Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zájem o očkování proti covidu-19 během posledních týdnů padá. Ve všední dny pro něj chodí obvykle pouze stovky lidí a jen málokdy se počty přehoupnou přes tisíc.
Ministerstvo zdravotnictví přesto považuje v říjnu spuštěnou kampaň za úspěšnou a aktuálně na ni navazuje další – tentokrát speciálně zaměřenou na ukrajinské uprchlíky. Těch během posledního roku přišly do Česka stovky tisíc.
„Kampaň je zaměřená na očkování obecně a konkrétně na spalničky, obrnu a covid. Největší důraz je kladen na kontaktní kampaň a přímou osvětu,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí ministerstva Ondřej Jakob.
Verze v ukrajinštině
Kampaň zahájilo Ministerstvo zdravotnictví spolu s Dětským fondem OSN (UNICEF) už před Vánoci. Přesvědčit Ukrajince a vzbudit důvěru ve vakcíny chce pomocí odborných seminářů, klasické venkovní reklamy i přes online bannery nebo televizní spoty.
Jak ale připouští, jednou z překážek jsou dezinformace, které mezi lidmi z Ukrajiny stále kolují.
„Prakticky pevně zakořeněný strach je z toho, že člověk bude po očkování neplodný. Anebo z toho, že celý konflikt na Ukrajině je zapříčiněn tím, že Západ se spojil s Ruskem, aby Ukrajince vyhnali z vlasti do zemí, kde budou povinně naočkováni a vráceni zpět,“ uvádí ministerstvo.
Podle Jindřicha Vobořila z brněnské organizace Podané ruce, která se očkováním i další pomocí Ukrajincům zabývá, jsou mezi ukrajinskými uprchlíky dezinformace ještě více zakořeněné než mezi Čechy. Podané ruce provozují zdravotnické poradenské středisko, nabízejí služby zdravotníků a provozují očkovací centrum Bohéma.
O kampani
Celá ukrajinská část kampaně je podle ministerstva hrazena z prostředků UNICEF ve výši 5 415 760 korun. Proběhne v on-line prostředí (mikrosite, bannery, on-line streamy, sociální sítě). Od prosince do dubna bude doplněna i šesti zastávkami kontaktní kampaně s podporou venkovní reklamy.
Hlavním komunikačním tématem má být historie a statistika očkování, praktická doporučení pro léčbu a předcházení nemocem i vyvracení dezinformací, které se kolem očkování šíří. Poskytne také informace o tom, kam se má zájemce o očkování obracet. Jde například o web ceskoockuje.cz nebo telefonní linku 1221 s ukrajinskou předvolbou.
Podle zkušeností pracovníků vyvracení falešných zpráv funguje spíš při přímém kontaktu.
„Pokud jde o covid-19, nedůvěra v očkování je u Ukrajinců velká. Ale když přijdou do poradenského střediska, obvykle je dokážeme přemluvit. Přicházejí se svými běžnými nemocemi a potížemi a v rámci jejich řešení se s nimi bavíme i o tomhle. V tu chvíli je tam vzájemná důvěra, mohou to probrat se svým lékařem a potom se jdou naočkovat. Písemná forma moc nefungovala,“ přibližuje Vobořil.
„Pokud jde o ostatní nemoci, často jde o to, že například u těch dětských mají jiný očkovací kalendář, ten náš neznají a nejsou příliš zorientovaní v našem systému. Často nevědí, že by dané očkování s dítětem měli podstoupit, a je opravdu potřeba o tom s nimi mluvit. Část navíc stále věří, že se domů brzy vrátí,“ dodává.
Podle ministerstva chce kampaň s dezinformacemi bojovat právě vzděláním a osvětou, poukazováním na podobné rysy falešných zpráv a vysvětlováním.
„Touto kampaní se prolíná podstatná věc – že je vedená mezi Ukrajinci etablovanými v ČR a nově příchozími. Hovořit a získávat informace od ‚svých‘ lidí je při práci s touto komunitou klíčové. Tím se dá zároveň říci, že v českém prostředí bude téměř nezaznamenatelná,“ dodal mluvčí rezortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
Ministerstvo neposkytlo přesné informace o proočkovanosti ukrajinských uprchlíků, odhaduje však, že je nízká. Loni před ruskou invazí do země tamní úřady uváděly proočkovanost proti covidu-19 přes 40 procent. Průběžné výsledky aktuální české kampaně se stále zpracovávají.
„Zaznamenali jsme nárůst zájmu o očkování po začátku kampaně do cca 6. ledna. Data nemáme zatím ucelená, neboť i jednotlivé části kampaně v současnosti nabíhají, průběžně se připravují a nasazují další výstupy,“ dodal mluvčí ministerstva.
Epidemie spalniček
Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně nicméně už dříve varovala, že problémem může být i nedůvěra ukrajinských rodičů v základní dětské vakcíny.
„V roce 2016 dostalo pouze 19 % dětí třetí dávku vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli, 31 % druhou dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám a 56 % třetí doporučenou dávku perorální vakcíny proti obrně,“ upozornili lékaři.
Míra proočkovanosti na Ukrajině podle nich dramaticky vzrostla až v důsledku velké vlny spalniček, která měla za následek řadu úmrtí. V letech 2017 až 2019 totiž proběhla na Ukrajině rozsáhlá epidemie spalniček s více jak 100 tisíci hlášených případů a několika desítkami úmrtí na spalničky.
„Případy spalniček byly také v minulosti opakovaně importovány do ČR právě z Ukrajiny. V letech 2004–2020 tvořily 50 % všech importovaných případů. V letech 2018 až 2019 byla zaznamenána epidemie spalniček u občanů Ukrajiny také v ČR,“ upozornila už dříve Česká vakcinologická společnost.
V porovnání s Českem je podle ní proočkovanost na Ukrajině nízká. „V roce 2020 byla hlášena proočkovanost 81 % proti záškrtu, tetanu a černému kašli, 82 % proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a 80 % (rok 2021) proti poliomyelitidě (přenosné dětské obrně, pozn. red.),“ upřesňují s tím, že proočkovanost v některých oblastech Ukrajiny může být významně nižší.
U spalniček byla podle Ministerstva zdravotnictví před covidovou pandemií proočkovanost v Česku okolo 90 procent. Například u obrny dostupné údaje uvádějí proočkovanost 96 procent a u černého kašle 97.
