Stát chystá novinku: Lidé si sami určí, kdy přijdou do práce

Pro pracovníky to zní jako pohádka, pro zaměstnavatele jako horor: novela zákoníku práce počítá s možností, že by si zaměstnanec sám rozvrhoval pracovní dobu na pracovišti.

„Na pracoviště zaměstnavatele by pracovník docházel zcela podle svých potřeb,“ uvedla novinku na semináři ve Sněmovně Dana Roučková, vrchní ředitelka Ministerstva práce a sociálních věcí, která má na starosti sekci legislativy.

Takzvané „samorozvrhování“ je součástí letošního balíku změn, které si kladou za cíl lepší sladění rodinného a pracovního života a přichází s návrhy, jako je dvouletá garance na stejné pracovní místo při návratu z rodičovské nebo usnadnění současného pobírání rodičovského příspěvku a zároveň návratu do práce na dohodu.

Paragrafové znění novely i důvodová zpráva, ovšem odhalují, že právo na samorozvrhování má nutnou podmínku: je potřeba souhlas zaměstnavatelem stvrzený písemnou smlouvu. Navíc smlouvu lze vypovědět v patnáctidenní lhůtě.

„Nárok nevzniká automaticky. Pokud nebude mít zaměstnavatel vůli to umožnit zaměstnancům, tak to tak nebude. Z povahy věci výrobní podniky, zdravotnictví, školství, tam neexistuje, že si rozvrhnou pracovníci dobu sami,“ mírní očekávání Klára Gottwaldová, advokátka, která se specializuje na pracovní právo.

„Moc si nedokážu představit, pro které profese by se to hodilo,“ zamýšlí se i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur nad praktickým využitím.

Michal Harásek, spoluzakladatel aplikace Tymbe zaměřené na brigády zase líčí, že kvůli obecnému nedostatku pracovníků už dnes probíhá domluva o práci s velkým ohledem na možnosti konkrétního člověka: „Doba nařizování směn pracovníkům pod hrozbou ztráty zaměstnání nebo brigády je už dávno pryč,“ líčí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v reakci na dotaz, komu by změna měla nejvíce pomoci, uvedlo, že zákoník práce je obecný právní předpis, a proto návrh nesměřuje k zajištění flexibility pro konkrétní skupinu zaměstnanců.

Ve skutečnosti odborníci mluví o tom, že se „samorozvrhování“ nejvíce uplatní při rozepisování služeb dohodářům a fakticky tak pomůže spíše zaměstnavatelům.

Z důvodové zprávy k zákonu je totiž zřejmé, že právo budou mít vedle zaměstnanců na hlavní pracovní poměr i pracovníci na dohody.

Důležité je připomenout, že loňská novela zákoníku účinná od října přidala povinnost dohodářům rozvrhnout pracovní dobu tři dny předem, ovšem s možností domluvit se i jinak.

Řada zaměstnavatelů to kritizovala jako krok, který jde proti pružnosti těchto úvazků, které často vykrývají nárazové práce.

Jana Stehlíková, jednatelka platformy Flecto, zaměřující se na flexibilní úvazky, popisuje, že aktuálně nad nutností vypisovat směny panuje nejistota i s odkazem, že lze sjednat jiné podmínky. „Výkladově do toho právníci strašně šijí, že když si sjednáte odlišnost, tak jaká je ta nejkratší možná doba,“ zmiňuje.

Rozvrhování pracovní doby samotným pracovníkem tak podle vícero oslovených odborníků přináší pro zaměstnavatele jistotu.

Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí logiku nepřímo potvrzuje. „Právě u dohodářů očekáváme, že budou větší flexibility využívat nejvíce,“ uvádí.

„Nejdříve nařídíme, že musí tři dny předem znát rozvrh a pak další novela toho samého zákoníku práce řekne, že když ale budou pracovníci chtít, tak si to můžou určit sami a tím se to celé spláchne,“ vnímá změnu v jednoznačných obrysech Radovan Burkovič.

Zcela konkrétně může podle Jany Stehlíkové z Flecto novinka pomoci řetězcům s rychlým občerstvením, kde využívají systém, kdy si pracovníci vybírají z vypsaných směn.

„To by čistě teoreticky teď nemělo být možné legálně. Protože rozhodovat má zaměstnavatel, ne zaměstnanec,“ říká.

A souhlasí s ní i advokátka Klára Gottwaldová. „To je typický příklad. Protože tam hodně pracují studenti. A o tom to právě je, naťukají si směny podle toho, jak mají výuku,“ rozebírá.

Zatímco Klára Gottwaldová změnu i celou letos připravovanou novelu zákoníku práce vnímá pozitivně, další oslovená advokátka a specialistka na zákoník práce je naopak kritická.

Eva Ostruszká Klusová z advokátní kanceláře Forlex upozorňuje, že se v zákoně objevil i požadavek na to, aby zaměstnanec, který si sám rozvrhuje pracovní dobu, o tom dával písemně vědět zaměstnavateli. „V praxi by měl zaměstnanec před začátkem každé směny, pokud nebude mít plán dopředu, napsat zaměstnavateli, že začíná pracovat, tady je rozvrh,“ říká advokátka. Konstatuje, že v praxi se tato povinnost nebude dodržovat.

Novela zákoníku práce, označovaná jako flexinovela, je aktuálně v připomínkovém řízení a může se ještě změnit. Ministerstvo práce předpokládá, že by změny mohly být účinné od ledna 2025.