Stíhačky F-35 musí počkat, až se přebuduje letiště v Čáslavi. To v Česku trvá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Úzká kancelář v budově generálního štábu armády v pražských Dejvicích. Na stěnách plakáty a kalendáře stíhaček, na poličkách modýlky letadel, na stole stohy papírů, jinak postarší kancelářské vybavení. V těchto omšelých kulisách se realizuje nejdražší armádní zakázka české historie – nákup 24 amerických stíhaček F-35A páté generace a plány na rekonstrukci vojenského letiště v Čáslavi.

Cena zhruba 150 miliard korun.

„Dostaneme se do elitního klubu zemí, které používají ty nejlepší stíhačky na světě. Naše letectvo nebude na chvostu nebo v průměru, ale na špičce,“ shrnuje bývalý velitel vzdušných sil brigádní generál major ve výslužbě Petr Hromek, který dostal projekt stíhaček F-35 na starosti. K dispozici má od Ministerstva obrany desítky lidí. Tým na smlouvy, implementační tým, tým plánující rekonstrukci letiště v Čáslavi a bezpečnostní tým.

„Bezpečnostní tým je mimořádně důležitý, protože řeší ochranu a správu informací, které budeme dostávat od americké strany a nesmí dojít k jejich prozrazení. F-35 není jen samotný letoun, ale celý senzorový systém, který sbírá obrovské množství informací a zprostředkovává je ostatním vojákům na bojišti,“ popisuje specifičnost této zbrojní zakázky. A to je prý i jedna ze zásadních podmínek dodávky amerických stíhaček – ochrana dat včetně simulátorů.

„V simulátorech je stejný software, jako je v letounech, takže i budova, kde budou, musí být velmi dobře zabezpečena,“ prozrazuje Petr Hromek.

O nákupu stíhaček F-35 rozhodla vláda v září 2023, smlouva byla podepsaná o půl roku později, ale první stroje reálně přiletí do Česka až počátkem roku 2031. Američané nabízeli dřívější dodání, ale kvůli tuzemským pravidlům při výběrových a stavebních řízení a schvalovacím procesům by se letiště v Čáslavi dříve nestihlo na stíhačky připravit.

„Jedeme podle platné legislativy,“ konstatuje stroze velitel vzdušných sil Petr Hromek. Délku různých povolení a procesů, které jsou potřeba k přestavbě letecké základny, se mu nechce komentovat. Naopak vyzdvihuje, že před několika dny podepsala armáda smlouvu na zpracování projektové dokumentace.

„Do začátku roku 2028 by měl být hotový projekt, pak se bude soutěžit zhotovitel a do roku 2031 by mělo být letiště hotové,“ představuje harmonogram rekonstrukce letiště v Čáslavi, které sám velmi dobře zná. Léta tu působil, od inspektora bezpečnosti letů až po šéfa celé základny.

„Začínáme příští rok s výměnou přistávací dráhy, která tam je od poloviny padesátých let a je na konci s životností. Bude úplně stejně dlouhá i široká, ale z kvalitnějšího betonu,“ upřesňuje bývalý velitel 21. základny taktického letectva Čáslav. Velikost základny se rozšiřovat nemusí. Naopak v budoucnu na ní počet strojů ubyde.

„Teď tam máme tři letky, tedy 14 gripenů a 24 lehkých bitevních letounů L-159 ALCA. Po dodání tam bude jen těch 24 amerických stíhaček. Jedna letka se přesune jinam,“ upozorňuje Petr Hromek obyvatele v okolí, kteří se báli, že základna nabobtná a provoz se radikálně zvýší.

Krom výměny přistávací plochy se v severní části základny postaví nový kampus. Parkovací a servisní hangáry, sklad náhradních dílů, zázemí pro technický a pilotní personál, ubytovací prostory, kanceláře, operační centrum nebo zmíněný prostor pro simulátory.

Petr Hromek je bývalý pilot. Začínal v Krnově na dvousedadlovém kluzáku a postupně přesedlal až na nadzvukové stíhačky MiG-21. Jak tedy vnímá americké stíhačky F-35?

„To je jako rozdíl mezi Škodou 120 a současným autem. V obou je motor, plyn, brzda, volant, rádio a jezdí. Jenže dnes máte uvnitř auta různé asistenty řízení, které vás drží v pruzích, adaptivní tempomat, upozornění na jiné auto v mrtvém úhlu a tak dále. V tom je ten nejzásadnější rozdíl. V technologiích,“ snaží se přiblížit někdejší velitel vzdušných sil.

„F-35 je nacpaná elektronikou. Pilotovi maximálně zjednodušuje řízení. U MiGu bylo složité už jen to najít cíl na obrazovce a zaměřit ho. Ani jsem pořádně nevěděl, co to ta tečka vůbec je. Tento letoun vám řekne úplně všechno. Kde je cíl, jak je daleko, jakou letí rychlostí, v jaké výšce a tak dále. Nikdo ze země vám nemusí nic říkat, všechno se automaticky ukáže na jediné dotykové obrazovce,“ snaží se vysvětlit technologický náskok americké stíhačky páté generace.

Navíc palivové nádrže i zbrojní systémy jsou ukryté uvnitř, proto je letoun hůře identifikovatelný.

„Když je ten letoun čistý, nemá na sobě žádné závěsníky, žádnou výzbroj, k tomu disponuje speciálním tvarem a povrchem, tak to pomáhá, aby ho radary nezjistily. To se potvrdilo nedávno, když Izraelci vletěli do Íránu bombardovat cíle. Když jejich systémy zjistily, že tam něco přiletělo, bylo to až v okamžiku, kdy na ně najednou začaly padat bomby,“ popisuje reálné nasazení F-35 Petr Hromek.

„Mluvilo se o pořízení gripenů, ale ty jsou technologicky zastaralejší. My kupujeme letouny ne na deset let, ale minimálně čtyřicet let. Možná déle,“ zdůrazňuje generál major ve výslužbě.