Miliardové škody. Hádali se o jeden strom. Velká povodeň pak zatopila domy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je stará okolo 60 let, měří 30 metrů. Majestátní jehličnan Metasekvoj čínská se stala nechtěným symbolem zářijových ničivých povodní v Bohumíně. Její vlastník ji v letitém boji o podobu protipovodňové hráze v místní části Pudlov uchránil před skácením.

Jenže průtahy v jednáních a zpoždění stavby podle vedení radnice i Povodí Odry přispěly k tomu, že se velká část Bohumína už potřetí za 27 let ocitla pod vodou.

Dvacetitisícové město se už téměř dva měsíce vzpamatovává ze zářijových ničivých záplav. Stoletá povodeň z řeky Odry i dalších toků zaplavila stovky domů ve městě. Škody na obecním majetku i domácnostech přesáhnou miliardu korun. „Doufal jsem, že to nebudu potřetí zažívat znovu. Přitom chybělo tak málo,“ naráží starosta města Petr Vícha (Socdem) na průtahy v přípravách protipovodňových opatření. Ve vedení města řešil záplavy i v roce 1997 a 2010.

Ke kompletní ochraně Bohumína před rozvodněnou Odrou scházelo dokončit rozestavěnou hráz v místní části Pudlov. Co výstavbu tříkilometrového valu zbrzdilo, na tom se aktéři neshodnou. Případ přitom ukazuje, jak složité je ve spleti zájmů i právních mantinelů prosadit klíčovou stavbu pro ochranu lidí.

S přípravami stavby za 400 milionů korun začalo Povodí Odry už před patnácti lety. „Kdyby byla hráz hotová, škody budou řádově nižší. Od roku 2010 se projektovalo. Nejdéle ze všeho se vleklo majetkové vypořádání a neochota některých lidí poskytnout pozemky,“ doplňuje starosta, který je v čele města 30 let.

Podobně hovoří zástupci Povodí, státní podnik má projekt na starosti. Po průtazích jej rozestavěli v roce 2022, hráz dokončí v roce 2026. Dohady s vlastníky parcel podle nich dokončení odsunuly minimálně o tři roky. „Nebýt těchto majetkoprávních obtíží mohla být tzv. Pudlovská hráz v době letošních povodní hotová a funkční,“ říká mluvčí státního podniku Šárka Vlčková.

Povodí Odry totiž muselo ke stavbě hráze získat parcely přibližně šedesáti soukromých vlastníků. První kupní smlouvy uzavíralo už v roce 2015, část majitelů ale nesouhlasila. „V roce 2019 začalo vyvlastňovací řízení s pěti vlastníky, kteří nechtěli své nemovitosti prodat z různých důvodů,“ vysvětluje mluvčí.

U jedné parcely došlo k vyvlastnění v roce 2020. S dalšími čtyřmi majiteli vedl podnik vleklá jednání a postupně parcely vykoupil. „V letošním roce došlo k dohodě a k uzavření kupní smlouvy s posledním majitelem,“ doplňuje Vlčková.

Má na mysli právě pozemek s čínskou sekvojí. Dnes už bývalý vlastník Tomáš Ligocki o zachování stromu roky bojoval. „Je to velká rarita a živoucí zkamenělina,“ řekl před třemi lety regionální televizi.

Nadace Partnerství tehdy ocenila v anketě Strom roku bohumínskou metasekvoj titulem „Strom hrdina.“ „Chtěli bychom pomoct medializaci takových záležitostí. Pevně doufáme, že se podaří najít jiné technické řešení,“ řekla tehdy v téže reportáži projektová manažerka Silvie Zeinerová Sanža.

