Článek
Starostové žádají v otevřeném dopise premiéra Petra Fialu (ODS) o zastavení procesu vyhlašování NP Křivoklátsko.
Tvrdí, že chybí relevantní podklady, je tlak na rychlost. Dosavadní ochrana je podle nich funkční a vede k trvale udržitelnému vývoji.
Proces vyhlášení národního parku má podle plánů Ministerstva životního prostředí začít 9. června. K zastavení procesu či úpravě harmonogramu, dokud nebude kvalifikovaný a podrobný materiál, vyzvalo premiéra přes 30 starostů a zástupců obcí.
Před zahájením vyhlašování chtějí třeba znát, kudy přesně povedou zóny a jak to bude s pohybem lidí v lesích. Starostové to ve čtvrtek řekli na tiskové konferenci v Praze.
Starostové také upozornili, že do oficiálního procesu vyhlášení se nemohou zapojit obce, které nebudou mít v parku katastr, avšak zřízení parku na ně může mít dopad.
Může na ně dolehnout dopravní zátěž, problémy s parkováním či zvýšeným počtem turistů, což bude mít dopad na dosavadní život ve vesnicích v parku i jeho okolí.
Co bude za třicet let?
Kromě toho se také obce obávají dalšího vývoje režimu i po vyhlášení parku. „My se ptáme, co se bude dít za 15 let, za 30 let,“ řekl starosta Bělče Lukáš Kocman.
Podle obcí chybí vysvětlení, proč nestačí úprava režimu ve stávající chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo například argumentuje, že v CHKO lesy plní hospodářskou funkci, ale pro ochranu přírody je třeba, aby cílem nebyl zisk, proto je třeba park vyhlásit. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i ve stávající CHKO, což umožňuje zákon o lesích.
Vyhlášení národního parku Křivoklátsko je součástí programového prohlášení vládní koalice. Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se národním parkem stalo nejcennějších 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám.
Záměr MŽP odmítají například Lesnicko-dřevařská komora ČR a Agrární komora ČR. Podle nich nedává vznik nového národního parku smysl z lesnického, ekonomického i ochranářského hlediska.
V Česku jsou nyní čtyři národní parky, a to Krkonošský národní park, Národní park Šumava, Národní park České Švýcarsko a Národní park Podyjí.
