Článek
Ještě v červnu vydal stát na humanitární pomoc, solidární příspěvek domácnostem, u kterých Ukrajinci bydlí, a jejich nouzové ubytování bezmála 1,7 miliardy.
V červenci už náklady klesly na zhruba 1,1 miliardy korun. Ukazují to data, která redakce Seznam Zpráv získala od Ministerstva práce a sociálních věci a Ministerstva financí.
Za úsporou stojí již pátá novelizace zákona Lex Ukrajina, který začal platit právě v červenci a který znovu přepracoval uprchlické dávky.
Na hrazené nouzové ubytování po šestém měsíci pobytu v Česku má nadále nárok jen část lidí s dočasnou ochranou, kteří jsou vyhodnocení jako zranitelní.
U humanitární dávky nově úřednicí zohledňují veškeré příjmy žadatele, nárok tak nevzniká automaticky.
A solidární příspěvek zanikl, neboť nově je příspěvek na bydlení součástí zmíněné humanitární dávky. Na solidárním příspěvku vyplatil stát v červnu 164,2 milionu korun, jak ukazují zveřejněná data. V červenci se už dávka nevyplácela.
Na nouzové ubytování vydal stát v červenci o 34 milionů korun méně než v červnu. Propad nákladů má zde ale delší setrvačnost, protože tok peněz je složitější. Nouzové ubytování proplácí kraje, které peníze zpětně požadují právě po financích.
Data hasičů, kteří provozují systém evidující nouzově ubytované, ovšem dokládají propad: na konci června bylo takto ubytovaných téměř 66 tisíc lidí, na konci července těsně přes 40 tisíc.
Část lidí odjela, část začala pracovat, říká ministr
Největší propad tak zatím zaznamenala výplata humanitární dávky. Z dat, která redakce Seznam Zpráv získala od Ministerstva práce a sociálních věcí, vyplývá, že v červenci vyplatili 46 tisíc dávek s hodnotě 382 milionů korun. To znamená meziměsíční propad o 70 tisíc příjemců a úspora téměř 417 milionů korun.
Zástupci tiskového oddělení MPSV ovšem upozorňují, že v tomto případě přímé meziměsíční srovnání velmi pokulhává. Problém spočívá v tom, že kvůli změně legislativy se dostali úřednicí do skluzu, a část dávek, které byly přiznané žadateli za červenec, se fakticky vyplácejí až v srpnu. To ovšem statistika nepostihuje - zaznamenává jen ty vyplacené.
„Za srpen by tak čísla mohla být vyšší,“ zmiňuje mluvčí MPSV Jakub Augusta a zdůrazňuje, že humanitární dávky úředníci vyhodnocovali kvůli změnám podmínek až po 24. červenci.
Hlavní změny pro uprchlíky od 1. července
Příspěvek pro solidární domácnosti
Od července přestanou dostávat peníze lidé, kteří ubytovávají Ukrajince. Nově budou něco navíc dostávat lidé s dočasnou ochranou v rámci humanitární dávky. Pro plnou výši dávky bude nutné, aby se majitel nemovitosti zaregistroval do evidence bytů a smluv.
Pokud bude uprchlík bydlet v zaevidovaném bytě, dostane příspěvek tři tisíce korun, bez evidence jen 2400 korun.
Úřady ale nově u domácností zkoumají i příjmy, které se od nároků na dávku odečítají.
Humanitární dávka
Nově se od července budou rozlišovat nezranitelné osoby a zranitelné osoby. Těmi jsou děti do 18 let. Studenti do 26 let. Osoby pečující o děti do šesti let. Těhotné ženy. Osoby starší 65 let. Osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osoby se zdravotním postižením.
Po šesti měsících od udělení dočasné ochrany bude dospělé osobě proplácená podpora 3130 korun, zranitelné osobě 4860 korun.
Podrobněji i s kalkulačkou na stránkách MPSV.
Nouzové ubytování
Lidem s dočasnou ochranou, kteří jsou v Česku déle jak 150 dní a nespadají mezi zranitelné skupiny, přestane stát od července proplácet nouzové ubytování.
Samotný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) propad vysvětluje i tím, že kvůli změně podmínek podpory v rámci Lex Ukrajina V došlo i k tomu, že část uprchlíků ze země odcestovala zpět do vlasti.
A více Ukrajinců také začalo pracovat. „Evidentně to mělo vliv i na zaměstnanost, která pořád roste,“ vyzdvihuje Jurečka. V červenci podle Úřadu práce pracovalo bezmála 110 tisíc uprchlíků s dočasnou ochranou.
„Bedlivě budu ještě sledovat srpen a září. Neříkám, že je to uzavřená záležitost,“ uvádí ministr práce.
„Chápu, že lidé potřebují měsíce, aby se zorientovali a našli si práci, ale když už je tady někdo rok a půl, tak se bude jeho podpora dál snižovat,“ nastínil, jak by se měla dál vyvíjet podpora válečných uprchlíků.
Část lidí skončila na potravinové pomoci
Citelný propad proplácení dávek pro uprchlíky potvrzují i terénní pracovníci.
„Spousta lidí na dávku nově nedosáhla a zároveň se proplácení hodně zpozdilo. I na konci července jsme měli žadatele, kteří humanitární dávku neměli vyplacenou. Byly tam problémy, měli špatně vyplněné žádosti, které v mnoha případech jsou dost komplikované,“ shrnuje červencové potíže s proplácením humanitární dávky Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Popisuje například i to, že dochází nově k jazykovým nejasnostem. „Podle naší ukrajinské kolegyně v žádosti není úplně intuitivní ukrajinština,“ tvrdí Magda Faltová.
Shoduje se se Zuzanou Ramajzlovou, která v Člověku v tísni zastřešuje pomoc Ukrajině v České republice. „Jde o hodně jednotlivostí. Zároveň nejsou synchronizované systémy Úřadu práce a hasičů, propojování toho, kdo je zranitelný. A jsou tam další věci: Je nutné prokazovat, že máte nulový zůstatek na výpisu z bankovního účtu. Pakliže tam něco je, tak je zamítnuta žádost o dávku,“ říká vedoucí a zmiňuje i to, že řada seniorů má problémy s online žádostí.
Podle ní se nejspíš počet vyplacených dávek v srpnu opět zvýší – protože zájemci o dávku už budou poučení a vyhledají pomoc.
Změnu podmínek vyplácení dávek ale podle ní část žadatelů napřímo pocítila na své finanční situaci: „Spousta lidí se určitě dostala do větších finančních problémů, než v jakých byla. Řešíme potravinovou pomoc pro nějaké maminky a víc žádostí o zprostředkování brigád i u lidí, co už práci mají, protože jim finance nestačí,“ říká Zuzana Ramajzlová.