Povodí Odry roky tvrdilo, že jediné možné řešení je strom pokácet, stejně jako další pětistovku dřevin v okolí. „Každý musí porovnat na pomyslné misce vah jeden kus nepůvodní metasekvoje čínské a ochranu zhruba osmi set obyvatel města proti velkým vodám,“ uvedla tehdy Vlčková. Dnes už se k jednáním s vlastníkem vracet nechce. Vodohospodáři také tvrdili, že by jiná varianta projekt neúměrně prodražila.

Ligocki nakonec strom uhájil a letos se s Povodím po více než 10 letech dohodl na kompromisní variantě hráze s uchováním stromu.

Jenže na podzim se Bohumínem bez nedostavěné hráze prohnala víc než stoletá povodeň. „Strom hrdina hrdě stojí a stovky rodin mají zatopené domy,“ krčí rameny starosta.

Ligocki, který shodou okolností nabízí na internetu odborné kácení dřevin, si za postupem stojí. Zdůrazňuje, že byl od počátku zastáncem protipovodňové hráze, ale se zachováním stromu. Proti kácení dřeviny se odvolal až k Ministerstvu pro místní rozvoj.

„To víte, že to byl správný boj. Povodí Odry i město, který pozemek vyvlastňovalo, celou dobu tvrdily, že není možné jiné technické řešení než strom skácet. Strom stojí, valy se staví a trvalo to 12 let. Dlouho nechtěli ustoupit. V dubnu jsme se tady znovu sešli a dohodli se za pár hodin. Nemuselo se čekat tak dlouho,“ říká teď pro Seznam Zprávy.

Zároveň je přesvědčený, že by ani hotové hráze rekordní povodeň nezbrzdily. „Voda si vždycky cestu najde. Takový nápor prostě řečiště nezvládne,“ říká.

Jak psali zástupci Povodí Odry v tiskové zprávě už v roce 2018, hráz měla uchránit Bohumín před stoletou vodou, odpovídající průtoku 1555 metrů krychlových za vteřinu. Odra přitom v září při kulminaci dosahovala až 1900 kubíků. Podle starosty Víchy hydrometeorologové do konce roku vypracují zprávu, jak by byly hotové hráze proti letošním povodním účinné.

Ligocki fatální škody na majetku neutrpěl, měl zatopený sklep. Jiní sousedé mu spílají. „Je mi líto, že moji známí byli pod vodou, ale pořád všem opakuji, že si musí Povodí Odry i město zamést před svým prahem. Celou dobu jsem se chtěl dohodnout. Spousta lidí je na mě nasr… Ale spousta dalších, kteří znají celou situaci, mi fandilo. Podotýkám, že jsem nebyl jediný vyvlastňovaný,“ zdůrazňuje.

Starosta Vícha s tím nesouhlasí. „Je jedním z viníků. Chybělo tak málo, protože jsou hráze rozestavěné a do dvou let budou hotové. Jenže voda si na čas nedala,“ říká.

Vinu však dává i státu. „V legislativě se pro stavbu tak strategických staveb pořád neudělalo všechno. Vyvlastnění je velmi složitý proces. Lze podat odpor, pak jej řeší krajský úřad, ministerstvo a pořád nejste u konce. Může být prostor i pro soudní ochranu,“ vypočítává Vícha.

Zároveň připomíná, že politici slibovali řešení už po povodních v letech 1997, 2002 a 2010, ale pokaždé vyšumělo. „Cítím na tom jako senátor spoluúčast. Vždycky jsem podpořil zákony na podporu výstavby kritické infrastruktury. Došlo ke zlepšení, ale ne natolik, aby se vyvlastňovací proces nevlekl tak dlouho. Je na legislativcích a vládě, aby řešili, jak proces ještě urychlit,“ dodává.

Navíc sama vláda loni chtěla stavbu stopnout. Dotace na zbývající etapy hráze měla padnout v rozpočtových škrtech. „Hrozilo zastavení rozestavěné stavby. Ale osobním jednáním s ministry Výborným a Stanjurou se vše podařilo vyřešit, a stavba mohla pokračovat,“ opakuje starosta.