Článek
Justice firmě na tři roky zakázala účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování tendru v Lánské oboře.
Ústavní soud dlouhodobě zastává stanovisko, že prezidentská rozhodnutí o amnestiích a individuálních milostech přezkoumávat nemůže. Stručné usnesení, jímž stížnost odmítl pro nepřípustnost, je dostupné v jeho databázi.
Muž ve stížnosti tvrdil, že Zeman svou milostí porušil například právo na rovnost před zákonem, právo na uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem nebo právo na zachování základních náležitostí demokratického právního státu. Udělenou milost považoval za excesivní a extrémní rozhodnutí.
Ústavní soudci reagovali jen stručným usnesením o šesti odstavcích, kde připomněli, že k projednání takového podnětu nejsou příslušní. Usnesení připravoval soudce zpravodaj Josef Fiala, hlasovalo však celé plénum, tedy sbor všech soudců už pod předsednictvím Josefa Baxy.
Měl rakovinu, vysvětloval Zeman
Z podobných důvodů soud nedávno odmítl také stížnost zpochybňující milost pro někdejšího šéfa lánské lesní správy Miloše Baláka. Tehdy ale nad rámec odůvodnění vyslovili ještě názor, že bývalý prezident Zeman milost přesvědčivě nevysvětlil, navíc jejím udělením vybočil z mantinelů, které si sám pro institut milostí vymezil.
Zeman nedávno uvedl, že Balák dostal milost i proto, že v době odsouzení měl diagnostikovanou rakovinu.
Balák byl odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Měl také zaplatit 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul.
Podle verdiktu zvýhodnil Balák při přípravě a zadání veřejné zakázky manažera ESB Libora Tkadlece, který za to dostal podmíněný dvouapůlletý a peněžitý trest. ESB spolu s tříletým zákazem účasti ve veřejných zakázkách soud uložil také zaplatit 5,4 milionu korun. Milost se vztahovala pouze na zákaz účasti v zakázkách.
Balák, který byl jako šéf Lánské obory podřízeným kancléře Vratislava Mynáře, vinu odmítal, stejně jako Tkadlec, který společně s ESB podal dovolání k Nejvyššímu soudu. O dovolání už Nejvyšší soud začátkem srpna neveřejně rozhodl, zatím ale rozhodnutí nezpracoval a neodeslal k doručování.
Později byl Balák pravomocně odsouzen také v kauze těžby kamene v Lánech. Za porušení povinností při správě majetku dostal peněžitý trest 870 000 korun a dvouletý zákaz činnosti. V této kauze podal i Balák dovolání k Nejvyššímu soudu. Zeman, jehož druhý prezidentský mandát letos skončil, už jej omilostnit nemohl.
Balák, Kajínek… Jak prezident porušil sliby
Miloš Zeman už před deseti lety vyhlásil, že bude udělovat milosti pouze vážně nemocným lidem. Například odsouzeným, kteří trpí nevyléčitelnou chorobou. Ale neřídil se tím. V květnu roku 2017 omilostnil vraha Jiřího Kajínka. Podmíněně mu prominul zbytek doživotního trestu.
Loni v březnu Zeman prominul trest Miloši Balákovi, řediteli prezidentské obory v Lánech. Balák dostal jen pár dní předtím tři roky vězení za zmanipulování dvousetmilionové zakázky. Zeman milost zdůvodnil mimo jiné tím, že Balák je výborný pracovník. Zeman také relativizoval Balákovu vinu, která ale byla podle prvoinstančního i odvolací soudu zcela jasná. Baláka do funkce přivedl (a držel ho v ní i v průběhu vyšetřování i soudního procesu) vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.