Článek
Rodina Gašparíkových letos v květnu oslaví deset let od chvíle, kdy do pěstounské péče získala Ondru.
„Máme dvě děti biologické, ze zdravotních důvodů jsme třetí mít nemohli,“ líčí Petr Gašparík z Prahy.
„Vzhledem k tomu, že jsme kolem sebe měli přátele, kteří přijali děti do náhradní rodinné péče, manželka si myslela, že to je cesta, která dává smysl,“ vysvětluje prvotní impulz.
Postupně si dodali odvahu i k tomu, že by zvládli i péči o dítě s hendikepem. Odborníci z krajského úřadu a OSPOD je pak nasměrovali na „jednoho chytrého kluka, který moc nemluví a špatně slyší“.
„Bylo vidět, že Ondra je bystrý, hned jsme to vycítili. I když zpočátku byla komunikace složitá, rychle jsme se naučili základy,“ vzpomíná pěstoun. „Během prvních měsíců začaly fungovat bilingvně i naše starší děti. Byly z něj i ze znakování úplně nadšené,“ říká Petr, že zafungovaly i vztahy mezi dětmi.
Dnes o již třináctiletém neslyšícím mladíkovi mluví s nadšením. „Ondra je manuálně zručný, úžasně maluje a kreslí. Je pohybově nadaný, rád chodí do skautu, mluví plynule českým znakovým jazykem a češtinou,“ říká pěstoun a zamýšlí se s nadějí i nad jeho budoucností. „Zatím se jeho názor mění podle toho, co řeknou kamarádi… Hlavně když ho ta práce bude bavit a bude spokojený sám se sebou,“ říká a sám by ho asi nejraději viděl u uměleckého řemesla.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je aktuálně potřeba pěstounskou péči co nejvíce zpřístupnit, aby podobně jako Ondra i další děti – a obzvlášť děti s hendikepem – našly nový domov v podobě náhradní rodiny.
Zájem roste
Stát se totiž podle platné legislativy snaží postupně utlumovat ústavní zařízení pro děti do tří let. Od roku 2025 by až na výjimečné případy měly právě nejmenší děti mířit rovnou do náhradních rodin, a vyhnout se tak ústavům.
Ještě v roce 2020 měla zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc kapacitu 792 míst, aktuálně to je 656 míst. Během necelých dvou let je tak nutné vybudovat síť náhradních rodin, která pomůže nutnou kapacitu stlačit na minimum. Data o pěstounské péči přitom dokládají, že zájem postupně roste.
V roce 2011 bylo v pěstounské péči 7433 dětí, v roce 2021 12 351 dětí.
„Budou asi situace, kdy z objektivních důvodů nebudeme schopni dostat 100 procent dětí do pěstounské péče, ale musíme dělat maximum pro to, aby se i pro děti s vážnějším typem kombinovaného zdravotního postižení rodiny našly,“ říká ministr, podle kterého bude úspěch, pokud v ústavní péči zůstanou řádově jen desítky dětí, a to po nezbytně nutnou dobu.
Jednotný registr, snadnější přístup ke školení
„Chceme rozjet poměrně velkou osvětu. Slibujeme si od toho větší zájem rodičů o to, aby se mohli do pěstounské péče přihlásit,“ říká ministr Marian Jurečka.
Konkrétně vyjmenovává, že se pracuje na jednotném registru pěstounů, ale i na tom, aby v rámci přípravy pěstouni nemuseli čekat na vypsání povinného kurzu v daném kraji, ale mohli ho absolvovat i jinde.
To považuje za správný krok i Pavel Šmýd, předseda Sdružení náhradních rodin, a popisuje, že registry dětí a pěstounů jsou aktuálně v gesci krajů, které mezi sebou v některých případech nekomunikují.
„Realita je taková – a je to šílené –, že od 10. prosince mají pověřené pracovnice dovolenou a v té době se objeví dítě, které potřebuje rodinu. Ale řeší se to až v lednu, kdy dovolená skončí. Měsíc dítěte je v podstatě půlka jeho života,“ líčí Pavel Šmýd, a přidává tak další bod, na kterém by se podle něj mělo ještě zapracovat z pohledu dětí – zkrácení lhůt, během kterých musí úředníci o péči rozhodnout.
„Aby to nebylo, že na rozhodnutí mají šedesát dní. To je strašně dlouhá doba. U těch dětí jde o dny,“ říká předseda Sdružení náhradních rodin.
Rozdíly ve finanční odměně
Ministr Marian Jurečka také zmiňuje, že se novelou bude snažit zmírnit rozdíly mezi odměnami za pěstounskou péči pro různé skupiny pěstounů. „Neříkám úplné dorovnání, ale narovnání některých věcí,“ zmiňuje Jurečka.
Naráží na to, že zprostředkovaní pěstouni – v praxi jde nejčastěji o náhradní rodiny bez příbuzenské vazby k dítěti – mají nárok na odměnu 17 300 korun měsíčně. Nezprostředkovaní pěstouni, kteří usilují o péči o jimi konkrétně vybrané dítě, pak 11 178 korun. A speciálně prarodiče jako pěstouni mají odměnu 8748 korun.
Podle Pavla Šmýda ze Sdružení náhradních rodin ale s rostoucím zájmem rodiny nově naráží na limity pěstounské péče v tom smyslu, že musí nadále zajišťovat kontakt dítěte s biologickými rodiči.
„Hlásí se nám i lidé, kteří jsou ze střední vrstvy. Neřeší, jestli bude odměna pro pěstouny 17, nebo 12 tisíc korun. Když jim řeknete, že se budou muset ještě starat o biologickou rodinu dítěte, že si budou biologičtí rodiče dítě například brát na víkend, tak oni reagují, že jezdí o víkendech na hory a žijí svůj život, přes týden dřou a o víkendech si chtějí užívat i s dítětem v péči, a ne nahánět biologické rodiče,“ říká Pavel Šmýd.
