Starší lidé více cestují. Pečovat o slepice je ale také aktivní stárnutí

Čím dál více seniorů cestuje. Ani po šedesátce se nevyhýbají delším cestám nebo vzdálenějším destinacím.

„Miluju Řecko. Byla jsem ale taky v Turecku a v Egyptě. Cestování mám prostě ráda,“ říká 74letá Hana Koutná.

„Stejně mě ale baví i výlety jen tak po Česku,“ dodává, že si užije i kratší dobrodružství.

Aktivní stáří je něco, co si Češi přejí. Vychází to z průzkumu mezi 1010 respondenty, který zpracovala agentura Ipsos pro Seznam Zprávy. Je to pokračování série, ve které Seznam Zprávy sledují, Jak se žije v Česku.

Tentokrát jsme se zaměřili na stárnutí. Respondenti mohli vybírat z více možností, jak si představují svůj závěr života. I když 41 procent odpovídajících by si chtělo ve stáří hlavně odpočinout, nejvíce lidí volilo aktivní trávení volného času – skoro polovina respondentů chce co nejvíce cestovat.

„Senioři, kteří cestovali během produktivního věku, si dovolenou nechtějí odepřít ani v důchodu. Někdy s sebou berou na dovolenou k moři i svá vnoučata. V posledních letech evidujeme až trojnásobný prodej zájezdů lidem nad 60 let,“ říká za cestovní agenturu Invia její mluvčí Jiřina Ekrt Jirásková.

Růst zájmu mezi seniory o cestování potvrzují i další oslovené cestovní kanceláře. Vysvětlení vidí v tom, že se do seniorního věku dostává generace lidí, která je zvyklá cestovat. Výjimkou nejsou ani cesty do exotických destinací.

„Například přímé lety z Prahy do destinací jako Vietnam, Kuba nebo Dominikánská republika jsou u této skupiny velmi oblíbené,“ popisuje Jan Bezděk, mluvčí Der Touristik, který na českém trhu zastřešuje cestovní kanceláře Fischer a Exim Tours.

„V našich statistikách prodejů vidíme také, že páry či skupiny starších klientů rády střídají typy dovolené, kombinují v průběhu roku lázně, poznávací zájezdy a pobyty u moře, ať už v exotice, tak třeba v bližších destinacích, kam létají také s vnoučaty během letní sezony,“ doplňuje mluvčí Čedoku Kateřina Pavlíková.

Naděje dožití se v Česku výrazně prodlužuje, a tak i doba aktivního stáří je delší. Například před 30 lety měla před sebou průměrná šedesátiletá žena ani ne 20 let života, v současnosti o čtyři roky víc.

Ačkoliv se ale délka života prodlužuje, dlouhodobě zůstává stejná doba prožitá ve zdraví. Ta je v případě žen aktuálně na úrovni 63 let. To znamená, že žijeme sice déle, ale roste pouze čas, který prožijeme s nějakým druhem nemoci nebo obtíže.

Přestože Hana Koutná popisuje, že má cestování hodně ráda, připouští, že v poslední době je ale více než dřív doma.

„Manžel je po mozkové mrtvici. Mám teď navíc pejska. Jsme tady na venkově, máme i slepice, tak na týden nebo deset dní jen tak odjet nemůžu. Nějaké výlety na jeden den bych ale zvládla, jenže teď už úplně nefunguje klub seniorů, který je tady nedaleko,“ popisuje. Uvítala by nějakou nabídku volnočasových aktivit v okolí Brna, kde žije.

Na druhou stranu ale odborníci upozorňují, že se nelze dívat na aktivní stáří zjednodušujícím pohledem. Ačkoliv starší člověk necestuje nebo nesportuje, tak to ještě neznamená, že je pasivní.

„Aktivní stárnutí jako koncept, ať už ho razí WHO nebo Evropská komise, nevidí venkov, nevidí venkovskou činorodost. Pečovat o slepice je také aktivní stárnutí. To se do definic nedává a obrázek toho, kdo je aktivní senior, toto opomíjí,“ připomíná socioložka Lucie Vidovićová z Centra pro výzkum stárnutí při katedře sociologie FSS MU.

Ve fyzické aktivitě Česko výrazně zaostává za průměrem Evropské unie. Z posledních dat Eurostatu za rok 2017 vyplývá, že polovina lidí od 65 do 74 let se nevěnuje během týdne žádné fyzické činnosti. Do ní se ale právě počítají jen sportovní aktivity nebo chůze a jízda na kole za účelem dopravy. Nikoliv ale třeba práce na zahradě nebo hospodářství.

„Je potřeba si uvědomit, že když mluvíme o seniorech, tak je to nejvíce heterogenní věková skupina. Přitom jsou s ní spojené silné stereotypy. Když se v médiích píše o důchodové reformě, tak se tam objevují obrazy lidí, kteří jsou závislí na pomoci. Takových lidí je ale přitom mezi nimi jen menšina,“ upozorňuje Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která podporuje seniory v aktivním životě.

Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy vyplývá, že kromě cestování a odpočinku, by se pětina lidí ve stáří chtěla dále vzdělávat a desetina by volila setrvání v práci. Zatímco cestovat chtějí více ženy než muži, u práce je to obráceně.

Každopádně odborníci připomínají, že není důležité, jaké konkrétní plány člověk na závěr života chystá, ale hlavně, že nějaké má.

S přispěním Tomáše Svobody.