Článek
Česko se už při vstupu do NATO v roce 1999 v takzvaných akcesních rozhovorech zavázalo, že bude platit alespoň dvě procenta HDP na obranu. Závazek jsme dlouhé roky neplnili. Podařilo se to až vloni. Nově tuto povinnost zavedl zákon o financování obrany.
„Touto optikou jde téměř o zázrak. Když byste si dali tu práci, podívali se do koaličních prohlášení všech těch vlád z tohoto období, jistě byste tam navyšování výdajů na obranu našli, ale slova zůstala slovy,“ řekla počátkem ledna k navýšení obranných výdajů ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Výsledkem je podfinancovaná armáda.
„Byli jsme ti, kteří se skutečně jen vezli. Úkoly ze strany NATO jsme v tomto čtyřletém období plnili tak na padesát procent. Pohybujeme se někde v průměru států Severoatlantické aliance,“ hodnotí aktuální stav české armády bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, nyní vedoucí katedry bezpečnostních studií vysoké školy CEVRO.
Česká armáda je podle něj přesto v relativně dobré kondici. Musí ale přidat a zrychlit v modernizaci. Ve stejném sebekritickém duchu hovoří i současný náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Ani zdaleka nenaplňujeme ty staré úkoly, které od NATO máme z předchozího plánování ještě před válkou na Ukrajině. K jejich naplnění nám nestačí dvě procenta, to číslo by muselo začít trojkou,“ přiznal nedávno v rozhovoru pro ČTK.
Klíčové body rozpočtu Ministerstva obrany
Rozpočet Ministerstva obrany na rok 2025 je 154,4 mld. Kč, což představuje dvě procenta HDP.
- 66,1 mld. Kč jde na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií.
- 20,5 mld. Kč představuje průběžné financování strategických modernizačních projektů. Mezi hlavní patří letoun L-35, transportní letoun, BVP, tanky, děla atd.
Navíc v červnu se koná summit NATO v Haagu, kde se budou stanovovat nové cíle a nové úkoly („capability targets“) na další čtyři roky. Vyjednávání o takzvaných cílech výstavby obranných schopností NATO probíhá, závěry ale nejsou jasné. Experti se shodují, že úkolů bude víc a tři procenta HDP na obranu, o kterých se v posledních týdnech mluví, může být jen minimální požadavek.
Směr dobrý, ale pomalý
„Slíbili jsme, že do roku 2026 vybudujeme plnohodnotnou těžkou mechanizovanou brigádu a to zcela určitě nestihneme,“ dává za příklad jeden z velkých nesplněných úkolů vojensko-bezpečnostní analytik Lukáš Visingr. Současně ale zdůrazňuje, že jsme udělali velký pokrok a nebýt covidu, možná by se to stihlo.
„Brigáda stojí na dvou pásových platformách. Jedním jsou tanky Leopard 2, které nám postupně Němci dodávají a bojových vozidlech pěchoty, kterých armáda objednala 246 kusů. První vozy by měly být doručovány už příští rok,“ uvádí.
Jiří Šedivý dodává, jaké on vnímá deficity českého vojska.
„Modernizace vševojskových útvarů, především mechanizovaného, máme problémy v ženijním vojsku, je třeba řešit protiraketovou obranu a pokud se nám povede nakoupit stíhačky F-35, tak je implementovat do vzdušné obrany. Ale třeba jsme také ještě nedonutili Francouze, aby nám začali dodávat houfnice Caesar.“ vyjmenovává.
Problém jsou lidé
Cílem velkého přezbrojování armády, které začalo za minulé vlády a současná v něm pokračuje, je především výměna ruské techniky za moderní západní stroje a také aktualizace vojenských plánů nebo digitalizace velení.
