Stávku v České televizi a rozhlase podporuje skoro polovina Čechů

Čeští sportovci vyzývají vládu k zachování nezávislosti veřejnoprávních médií. Zástupci iniciativy v tiskové zprávě uvedli, že kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) zaslali otevřený dopis s podpisy více než 320 sportovců. Žádají v něm stažení návrhu zákona, který ruší koncesionářské poplatky a převádí financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Rovněž nabádají politiky, aby naslouchali občanské společnosti.

Iniciátory výzvy jsou skikrosařka Nikol Kučerová, vodní slalomáři Lukáš Rohan, Vít Přindiš a Vavřinec Hradilek, šermíř Jiří Beran, paracyklista Jiří Ježek, atletka Kristiina Sasínek Mäki, krasobruslařka Eliška Březinová a plavkyně Simona Rushton. Všichni vystupují sami za sebe, nikoliv jako představitelé jakékoliv sportovní instituce.

Úterní protest na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) podpoří v Praze několik studentských pochodů. Akce chystají pražské fakulty Univerzity Karlovy (UK), největší by měly být na náměstí Jana Palacha či na Albertově. ČTK to řekl místopředseda akademického senátu UK Rafael Daniel Berti.

Pochod plánují i studenti Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), uvedli na sociálních sítích. Většina pochodů zamíří na Václavské náměstí, kde se připojí k akci iniciativy Veřejnoprávně. Předsednictvo České konference rektorů požádalo vedení vysokých škol a fakult i vyučující o maximální vstřícnost vůči studentům, kteří se rozhodnou do poklidných občanských akcí zapojit.

Studenti všech pražských fakult UK vyrazí do ulic v několika samostatných pochodech a manifestacích, které se ve většině případů setkají Na Můstku a Václavském náměstí u akce iniciativy Veřejnoprávně, ke které se následně připojí, uvedl Berti.

Téměř polovina obyvatel Česka (46 procenta) považuje dnešní stávku zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu za oprávněný krok, a to i za cenu omezení vysílání. Nesouhlasí s ní 39 procent lidí. Červnovou výstražnou stávku přitom zaznamenalo téměř 70 procent občanů. Vyplývá to z reprezentativního výzkumu agentury Reppublika Research & Analytics.

Zaměstnanci obou veřejnoprávních médií vyhlásili stávku na úterý 3. listopadu v souvislosti s vážnými dopady zamýšlených změn na jejich fungování. Podporovatelé stávky mírně převažují nad odpůrci: 28 procent lidí ji považuje za určitě oprávněnou a dalších 18 procent spíše za oprávněnou. Opačný názor zastává 39 procent dotázaných, z toho čtvrtina populace (25 procent) stávku rozhodně odmítá. Šestina lidí (16 procent) to nedokáže posoudit.

Nadpoloviční podporu má stávka mezi lidmi do 45 let, vysokoškoláky, pravidelnými diváky a posluchači obou médií a obyvateli velkých měst.

Více než desítka ohlášených shromáždění a průvodů na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) omezí v úterý odpoledne dopravu v Praze. Řidiči by se měli některým místům v centru vyhnout. Jde především o trasu z Kavčích hor přes Nuselský most k Národnímu muzeu. Cestujícím v městské hromadné dopravě policie doporučuje využít metro. Informovala o tom v tiskové zprávě pražská policejní mluvčí Eva Kropáčová.

„V této souvislosti bychom chtěli upozornit všechny občany a návštěvníky hlavního města na zásadní dopravní omezení, která nastanou přibližně ve 14:00,“ uvedla Kropáčová. Trasa jednoho z hlavních průvodů povede od České televize ulicí Na Pankráci, Štětkova, Kongresová a následně bude pokračovat po ulici 5. května přes Nuselský most až do Legerovy ulice k Národnímu muzeu a na Václavské náměstí. V oblasti I. P. Pavlova se připojí další průvod, který půjde od Českého rozhlasu.

Financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu bez pevných a zákonných garancí ohrožuje podle odborářů nezávislost novinářské práce i základní profesní a sociální jistoty zaměstnanců. Současný vývoj povede k nedostatku peněz, omezení programu a propouštění, uvedl prezident Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory tak reagovaly na rozhodnutí koaličních poslanců poslat do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo).

