Stát selhal, uznal ministr nad plány přehrady, která mohla zastavit povodně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) hodnotil zářijové ničivé povodně na severní Moravě, káral za obstrukce ekologické spolky i místní z Nových Heřminov. Podle něj zbrzdili přípravu stejnojmenné nádrže, která by část regionu ochránila. „Opava ani Krnov by teď neprožívaly to, co prožívají,“ řekl mimo jiné.

Ministr nyní apeluje na ekologické organizace, ať stáhnou svá odvolání ve stavebním řízení. „Vyzval jsem také Hnutí Duha ke stažení námitek vůči územnímu rozhodnutí na stavbu vodního díla, což by – pokud by tak učinil i spolek Děti Země – pomohlo projekt posunout do další fáze,“ popsal ministr redakci ještě před jejich úterním jednáním.

Na něm se Výborný se zástupci Hnutí Duha shodli, že je potřeba urychlit protipovodňová opatření v Krnově, kde letos stejně jako v roce 1997 povodeň poničila město. Ministr však odmítl návrh ekologů na vytvoření pracovní skupiny, která by přehodnotila výstavbu novoheřminovské přehrady. Ochránci přírody tvrdí, že navrhovali naopak levnější, rychlejší a efektivnější řešení protipovodňové ochrany Krnova a Opavy.

Výborný zároveň přiznal, že průtahy v přípravách vodního díla neleží jen na neziskovkách. „Ano, tato klíčová stavba je ukázkou selhání státu. Stát nebyl schopen zajistit urychlení všech povolovacích procesů tak, aby dílo bylo minimálně ve výstavbě,“ doplnil pro Seznam Zprávy.

Projekt se roky utápí ve složitém stavebním řízení. Přehrada, která zaplaví i část současné obce Nové Heřminovy, má zadržet až 15 milionů metrů krychlových vody a ochránit 16 tisíc lidí i v Opavě či Ostravě. O potřebě přehrady místní mluví sto let, ale vážněji se začala řešit až po ničivých povodních v roce 1997.

Jenže ani po 27 letech a další zkáze nádrž nemá platné územní rozhodnutí. Povodí Odry usiluje o potřebné razítko od roku 2017. Nicméně proces napadly ekologické spolky i obec Nové Heřminovy a námitky nyní posuzuje Ministerstvo pro místní rozvoj. „Fakt, že první žádost o rozhodnutí podal žadatel v prosinci 2017, značí, jak je případ obsáhlý a složitý,“ uvedla mluvčí ministerstva Karolína Nová.

Úřad i s ohledem na složitost případu předpokládá, že na rozhodnutí bude potřebovat prodlouženou půlroční lhůtu. Má tedy „čas“ do 19. února 2025. „Konečný termín rozhodnutí bude záležet ale i na tom, jestli nebude potřeba spis doplnit nebo provést přezkum závazných stanovisek,“ upřesnila mluvčí.

Stát navíc stále nemá k dispozici všechny potřebné pozemky. „K vyvlastnění zbývá jeden rodinný dům v zátopě a drobné stavby ve vlastnictví obce Nové Heřminovy. Nedošlo k tomu doposud, protože jsme se v tomto výjimečném případě s vlastníkem nedohodli a bude muset dojít k vyvlastnění,“ sdělila pro Seznam Zprávy mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

Na místě, kde je plánovaná přehrada, stojí poslední dům. Dalších 25 už Povodí Odry vykoupilo a zbouralo. Poslední majitelé nesouhlasili s prodejem. Zákon dovoluje vyvlastnit pozemky, až když má projekt zmíněné územní rozhodnutí.

Majitel poslední nemovitosti se nechtěl k věci vyjádřit, z rozhovoru pro Seznam Zprávy však vyplynulo, že nevěří, že přehrada dostane „zelenou“ a že tedy dojde k vyvlastnění.

Proti územnímu rozhodnutí roky bojovaly také Nové Heřminovy, v roce 2008 odmítly nádrž v referendu. Odpor se však v obci zmírnil – i vzhledem k aktuální situaci – a velká část místních už plány na vodní nádrž akceptuje. „Stáhli jsme i odvolání proti územnímu rozhodnutí, jen ty dva roky od voleb byly velmi krátká doba něco změnit,“ sdělila starostka Michaela Hermanová. Vedení obce přebrala právě před dvěma lety.

Obec Nové Heřminovy leží po proudu řeky Opavy před plánovanou nádrží. Proto Povodí Odry slibovalo v obci vybudovat vyšší a širší hráze, které by obec chránily. To se však dosud nemohlo stát. „Protipovodňová opatření v obci Nové Heřminovy byla nadstandardní součástí kompenzace obce za to, že umožní budovaní přehrady. Tím, že všechno blokovali, nebylo možné ani toto postavit. V tuto chvíli už jednáme s novou paní starostkou a hledáme řešení, jak celou situaci řešit,“ řekla mluvčí Vlčková.

