykládat zákon nebo krajské vzdělávací záměry tak, že se vlastně znemožní vznik nestátních škol.