Vláda má plán, jak udržet penzisty déle v práci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Současně s úpravou věku odchodu do důchodu chce vláda seniory i pozitivně motivovat, aby zůstávali pracovně činní i ve chvíli, kdy už pobírají penzi.

Lákadlem má být odpuštění odvodů na sociální pojištění, které platí zaměstnanec. Tedy 6,5 procenta z hrubé mzdy.

Fakticky by tak pracující penzista s hrubou mzdou 20 tisíc korun dostal měsíčně o 1300 korun víc, s 30tisícovou mzdou o 1950 korun více a 40tisícovou o 2600 korun více.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zjednodušeně mluví o 13. mzdě s odkazem, že ročně to téměř odpovídá jedné měsíční výplatě.

„Jsme si vědomi toho, že potřebujeme, abychom lépe motivovali seniory, kteří už mají starobní důchod, aby ještě nějaký čas na trhu práce zůstávali a neodcházeli, jak se říká, ze dne na den. Ze stoprocentní pracovní aktivity na nulovou,“ představoval v pátek ministr práce svůj návrh.

Počítá se s tím, že změna by mohla začít platit od 1. ledna 2025. Aktuálně podle Jurečky pracuje 270 tisíc seniorů, kteří odvádějí pojistné.

Poslanec za hnutí ANO a člen sociálního výboru Aleš Juchelka ovšem s touto podobou motivace nesouhlasí a připravuje pozměňovací návrh, ve kterém by chtěl, aby se odměna za práci projevila více v samotném důchodu. Mimo jiné argumentuje i obavou, že zaměstnavatelé by mohli pracujícím penzistům chtít snížit mzdy.

Aktuálně důchodový systém oceňuje pracující penzisty tak, že se jim fakticky trvale zvedá důchod.

Podle důvodové zprávy k důchodové reformě je to ovšem administrativně složité. Za každých 360 dní výdělečné činnosti při plném pobírání penze náleží seniorovi navýšení výpočtového základu důchodu o 0,4 procenta.

O navýšení si musí každoročně zažádat a pracovníci správy sociálního zabezpečení propočítat. Reálně pak má dojít nejčastěji o navýšení důchodu o desetikoruny.

„V průměru to dělá 80 korun měsíčního zvýšení,“ uvedl v pátek Marian Jurečka.

Opoziční poslanec Aleš Juchelka naopak chce prosadit zvýšení procenta, o které roste důchod při práci. Navrhuje namísto 0,4 procenta jedno procento.

„Musí se to spočítat tak, aby když už ten člověk nebude ekonomicky aktivní, tak aby byl ochráněný,“ říká Juchelka.

Odpuštění 6,5 procenta odvodů má platit jak pro zaměstnance, tak osoby samostatně výdělečně činné. Ovšem nebude platit pro pracující invalidní důchodce.

„Pro poživatele invalidního důchodu ani pro invaliditu třetího stupně není její zavedení navrhováno, neboť při přiznávání invalidních důchodů je již zohledňována takzvaná dopočtená doba až do dosažení důchodového věku, za kterou se žádné pojistné neplatí,“ stojí v důvodové zprávě k úpravě.

Podle tohoto dokumentu se také počítá i s tím, že zaměstnavatelé nebudou muset u pracujících důchodců dál vést evidenční list důchodového pojištění.

Prvotní dopad odpuštění odvodů na sociální pojištění má znamenat snížení výběru pojistného zhruba o čtyři miliardy korun. Zhruba po patnácti letech by měly převážit pozitivní dopady spojené s nižšími výdaji na důchody. Pokud systém zvýší zaměstnanost penzistů o 10 procent, pak podle odhadů Ministerstva práce by mohly pozitivní dopady převážit už po sedmi letech.

Právě i propad příjmů ovšem opozice kritizuje.