Startují největší změny v bodech i pokutách na silnici. Část expertů má výhrady

Bodový systém má nově jen tři pásma namísto pěti, na vybraných úsecích je povolená až stopadesátka v hodině a za volant mohou už i sedmnáctiletí lidé.

Novela zákona o pozemních komunikacích začíná platit se startem nového roku a zavádí pro řidiče největší změny za posledních 15 let. Na některých se odborníci neshodnou. „Nový bodový systém jako celek vítám. Ale třeba u nejzávažnějších přestupků, jako jízda pod vlivem alkoholu, mohl být stát se sankcemi přísnější. Jen se podívejme k sousedům,“ řekl mluvčí Ústředního automotoklubu ČR Igor Sirota.

Seznam Zprávy přinášejí přehled nejcitelnějších změn na silnici spojených s pokutami a řidičským oprávněním.

Bodový systém má na řidiče působit preventivně, spíše odrazovat od páchání přestupků než trestat. „Také proto jsme chtěli zpřehlednění,“ vzkázal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V roce 2022 policisté zaevidovali 466 tisíc dopravních přestupků.

Namísto pěti dosavadních penalizačních sazeb zákon nově vymezuje jen tři kategorie přestupků. Řidič za ně může dostat šest, čtyři nebo dva body. Nadále platí, že s dosažením 12 bodů přichází o řidičský průkaz.

K „vybodování“ tak stačí dva závažné přestupky nebo tři středně závažné. Mezi nejzávažnější přestupky za šest bodů patří řízení s 0,3 promile alkoholu v krvi a více, jízda na červenou, překročení rychlosti o 50 kilometrů v hodině a více (40 kilometrů a více v obci) nebo vjetí na železniční přejezd přes zákaz.

Novela zároveň u některých přestupků zvyšuje sankce. Pokud řidič odmítne test na alkohol či drogy, může nově dostat ve správním řízení pokutu až 75 tisíc korun (dříve až 50 tisíc) a zákaz řízení až na tři roky (dříve dva roky), při současném zavinění nehody může přijít až statisícová sankce. Zvyšují se sazby blokových pokut na místě.

„U úpravy sankcí jsme vycházeli i ze statistik, jak který přestupek vede ke tragické dopravní nehodě. U těch, které k tomuto vedou, jsme se rozhodli ke zpřísnění,“ sdělil mluvčí Ministerstva dopravy Filip Medelský.

Sirota zjednodušený systém vítá, u nejzávažnějších přestupků však čekal ještě větší razanci. „V řadě zemí jsou sazby přísnější. Třeba v Polsku mohou od března příštího roku za alkohol v krvi zabavit řidiči vůz. Také u nás tohle pásmo pokut mělo být daleko tvrdší. Neodpovídá to ani východoevropským standardům,“ namítl.

Naopak u méně závažných přestupků by čekal větší benevolenci. „Třeba u špatného použití výstražných světel je nově možná pokuta až pět tisíc korun. To přece nedává smysl,“ dodal.

Novela zavádí nejvyšší povolenou rychlost až 150 kilometrů v hodině namísto současné stotřicítky. Ministerstvo avizovalo tři vytipované úseky, detaily však neupřesnilo. „Dálnice jsou samy o sobě nejbezpečnějším typem pozemní komunikace. Vybrané úseky budou muset splňovat přísné bezpečnostní parametry a mít osazené proměnné dopravní značení, které v případě potřeby, například za nepříznivých klimatických podmínek nebo husté dopravy, rychlost sníží tak, jako to vidíme třeba v Německu,“ zdůraznil mluvčí Medelský. Nejde tedy o plošné zavedení této možnosti.

„Rakousko to v minulosti testovalo dokonce dvakrát, a to jen na 140 kilometrů za hodinu. Odborníci vyhodnotili, že navýšení nic nepřináší. Stejně to dopadlo na Slovensku,“ reagoval Sirota.

Novinka nenadchla ani dopravního experta Romana Budského z platformy Vize 0. „Vůbec nechápu smysl zvyšování rychlosti jízdy na vybraných několika desítkách kilometrů naší dálniční sítě,“ řekl už dříve pro Seznam Zprávy. Zmínil v rizika v delším brzdění či vyšších emisích.

„Já s tím nemám vážný problém, pokud to ohlídají policisté. Bude to omezené proměnlivým dopravním značením podle počasí a provozu,“ namítl dopravní psycholog Michal Walter.

Nově také mohou řídit teenageři už od 17 let, nicméně první rok jen pod dohledem takzvaných mentorů, tedy zkušených řidičů. Nejčastěji půjde o rodiče. Mentor musí mít řidičák přes 10 let, v posledních pěti letech bez zabavení. Nesmí mít žádné trestné body. Každý mladý řidič může mít až čtyři mentory, zapsané v registru řidičů.

„Je to osvědčené v zahraničí. Rozhodující je kvalita mentora – aby dítě neučil, co sám nedodržuje. V automotoklubu jsme přesvědčení, že by na to mělo navázat další vzdělávání mladých řidičů,“ řekl Sirota.

Walter doporučuje mentorům, aby si pravidla oživili společně se začínajícími řidiči. Věří, že to bude mít pozitivní sekundární efekt.

Od prvního ledna má začínající řidič bez ohledu na věk oprávnění na dva roky „na zkoušku“. Pokud v této době spáchá šestibodový přestupek, nebo rovnou o řidičák přijde, musí absolvovat dopravně-psychologický pohovor a školení začínajících řidičů. Součástí je čtyřhodinová výuka o předcházení dopravním nehodám i teorie a jízda v autoškole.

Sirota namítá, že zvláště mladí řidiči často začínají pravidelně jezdit třeba po více než dvou letech od zisku oprávnění.

Drobné výhrady má i psycholog Walter. „Do vyhlášky vložili, že pohovor s dopravním psychologem se může dělat i na dálku, má být individuální a na půl hodiny. Je to složité, obávám se, že se to nebude dodržovat.“

Novela taky přináší některá usnadnění. Člověku za volantem už nehrozí pokuta, pokud doma nechal řidičský průkaz či osvědčení o vozidle. Totožnost lze prokázat občankou nebo cestovním pasem, policisté si potřebné údaje dohledají.

Medelský připomíná, že bodový systém od zavedení v roce 2006 neprošel žádnou významnou změnou. „Proto jsme se rozhodli pro novelizaci, která bude odrážet vývoj. Jsme přesvědčeni, že novela nám pomůže v pozitivním trendu snižování závažných dopravních nehod na našich silnicích,“ shrnul mluvčí ministerstva .