Článek
„Rád bych někoho ubytoval, ale nemám kde. Peníze pro mě nejsou vůbec rozhodující faktor. Lidé jsou chudí a tři tisíce nikomu trn z paty nevytáhnou,“ říká šedesátiletý Ivan. Nakupovat jezdí do Německa, protože ceny jsou podle něj v Česku devastující a nálada české společnosti se kvůli nim bude jen zhoršovat. „Všichni jsou tu naštvaní, sami nemají peníze a stát na ně chce shodit ještě další povinnost v podobě uprchlíků,“ myslí si.
Seznam Zprávy se Ivana a dalších devíti respondentů ptaly v Praze na to, jestli kompenzační příspěvek může změnit jejich rozhodnutí pomoci s bydlením ukrajinským uprchlíkům. Stát nabídne částku 3 000 korun za ubytovanou osobu měsíčně, maximálně pak 9 000 korun.
Pro ubytování rodin prchajících z válečné zóny se přiklonilo šest lidí, proti byli zbylí čtyři. Jejich pohledy na situaci se lišily, ale v jednom se v zásadě shodli: vládou nabízené peníze nehrají v jejich rozhodování roli.
„Mám doma ubytované dvě slečny z Ukrajiny. Pomohl jsem jim dlouho předtím, než vláda přišla s příspěvkem. Ty peníze nechci a žádat o ně nebudu,“ vysvětluje Jan, který k bydlení nabídl svůj rodinný dům za Prahou, v němž žije s rodinou. Vláda by se podle něj měla spíše soustředit na finanční podporu uprchlíků. „K nim se podpora dostává strašně těžce. Já ji nepotřebuji, ale oni ano,“ dodává.
Bezpečnost důležitější než peníze
Vláda věří, že díky příspěvku rodiny nabídnou k ubytování především své nevyužívané nemovitosti. Někteří z nich se však bojí nabídnout prostory někomu cizímu. „Mám volný byt, ale nenabídnu ho. Peníze pro mě nejsou tak důležité jako bezpečnost,“ říká třicetiletá Aneta. Nad matkou s dítětem by prý uvažovala, ale muže ubytovat odmítá.
Otázku bezpečnosti řeší také senioři, kteří by jinak pomoc v domácnosti uvítali. Někteří z nich jsou navíc ovlivněni médii, jež šíří ruskou propagandu, a proto ve svých bytech a domech nechtějí Ukrajince. „Odmítám tady vídat fašisty a Romy. Nejsem pro válku, ale ať si to vyřeší tam,“ vysvětluje čtyřiaosmdesátiletý Luboš, který – jak sám připouští – čerpá informace z řetězových e-mailů, jež si s kamarády přeposílají.
Negativní postoj k ubytování ukrajinských rodin v prázdných bytech má i třicetiletá Petra. Ta žije se svou tříletou dcerou na pražské ubytovně. „Mrzí mě, že by lidé radši pomohli cizincům než nám. Žiju v Praze celý život a nikdo si mě zadarmo domů nevzal,“ posteskne si.
Ačkoli pro respondenty, kteří odpovídali v anketě Seznam Zpráv, nebyly peníze rozhodující, většina z nich vnímá finanční příspěvek jako krok správným směrem. „Ty peníze pro mě nic nezmění, ale pokud to někoho namotivuje, tak proč ne,“ říká dvacetiletá Eva, která v Praze studuje vysokou školu. Byt ukrajinským rodinám nabídnout nemůže, ale přispívá neziskovým organizacím. Samotná výše kompenzačního příspěvku od státu jí ale přijde nedostatečná. „Nic to nezmění. Trochu pomůže, ale to by pomohlo i sto korun. Bavíme se tu o drobných,“ míní.
Podle analýzy společnosti PAQ Research by finanční odměna měla zvýšit ochotu pomáhat. To ale většina respondentů vnímá s rezervou. „Já si nemyslím, že to něco změní. Buď chtějí Češi pomáhat i bez těch peněz, nebo nechtějí pomáhat vůbec,“ dodává Eva.
Záleží na výši příspěvku, tvrdí analýza
Zákon, který umožní odměnit solidární domácnosti, schválila už Sněmovna i Senát a obratem ho podepsal prezident. Vláda věří, že se díky tomu najde dostatek ubytovací kapacity. „Nemusí to stačit, víme, že to nemusí stačit, protože nevíme, jak dlouho bude trvat válka a jaký bude mít rozměr, jak bude brutální ruská agrese. Musíme počítat i s variantou, i když to nechceme, nějaké humanitární základny,“ uvedl k tomu ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS).
První velká analýza společnosti PAQ Research o začlenění ukrajinských uprchlíků tvrdí, že Češi mají k dispozici 45 až 90 tisíc „volných bytů“. Těmi se myslí nemovitosti, které lidé vlastní, ale dlouhodobě nevyužívají. „Počítáme se spodní hranicí 45 tisíc uvolněných ubytování. To při průměrném obsazení třemi osobami znamená až okolo 130 tisíc ubytovaných uprchlíku,“ shrnuje analýza.
Ta také uvádí, že výše kompenzačního příspěvku je rozhodující pro to, kolik lidí byty nabídne. „Dotace 1 až 1,5 tisíce korun na osobu na měsíc prakticky nehrají roli. Při dotaci 2 až 5 tisíc korun na osobu podpora výrazně roste,“ stojí v analýze.