„ČMKOS kritizuje způsob, jakým vláda o změnách rozhoduje, a požaduje plnohodnotný sociální dialog namísto pouhého vysvětlování hotových kroků ze strany státu,“ uvedl Středula. Podle odborů jsou vládou navrhované částky pro veřejnoprávní instituce nižší než dosavadní reálné příjmy. Česká televize by tak například mohla zrušit až 700 pracovních míst.

Hnutí ANO opouštějí členové. Regionální politici prý nechtějí být spojováni s celostátní politikou. Připouštějí, že jim vadil i postup koalice ohledně koncesionářských poplatků.

Pro financování veřejnoprávních médií je podle bývalých ředitelů České televize Ivo Mathého a Petra Dvořáka nejlepší stávající poplatkový systém. Je nejefektivnější a vytváří přímou vazbu s diváky a posluchači. Dvořák a Mathé se na tom shodli v nedělním diskuzním internetovém pořadu Poledne s Moravcem.

Podle Mathého nedává změna financování smysl. „Je tam touha ovládnout tu službu veřejnosti,“ uvedl. Poplatkový systém platí podle něj ve 12 evropských zemích. Zmínil také, že zhruba 300 000 tuzemských domácností je od placení poplatku osvobozeno.

Česká televize byla podle Dvořáka v rámci Evropské vysílací unie ve výběru poplatků dávána za příklad ostatním zemím. „Navíc to, že diváci a posluchači poplatek platí přímo, vytváří vazbu mezi institucí a tím, kdo tu službu konzumuje,“ dodal Dvořák.

Jestliže má Česká televize plnit všechny povinnosti, které má ze zákona nebo memoranda o naplňování veřejné služby dané, je její současný rozpočet 8,5 miliardy korun podle Mathého ještě nízký.

Ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral by podle obou bývalých šéfů ČT měli při jednáních o financování veřejnoprávních médií držet spolu a čelit snaze o jejich rozdělení. To se ukázalo, když premiér Andrej Babiš (ANO) pozval na jednání pouze Chudárka, nikoliv Zavorala, kterého označil za aktivistu. Chudárek podle Mathého a Dvořáka neměl sám na schůzku s Babišem chodit.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný ve svém příspěvku na síti X uvedl, že ho vysílání v omezeném rozsahu zaujalo více než to standardní. Česká televize místo běžného programu vysílá od rána reportáže z archivu.

Bývalý premiér Petr Fiala naopak na síti X kritizoval vládní koalici. Podle něj ohrožuje svými kroky nezávislost médií. „Postupuje bez ohledu na pravidla, demokratické zvyklosti a tradice naší polistopadové politiky. Za této situace je namístě použít i tak silné formy protestu, jako je stávka,“ napsal. Zároveň vyjádřil podporu zaměstnancům ČT, ČRo, studentům i všem občanům.

Od půlnoci uvádějí moderátoři zprávy na ČT24 oblečení v černém, čtou je z papíru a za nimi je pouze zhasnutý zpravodajský sál. Každou hodinu začínají prohlášením o stávce. Po zprávách následují pořady z archivu televize. ČT nevysílá pořady Studio 6 nebo Dobré ráno. Program ČT24, který je v omezeném režimu, informuje diváky o stávce neustále na liště v horní části obrazovky.

ČRo Radiožurnál také po půlnoci oznámil posluchačům, že kvůli stávce nahradí většinu programu hudba a reprízy. O stávce pak informoval i během noci a rána. ČRo nevysílá zprávy jako obvykle pravidelně vždy po čtvrthodině, ale vždy v celou. Například po zprávách po 7:00 vysílal půlhodinovou část investigativního cyklu Systém Kaderka o pozadí dotační kauzy bývalého předsedy Českého tenisového svazu Ivo Kaderky.

Před osmou na Radiožurnálu odvysílali krátké prohlášení k důvodům, proč stávkují, a poté v 8:00 drželi minutu ticha za stabilitu ČRo a ČT. Následovaly informace o chystaném jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o ukončení války v Abú Dhabí 10. a 11. listopadu a poté Zelená vlna. Další část vysílání vyplnila hudební produkce. Po zprávách v 8:00 pokračovala série o dotační kauze kolem Kaderky.

Opozice podle šéfa lidovců Jana Grolicha řeší postup u návrhů o veřejnoprávních médiích, řekl to v neděli v debatě na Prima CNN News. Zmínil i případnou přípravu zákona.

