Stavební řízení? „Jako by nám vzali Word a dali T602 z devadesátek“

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„V současné době nelze plnohodnotně pracovat v novém Informačním systému stavebního řízení,“ píše tajemník města Kladna.

„Nasazená verze systému zatím není dostatečně efektivní a přetrvávají zásadní nedostatky,“ říká tajemník magistrátu Opavy.

„Obáváme se, že kvůli nefunkčnímu systému nebudou moci města a obce otevřít do září opravené základní, mateřské školy, dětská a mateřská centra, protože je nezkolaudují,“ varuje předseda Sdružení obcí Libereckého kraje.

„Zlost a negativní emoce stavebníků odnášejí mé kolegyně ze stavebního úřadu, které stále a dokola budou upozorňovat MMR na nefunkčnost celého systému,“ stěžuje si starosta města Loun.

„Portál stavebníka nefunguje ani v základních funkcionalitách, natož ve slibovaném rozsahu, což má závažné dopady na každodenní práci našich klientů,“ píše v otevřeném dopise Česká komora architektů.

Tolik jen několik vybraných ohlasů z celé republiky. Ale pojďme se hlouběji podívat na Prahu 12.

Měsíc před spuštěním digitalizovaného stavebního řízení tady referenti odboru výstavby hovořili o nejistotě. Nový systém neviděli a nevěděli, co od něj čekat. Měsíc po spuštění říkají, že se systém nepovedl, že je to polodílo, případně slepá ulička.

Rohová kancelář v prvním patře „kostky cukru“, jak se radnici Prahy 12 přezdívá. Referentka se chytá za hlavu. Přišel jí e-mail od správců digitalizace Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), že v období mezi 16. až 18. červencem došlo v Portálu stavebníka k chybě.

„V závěrečném procesu před odesláním se v některých případech nahrála k odeslání jiná verze dokumentu než ta, kterou jste finálně připravili. Dokumenty je nezbytné prvně zkontrolovat a následně zopakovat proces schválení a přípravu na odeslání,“ stojí v e-mailu, který se v závěru omlouvá za způsobené potíže.

„Práce vniveč,“ povzdechne si referentka. Je to její první případ, který v Portálu stavebníka zpracovává. „Jde o černou stavbu. Někdo si v paneláku udělal garážová vrata, aby tam provozoval humanitární šatník, ale hasiči k tomu dali negativní stanovisko, takže musím zahájit řízení o odstranění,“ popisuje jinak vcelku banální případ.

A jak se jí v novém systému pracovalo?

„Moc to nešlo. Toto konkrétní řízení bych měla ve starém systému za půl hodiny. V novém jsem nad ním strávila půl dne,“ krčí rameny. A vyjmenovává proč.

„Zadává se to ve dvou úrovních, které mezi sebou nekomunikují a nepřeklápějí se, takže vše musím vypisovat nadvakrát. Nedržela tam parcela, tak jsem jí musela vybrat z mapy. Něco jsem uložila, ono to zmizelo. Jednou se systém choval tak, podruhé jinak,“ popisuje. Teď to navíc musí celé znovu zkontrolovat.

Největší úskalí systému vidí v tom, že v něm chybí „předdělané“ formuláře, šablony, dopisy a dokumenty například s paragrafy, které se automaticky nepředvyplňují.

„Není to propojené. U starého systému jsem třeba jen zadala IČO a automaticky se mi nakopírovaly právnické osoby a zda-li mají datovou schránku. Teď musím všechno hledat na internetu,“ uvádí další příklad. Referentka přiznává, že si informace vyhledávají ve starém systému, zkopírují si to vedle do Wordu a následně postupně dává do nového.

„Z toho Wordu to musím přetahovat do různých okýnenek. Vyplňuje se to hůř, než kdybych to dělala ručně,“ stěžuje si.

Svou zkušenost chce říct i její kolega od vedlejšího stolu. Ten se zveřejněním jména problém nemá. Jmenuje se Filip Ranoš a referenta pro Prahu 12 dělá přes osm let.

„Systém není doprogramovaný. Je to hrubá kostra, která se stále dolaďuje. Doufám, že se to nakonec dostane alespoň do toho stádia, aby uměl to, co ten starý,“ říká.

„Představte si, že vám seberou Word a dají vám T602 z devadesátek a dělejte v tom noviny. Tak to je,“ hledá příměr referent.

Současně ale přiznává, že si systém na konkrétním případu ještě nevyzkoušel. Od prvního července mu přistály na stole tři podání přes podatelnu, ale dvě z nich bude vracet, protože jsou na starém formuláři a do dalšího se teprve pustí. Ostatně nikomu z úřadu se nepodařilo otevřít ani uzavřít jedinou žádost.

„Od prvního července nám jich dorazilo jen pár jednotek. Buď lidé nežádají nebo to někde na Portálu visí a my to nevidíme,“ uvažuje nahlas Filip Ranoš.

Oba referenti si ale na nedostatek práce stěžovat nemohou. Stavebníci v obavách, co se bude dít po spuštění digitalizace, zaslali vše, co prý mohli, do konce června. Aby se jejich žádosti vyřizovaly ještě „po starém“.

Referentka ukazuje na dvě krabice papírů, které jí leží u nohou. „Mám rozjednaných asi třicet případů,“ míří prstem pod stůl. Filip Ranoš otevírá skříň. Také tam má naskládáno pár desítek žádostí čekajících na vyřízení.

„Nejméně dva týdny mi potrvá, než to nastuduju, než zjistím, jestli je něco potřeba doplnit. Předpokládám, že v druhé půlce srpna budu vydávat povolení. Před námi jsou tedy teoreticky dva měsíce práce vyřizování případů postaru,“ dodává.

Vstupuji do další kanceláře. „Vždyť se podívejte, všude je nějaký papír, který je potřeba vyřídit,“ ukazuje mi další referentka odboru výstavby na štosy výkresů a dokumentů srovnaných na stole, na zemi i v policích. „Všichni, kdo chtěli letos něco postavit nebo povolit, to poslali ke konci června. Máme toho tolik, nemáme moc čas se věnovat tomu novému systému,“ říká.

Přesto jeden případ v Portálu zpracovává a je nejblíž k jeho vyřízení. Klient prý požádal o stavbu něčeho, co nelze. „Ve starém systému by mi to trvalo dvacet minut, v novém jsem na tom pracovala celý pátek a výsledkem je, že mám výrok, tedy zhruba třetinu celého procesu,“ krčí rameny.

„Je to pomalé, složité, nepřehledné a zdržuje to,“ shrnuje svou dosavadní zkušenost. Přesto si udržuje, na rozdíl od kolegů, jistý optimismus. „Věřím, že se jim to podaří dodělat,“ říká shovívavě a z dalšího rozhovoru se omlouvá, protože ji tlačí termíny.

Vedoucího odboru má jasno –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ministerstvo je prý hodilo do špinavé vody. „Nejdřív to měli dopéct v inkubátoru, vše vychytat a ne to lepit a záplatovat za pochodu,“ stěžuje si. Klade si otázky, jestli ministerští „ajťáci“ vůbec tuší, jak složitý proces s mnoha odbočkami stavební řízení je. „Je to děsivé, ale je to realita,“ popisuje.

„V předchozím systému jsme měli veškeré informace předepsané. Klikli jsme na pozemek a vyjela nám potřebná data, která se do toho systému rovnou vepsala. Teď to musíme hledat a otrocky přepisovat,“ popisuje a dodává, že je štěstí, že požadavků přes Portál chodí zatím jen jednotky.

„Jinak by ten průšvih byl ještě větší,“ nebere si vedoucí odboru servítky.