Statek i hostel. Zoufalé hledání, kam posadit další středoškoláky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvůr pražské průmyslovky na Smíchově uzavírají ze tří stran školní učebny. Z té čtvrté to byla až doposud budova městské společnosti Prague City Tourism. Jenže kapacity škol v hlavním městě nestačí, a tak i tyto chodby obsadí v příštím školním roce studenti.

„Od příštího září tam budeme mít ještě o jednu třídu gymnázia navíc,“ ukazuje za sebe na jednu z přilehlých budov ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík.

Některé školy totiž jedou už na absolutní hraně, a i kdyby chtěly, tak nemohou větší počet žáků přijmout. Praha má proto vytipovaných několik míst, kde by se mohl prostor ještě najít.

„Napříč školami jsme se dohodli, že navýší kapacity. Budeme se s řediteli také bavit ještě o možných přístavbách i do dalších let, protože demografická křivka v Česku klesá, ale v Praze a středních Čechách ne,“ popisuje pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Loni byla během přijímacího řízení situace v hlavním městě a jeho okolí kritická, příští rok se ale očekává ještě více dětí. Zatímco podle dat Ministerstvo školství loni končilo základku v Praze 12 035 dětí, v osmých třídách bylo dokonce 12 475 žáků. Tedy přes čtyři stovky více uchazečů o střední školy než letos.

Navíc se opravdu nedá počítat s tím, že dojde v horizontu dekády k nějakému odlehčení zájmu. Nejnabitější byly loni totiž první třídy. Tam bylo dokonce 14 602 dětí. Praha tak musí hledat prostory pro střední školy nejen hodně rychle, ale i z dlouhodobého hlediska.

Vytipovaných je hned několik dalších míst. Například Brandejsův statek v Suchdole, kde se uvažuje o otevření gymnázia, nebo Dominikánský dvůr na Praze 4 pro potřeby speciální školy. Podle informací Seznam Zpráv zvažuje Praha i odkoupení některých objektů v soukromých rukou, kde by mohly nové střední vzniknout. Kromě budovy společnosti FINEP Holešovice se jedná ještě o bývalém hostelu v Praze 7 nebo dostupném objektu nedaleko střední zdravotnické školy.

„Snažím se o to, aby od září 2024 společně se základní školou otevřelo v Šeberově třídy i sportovní gymnázium,“ plánuje Klecanda.

Ve velmi podobné situaci je také Středočeský kraj. Především v okolí hlavního města je škol nedostatek, děti odsud se také často hlásí na pražské školy, a tak ještě stoupá tlak na jejich kapacitu. V Praze-západ tak na jedno místo gymnázia připadalo hned 14 studentů, zatímco třeba v Příbrami jen 3.

„Setkali jsme se se všemi řediteli a na úrovni okresů se domlouvá, kde se budou navyšovat kapacity. Budeme také měnit strukturu oborů ve prospěch těch, o které je zájem,“ popisuje středočeský radní pro školství Milan Vácha (STAN).

Školy i děti s rodiči budou ale potřebovat také pomoc od státu. Ministerstvo školství sice nespravuje kapacity středních škol, to je v kompetenci krajů, ve svých rukou má ale rezort školství formát přijímacího řízení, který loni fatálně selhal. Chaos kolem přihlášek a zápisových lístků rozplétaly školy dlouhé týdny a spíš měsíce, jak Seznam Zprávy několikrát popsaly.

Úřad ministra Mikuláše Beka (STAN) chce proto do příštího roku stihnout spustit elektronické přihlašování k přijímacím zkouškám, a tak celý systém alespoň přiblížit 21. století.

„Já jsem přesvědčený o tom, že máme dobrou šanci se posunout kupředu například v elektronizaci podávání přihlášek na střední školy. A že bychom měli v tom příštím roce už konečně umožnit to, že nejenom přihlášky budou elektronicky podány, ale potom také zpracovány,“ řekl Bek pro Seznam Zprávy.

Odpadnout by také mělo taktizování se zápisovými lístky podle toho, na kterou školu byl žák zrovna v tu kterou chvíli přijat. Systém by měl podle priorit přiřknout dítěti tu střední, o kterou vyjádřilo nejvyšší zájem. Vybrat by každý uchazeč mohl ne dvě školy jako dosud, ale hned tři.

Celkově ale české střední školství stojí na křižovatce. Právě projednávaný nový dlouhodobý záměr na roky 2023 až 2027 směřuje Česko k tomu, aby polovina dětí prošla všeobecným vzděláváním, tedy gymnázii nebo lycei. To je v současnosti průměr Evropské unie. Podle dat Eurostatu Česko dosahovalo v roce 2021 zhruba 30 procent.

Tímto směrem se razantně vydává už v příštím školním roce Kraj Vysočina. Vyjma rozšíření kapacit některých gymnázií chystá otevřít od září 2024 hned několik lyceí napříč regionem.

„I v tomto školním roce jsme viděli, že je o lycea větší zájem. Budeme se proto snažit otevřít v Jihlavě jednu třídu technického a přírodovědného lycea, v Novém Městě na Moravě pedagogické lyceum, ve Žďáru nad Sázavou technické lyceum a v Třebíči to bude třída ekonomického a zdravotnického lycea,“ popisuje tamní radní pro oblast školství Jan Břížďala (Piráti).

Záměr kraje je takový, aby namísto úzkoprofilových oborů žáci prošli širším vzděláním a byli tak lépe připraveni na nejistou budoucnost, která je na pracovním trhu dozajista čeká. Jde o další bod, který prosazuje také Ministerstvo školství. Výrazně zeštíhlit nabídku oborů, aby si žáci nemuseli vybírat konkrétní profesi, na kterou se budou tři nebo čtyři roky připravovat.

Jak se budou postupně plnit ročníky v nově otevíraných oborech, bude stoupat i podíl všeobecně vzdělaných studentů. Podle odhadů by tak na Vysočině mohl každý druhý student v roce 2027 studovat gymnázium nebo lyceum.