„Výrazně jsme šlápli na plyn, přidáváme na rychlosti a dá se předpokládat, že ještě zrychlíme. Rozjelo se množství velkých modernizačních projektů jako třeba zmíněné tanky Leopard, bojová vozidla pěchoty CV90, stíhačky F-35, vrtulníky Viper, houfnice Caesar, dopravní letouny C390, protivzdušné systémy Spyder, drony atd.,“ vyjmenovává Lukáš Visingr.
Nejen experti se shodují, že největším problémem není technika, ale lidé. Nábory se nedaří. V loňském roce bylo přijato jen 176 vojáků. Věkový průměr v armádě činí zhruba 39 let.
„Asi jste už od nás mockrát slyšeli, že lidé jsou na prvním místě, ale bohužel to vždycky není pravda,“ přiznal minulý týden na Velitelském shromáždění náčelník Generálního štábu Karel Řehka.
Hovořil o tom, že armáda aktuálně zaměstnává 24 tisíc vojáků, do roku 2030 by jich podle koncepce výstavby armády mělo být 30 tisíc, ale nové obranné plány ukazují potřebu dokonce až 37 tisíc vojáků. To znamená navýšení o 60 procent současného stavu.
„Je zjevné, že tímto tempem, jak to běželo dosud, to nedáme. Když nějaký systém nefunguje, je potřeba ho změnit. A je na nás, abychom to zlepšili,“ sdělil na Velitelském shromáždění Karel Řehka.
Podle ministryně obrany Jany Černochové by mohla pomoci novela zákona o vojácích z povolání, která je v Senátu a která zvyšuje některé finanční benefity včetně náborového příspěvku.
„Připravujeme zadání potřebných výzkumných studií a průzkumů, jejichž výsledkem by měla být tolik skloňovaná komplexní analýza, díky ní bude možné přijít s konkrétními opatřeními a doporučeními, jak této vážné situaci systémově, a hlavně dlouhodobě čelit,“ slíbila.
Armáda zároveň chce motivovat nové lidi svými úspěchy. „Neměli bychom se jen sebemrskat,“ míní bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Armáda podle něj má být rozhodně na co pyšná.
„Armáda je dobře vycvičená, v nevýhodných podmínkách je schopna najít správné řešení. Naše jednotky patří mezi světové špičky, máme vzdělaný a dobrý velitelský sbor a až dokončíme ty velké projekty, na které dřív nebyly peníze, tak se armáda dostane na velmi dobrou úroveň,“ dodává.
V čem česká armáda vyčnívá?
Lukáš Visingr zmiňuje, že v mnoha oborech patří čeští vojáci mezi ty nejlepší na světě.
„Na světové špičce máme ženisty, výsadkáře a speciální jednotky. Američani se chodí dívat na naše systémy elektronického průzkumu a boje a leckdy u toho závistivě slintají. Nepřeháním. V těchto případech je to jako v hokeji. Když máme medaili, tak je to standard,“ popisuje svůj dojem z armády. Vyzdvihuje zejména činnost podpůrných jednotek jako například chemiků, kybernetiků, pozemního personálu, zdravotníků nebo pilotů.
Experti se dále shodnou, že zdaleka nestačí jen profesionální vojáci. Je třeba investovat a budovat i početné zálohy. Lukáš Visingr má za to, že by ideálně měly být stejně početné jako profesionální armáda. Tedy kolem třiceti tisíc lidí. Podle strategických plánu by armáda do roku 2030 chtěla mít 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.
„Armáda se musí vrátit k obraně vlastního teritoria – musejí se stavět prapory územní obrany. Měly by být v každé krajské správě, ale na to nemáme lidi, vybavení ani velitelskou strukturu. To je třeba vybudovat,“ upozorňuje Jiří Šedivý. A uvádí příklad.
„Když budou naši vojáci plnit úkoly třeba v Pobaltí, tak doma musíme mít kapacity, které budou zajišťovat obranu proti případným útokům a diverzním skupinám. S tím je třeba počítat,“ dodává bývalý náčelník generálního štábu.