„Celkem intenzivně se o tom teď bavíme a za mě je otázkou, jestli je vlastně vůbec pochopitelné, abychom přicházeli s nějakým kompromisem v rámci té debaty, v rámci Poslanecké sněmovny, nebo jestli máme prostě připravit jasný návrh (do budoucna),“ uvedl šéf lidovců. Podle něj by opozice po vítězných volbách svůj nachystaný zákon přijala. „Jakmile v roce 2029 budeme sedět ve vládě, tak jako jednu z prvních věcí ten náš návrh prohlasujeme tak, aby média byla opravdu nezávislá na politicích a měla stabilní financování,“ řekl Grolich. Požaduje veřejné projednávání.

Podle poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka se debata vede neveřejně, veřejné projednávání bude až ve Sněmovně začátkem příštího roku. „Já se domnívám, že původní koncept (návrhu financování) byl tak, že by to mohlo být schováno ve mzdách v rámci rozpočtu, ale to, jak to ve skutečnosti nakonec bude opravdu, já dále říkat nebudu, protože to bylo součástí jednání na koaličních radách,“ uvedl na Primě Turek.

Na budovách České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) se objevily transparenty s nápisy „Stávka“, „Pro lidi, ne pro politiky“ nebo „4:36 není konec, ale začátek“. Jinak byl kolem 8:00 před oběma veřejnoprávními institucemi klid, zjistili na místě zpravodajové ČTK.

Transparenty v černé barvě visí nad hlavním vchodem do budovy ČT na Kavčích horách i na vedlejší budově přezdívané Rohlík. Na budově ČRo ve Vinohradské ulici jsou nápisy „Stávka“, „Ruce pryč“, „Vysíláme pro posluchače, ne pro politiky“.

Premiér Andrej Babiš o víkendu přiznal, že postup vlády při sněmovním projednávání změn financování veřejnoprávních médií byl nešťastný. Při dalším jednání už debatu poslanců omezovat nechce.

Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve Sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky. Konal se 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.

„Téma reformy veřejnoprávních médií se vyostřilo prakticky přes noc a u vládních voličů pozorujeme, že se semknuli kolem svých stran,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová. Vládní většina zařadila zrušení poplatků na jednání Sněmovny a hlasováním jej v sobotu 24. září nad ránem poslala do dalšího legislativního procesu, což vyvolalo bouřlivé reakce opozice i protesty části veřejnosti.

Vláda a opozice jsou podle průzkumu rozděleny ve všech otázkách týkajících se změny financování i způsobu projednávání novely v Poslanecké sněmovně. Shoda nepanuje ani u snížení rozpočtu České televize a Českého rozhlasu. Koalice počítala s tím, že ze státního rozpočtu by obě média dostávala ročně celkem asi o 1,4 miliardy korun méně, než nyní vyberou na poplatcích. Ve hře je ale podle premiéra Andreje Babiše (ANO) i jiný model financování.

Průzkum se ptal respondentů také na to, zda je podle nich cílem vládní reformy zvýšení vlivu kabinetu na vysílání. I tady se odpovědi rozdělily napůl, když 44 procent dotázaných s tímto tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí, 42 procent pak rozhodně či spíše nesouhlasí. Oproti květnu nastal u této otázky významný posun, hlavně mezi voliči vládních stran. Tehdy 32 procent stoupenců Motoristů uvedlo, že cílem reformy rozhodně není zvýšit vliv na vysílání. Nyní se jejich podíl zvýšil na 40 procent.

Mezi voliči ANO bylo v květnu 36 procent těch, kteří ve vládní reformě médií neviděli posílení vlivu kabinetu na vysílání, nyní už je jich 47 procent. „Po nočním jednání a ostré kritice opozice se z reformy tak trochu stal symbol sporu vlády s opozicí a vládní voliči ji začali silněji hájit,“ uvedla Friedrichová.

Voliči vládních stran přitom považují téma poplatků za důležité, nikoliv však zásadní. Zásadní je pouze pro pětinu voličů ANO, dalších 36 procent příznivců tohoto hnutí považuje věc za důležitou, ovšem ne prioritní. Pro 15 procent voličů SPD jde o zásadní téma, dalších 41 procent jej vnímá jako důležité, nikoliv prioritní. U Motoristů vidí věc jako klíčovou dokonce pouhá dvě procenta.