Stát se tak o konečnou podobu opatření dál handrkoval hlavně s ekology. Spor s Hnutím Duha trvá od počátku. Aktivisté tvrdí, že měl stát posoudit v rámci povinného řízení EIA, jež zkoumá vlivy staveb a projektů na životní prostředí, všechny možné varianty. A to nejen stavbu přehrady.

V dokumentu EIA, jenž se týká přehrady v Nových Heřminovech, se skutečně uvádějí pouze možné varianty bez hlubší analýzy, a to s odvoláním na rozhodnutí vlády z roku 2008, která schválila nakonec „střední“ variantu. Tedy nikoliv úplné zatopení Nových Heřminov ani nulovou variantu, o kterou usilovali ekologové.

Právě oni si nechali vypracovat studie, které posuzovaly, zda by takzvaná „suchá nádrž“ byla řešením. A podle řady z nich by byla nejen účinná, ale také levnější (suchá nádrž je vytvořena přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek neakumuluje, pozn. red.).

„Nadále vnímáme, že je možné postavit stavby jinak než tu přehradu. V případě, že by se ukázalo, že výstavba je jediným řešením, tak bychom to dál neblokovali,“ řekl i v úterý Jaromír Bláha za Hnutí Duha. Výborný jiná řešení odmítá.

Odborníci se v názorech na opatření rozcházejí. „Suchá nádrž by Opavu a Krnov a další města skutečně ochránila. Ale je to jeden z pohledů na věc. Musíte brát v úvahu i nebezpečí sucha a nedostatku vody v létě. A my se bez nadlepšování průtoku v letních měsících neobejdeme. Pokud by tam suchá nádrž byla, nedal by se tento průtok nadlepšovat,“ uvedl profesor Jan Šulc z Fakulty stavební VUT v Brně, který vedl modelový výzkum na přehradu v Nových Heřminovech.

Podle něj se testovalo pět modelů a tři alternativy hráze přehrady.„Protože se nakonec zvolila varianta menší nádrže, musejí se nyní dělat náročnější úpravy koryta pod hrází a samozřejmě byly dělány modelové zkoušky dalších objektů. Buduje se pět záchytných nádrží, než voda doteče do Nových Heřminov, jedna nádrž je suchého charakteru v Jelení,“ doplnil.

Jakub Hruška, který se mimo jiné věnuje vodním ekosystémům v České geologické službě a v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, kde vede jeden z týmů studujících změnu klimatu, dává za pravdu Hnutí Duha. „Jednoznačně s nimi souhlasím,“ vyjádřil se na sociálních sítích k jejich zprávě.

Povodí Odry dnes uvádí, že si nechalo vypracovat stovky studií, ale v okamžiku, kdy rozhodla vláda v roce 2008, jakým způsobem bude území chránit, vše bylo dané a z průtahů stavby viní aktivisty. „Využívali všech možností, jak celý proces zdržet a zkomplikovat. Byla to katastrofa ze strany bývalého vedení obce. Nová paní starostka s námi konstruktivně řeší situaci, která vznikla za minulého vedení,“ sdělila Vlčková.

Vláda Mirka Topolánka, která přehradu schválila, tvrdila, že zkoumala i tzv. nulovou variantu. „Ukázalo se, že není jiná možnost než kombinovat technická opatření s opatřeními, která jsou blízká přírodě,“ uvedl v roce 2008 pro ČTK tehdejší ministr životního prostředí za Zelené Martin Bursík.

Ministr Výborný připomněl, že přehrada patří k dalším pěti vodním nádržím, které jsou součásti liniového zákona, a jejich schvalování tak má být paradoxně snazší. „O případných legislativních změnách, které by tuto stavbu – a další podobné významné stavby – urychlily, také diskutuji s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Pokud by byla jakákoliv možnost realizaci stavby urychlit, budu o ni usilovat,“ reagoval bez bližších upřesnění.

Jak upozornila MF Dnes, přehrada má prodloužené kladné posouzení EIA do února roku 2027. Kvůli legislativním změnám by pak mohlo být problematické znovu důležitý dokument dostat.

Výborný tvrdí, že projekt konečně klapne. „Zahájení stavby vodního díla Nové Heřminovy se předpokládá v roce 2027 s uvedením vodního díla do trvalého provozu v roce 2033,“ dodal ministr. Předpokládá, že se do roku 2035 dotáhnou i konečné úpravy toku v Krnově.