Stát chce osekat podporu ubytování Ukrajinců

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo vnitra chystá další úpravu zákona známého jako lex Ukrajina, který řeší práva a povinnosti ukrajinských uprchlíků v Česku. Aktuální verze totiž počítá s tím, že jim 31. března 2023 vyprší dočasná ochrana – je třeba ji proto prodloužit.

Novela však zavádí i řadu dalších novinek. Například určuje maximální délku bezplatného nouzového ubytování, které stát kompenzuje.

V současnosti není časově omezené – v zákoně je totiž uvedeno, že ubytování se „zpravidla“ poskytuje po určitou dobu. Nově se navrhuje slovo vyměnit za „maximálně“ a uvádí konkrétní počet dnů.

Konkrétně: namísto zpravidla jednoho měsíce by nově mohli strávit uprchlíci maximálně 30 dní v dočasném nouzovém přístřeší, tedy například tělocvičně. Podobně nouzové ubytování, typicky v hotelových pokojích, by mohlo být možné maximálně 150 dní.

Následně by ubytovatelé mohli s uprchlíky uzavřít písemné smlouvy a dál jim už bydlení pronajímat za peníze. O tom by byl provozovatel povinný informovat krajský úřad.

Podle oslovených expertek z organizací pečujících o válečné uprchlíky představuje tato změna v novele největší úskalí.

„Z našeho pohledu je to velmi ohrožující, neexistuje návazné bydlení,“ varuje Magda Faltová a doufá, že se nad omezením bezplatného ubytování bude ještě diskutovat.

„Není tam žádná přechodná doba, žádná výpovědní lhůta, ani co se bude dít, když se uprchlíci nedomluví na ceně, není tam obecně žádné přechodové opatření,“ obává se Blanka Tollarová, výzkumnice Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a říká, že podle ní není možné ukončovat nouzové pobyty uprchlíkům, pokud válečný konflikt dál probíhá.

„Určitě to budeme připomínkovat. Byl by to opravdu velký systémový problém, který by postihl velký počet lidí,“ říká Klára Boumová, která v Charitě ČR zastřešuje témata spojená s migrací. A dodává, že se neřeší, co by se stalo, kdyby uprchlíci o ubytování přišli.

Důvodová zpráva ke změně zákona ještě doplňuje, že bude platit i pravidlo, že doby se sčítají – tedy nebude možné strávit nejdříve 30 dní v nouzovém přístřeší a následně 150 dní v dočasném bydlení.

Dobrou zprávu ale novela přináší ubytovatelům.

Návrh zákona počítá se zvýšením sazby, kterou by jim stát měl vyplácet jako kompenzaci. Ze současných 200 až 350 korun na 300 až 450 korun.

„S ohledem na současný růst cen původně nastavené částky neodpovídají reálným nákladům,“ vysvětluje důvodová zpráva.

Novela lex Ukrajina také upravuje, že stovky tisíc lidí v režimu dočasné ochrany nebudou mít nárok na český sociální systém.

Zákon o státní sociální podpoře totiž určuje, že dávky mohou být poskytované i cizincům, kteří mají v Česku hlášený pobyt déle jak 365 dní. Novela ale přidává paragraf, že lidé s dočasnou ochranou se nepočítají mezi osoby s bydlištěm v Česku.

„Nepočítám s tím, že bychom ukrajinské uprchlíky plně pouštěli do sociálního systému České republiky, a to především z toho důvodu, že bychom to nebyli schopni personálně a technicky zvládnout,“ vysvětlil pro ČTK ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), proč by měli zůstat váleční uprchlíci mimo český sociální systém.

Běžencům přibyla v novele nová podmínky pro schválení humanitární dávky. Místo pobytu v žádosti o dávku se musí shodovat s adresou místa pobytu vedenou v základním registru obyvatel. Tedy pokud při stěhování nenahlásí úřadům změnu adresy, nebudou mít nárok na podporu od státu.

„Jsou zde ale problémy se souladem registrů. Lidi mají vše nahlášeno správně a stejně jim to hlásilo, že adresa nesedí,“ varuje Blanka Tollarová, že se mohou objevovat problémy na úrovni samotných registrů.

Další změnou je, že v případech, kdy mají žadatelé o dávku problém doložit nějaké skutečnosti – zákon vyžaduje doložit například příjmové, sociální a majetkové poměry, tak mohou sepsat čestné prohlášení.

Novela zákona také rozpracovává dvě možnosti, jak by si začátkem příštího roku mohly stovky tisíc běženců prodloužit dočasnou ochranu do března 2024.

První verze počítá s on-line registrací nejpozději během března přes stránky Ministerstva vnitra a následnou osobní návštěvou úřadu, kde váleční uprchlíci dostanou nový vízový štítek.

„Před samotným vylepením vízového štítku osvědčujícího prodloužení dočasné ochrany proběhne základní ‚lustrace‘ osoby, kontrola základních údajů a případně dojde k výzvě k doložení dokladu o ubytování, což se však týká pouze některých cizinců,“ stojí v důvodové zprávě.

Zákon upřesňuje, že cizinec bude povinný uvést místo hlášeného pobytu, název a adresu školy a případně i kde je dítě přihlášeno k plnění povinné školní docházky.

Pokud by si běženci osobně nezašli prodloužit dočasnou ochranu do konce září 2023, tak by jim tento status zanikl.

„Byla by to příležitost identifikovat a vytipovat některé zranitelné osoby, které propadávají systémem. Doufali jsme třeba, že by se podařilo zjistit situaci dětí, které nedoprovází rodiče. Ze začátku byl příchod dramatický a stát o nich nemá moc informací,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. Takzvané přeštítkování tedy vnímá jako příležitost, jak získat detailnější informace o ohrožených skupinách uprchlíků.

Druhá varianta naopak pracuje pouze s on-line přeregistrací bez nutnosti osobně docházet na pracoviště Ministerstva vnitra a fyzicky vylepovat nový vízový štítek.

„Cizinci by obdrželi pouze potvrzení, že provedli registrační úkon nezbytný k prodloužení dočasné ochrany a úspěšná registrace by znamenala faktické prodloužení pobytového oprávnění ve formě dočasné ochrany,“ vysvětluje důvodová zpráva zjednodušený postup.

U plně on-line prodloužení dočasné ochrany zákonodárci zdůrazňují i to, že 65 procent oprávněných žadatelů o humanitní dávky využívá právě elektronickou komunikaci.

„Asistenci s registrací mohou poskytnout nevládní organizace nebo Centra na podporu integrace cizinců,“ stojí v důvodové zprávě.

„Dává smysl, aby se to řešilo on-line a osobám, které nemají přístup, stejně bude muset někdo pomoci. Stejně se musí registrovat, k tomu není alternativa,“ říká Blanka Tollarová, výzkumnice Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Dodává, že bude hodně záležet na samotné on-line registraci, aby bylo jasné, co mají váleční uprchlíci do jednotlivých kolonek napsat.

Novela také řeší situace, kdy uprchlíci zažádají o dočasnou ochranou poté, co jim první uplyne. Třeba i proto, že se nestihnou zaregistrovat v daném čase. Jak už dříve Seznam Zprávy popisovaly, v takovém případě jim nic nebrání v podání nové žádosti, ovšem bude se jim započítávat předchozí doba pobytu v ČR. Nebudou tak mít například znovu bezplatné zdravotní pojištění nebo nárok na humanitní dávku v plné pětitisícové výši.

Do začátku listopadu probíhá připomínkové řízení, zákon by se měl projednávat zrychleně v rámci legislativní nouze tak, aby byl účinný od ledna 2023.