Ještě méně důležitá je reforma médií pro stoupence opozičních stran a hnutí. Například jen 15 procent voličů Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, vidí téma jako zásadní a 16 procent jako důležité. „Opoziční voliči reformu chápou jako útok na nezávislost médií a demokracii a vadí jim i způsob, jakým ji vláda prosazuje,“ dodala analytička NMS.

Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ) podpořily zaměstnance České televize a Českého rozhlasu, kteří v úterý stávkují proti plánu vlády zrušit televizní a rozhlasové poplatky. K prohlášení se připojila více než třicítka mezinárodních i národních novinářských svazů a organizací, včetně Reportérů bez hranic (RSF) či Evropské vysílací unie (EBU). ČTK o tom v pondělí informoval Syndikát novinářů ČR, který pracovníkům obou médií rovněž vyjádřil plnou solidaritu.

Signatáři v prohlášení uvedli, že s velkým znepokojením sledují kroky vlády premiéra Andreje Babiše. Připomněli, že vládní koalice 24. října ve 4:36 prosadila v prvním čtení návrh, který by oběma médiím zrušil poplatky a učinil je přímo závislými na státním rozpočtu při snížení jejich financování zhruba o 15 procent. Takový model podle nich otevírá dveře politickému tlaku a ohrožuje redakční nezávislost, zatímco Evropský akt o svobodě médií (EMFA) vyžaduje přiměřené, udržitelné a předvídatelné financování médií veřejné služby.

„Proto budeme 3. listopadu pevně stát po boku zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu, kteří půjdou do stávky na ochranu budoucnosti médií veřejné služby. Podporujeme jejich právo organizovat se, protestovat a bránit svou profesní nezávislost, důstojnost při práci i základní právo veřejnosti na nezávislé informace,“ uvádí se v prohlášení.

„Víme, že nezávislost veřejnoprávních médií se ne vždy ztrácí kvůli otevřené cenzuře nebo přímým politickým příkazům. Může být postupně podkopávána legislativními změnami, finančním tlakem a atmosférou nejistoty, v níž je pro novináře a redaktory stále obtížnější pracovat svobodně a bez obav z následků,“ stojí v něm dále.

Čas 4:36, kdy česká Poslanecká sněmovna hlasy koaličních poslanců ANO, SPD a Motoristů v prvním čtení bez odborných diskuzí schválila změnu zákona, se podle Syndikátu novinářů ČR stal symbolem napříč Evropou. Novináři sdílejí na sociálních sítích snímky s hodinami ukazujícími tento čas, uvedla místopředsedkyně syndikátu Magdalena Sodomková, která je s partnerskými organizacemi v kontaktu.

Andrej Babiš by ještě mohl ustoupit od převedení financování České televize a rozhlasu pod státní rozpočet. Premiér podle ředitele ČT Hynka Chudárka na rychle svolané schůzce v minulém týdnu připustil jiný model.

Michal Kubal vyhlásil spolu s moderátorem Danielem Stachem během půlnočního vysílání z pondělí na úterý začátek stávky. V oznámení, které moderátoři četli z papíru, označili 3. listopad jako den, který v historii českých veřejnoprávních médií nemá obdoby. Kubal od roku 2023 působí v ČT jako šéfredaktor zpravodajství a publicistiky. Již deset let moderuje hlavní zpravodajství Události.

Stávka se dotkne i všech regionálních stanic Českého rozhlasu. Většina z nich zařadí společný program připravovaný ze studia v pražském Karlíně. Jeho součástí bude základní zpravodajský servis doplněný hudbou. Vysílání bude mít oproti běžným dnům jednotnější podobu a jednotlivé stanice nebudou poskytovat místní zprávy a informace v obvyklém rozsahu.

O stávce a jejích dopadech budou informovat také webové stránky rozhlas.cz a mujRozhlas.cz a mobilní aplikace můjRozhlas. Uživatelé na nich najdou upozornění na omezenou dostupnost obsahu a informace o změnách ve vysílání. Při stávce bude na digitálních platformách Českého rozhlasu omezeno publikování nového obsahu.

V podcastových aplikacích byli uživatelé o tomto předem informováni v pořadech publikovaných v pondělí, tedy den před stávkou. Pořady, které nebudou v den stávky publikovány, budou v úterý obsahovat audiosdělení, že tento obsah není dostupný s ohledem na stávku.