Starostové čekali na Fialu: „Řekneme mu, že tu lithium zpracovávat nechceme“

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před kulturním domem v tříapůltisícových Košťanech u Dubí stojí muž s transparentem.

Představuje se jako Josef Fasmann, obyvatel Teplic. Tvrdí, že sem přišel vyjádřit nesouhlas s těžbou lithia. Prý hovoří za Tepličany, ale před kulturákem je sám.

„Je to ohromný projekt, který zasáhne tisíce zdejších lidí. Vláda tají kontury, jak to bude vypadat. Nelíbí se nám, že zpracovatelský závod má být vedle rodinných domů. A slyšeli jsme, že se má lithium louhovat kyselinami, tedy hrozí znečištění přírody,“ shrnuje, z čeho má obavy.

Právě do Košťan, do bývalého prvorepublikového kina, přijeli o plánech na těžbu lithia diskutovat premiér a dva ministři.

V sále je přichystaný čtvercový stůl pro 30 hostů. Vládní špičky v čele, po straně zástupci ČEZ a těžební firmy Geomet. Zbytek míst zabrala zhruba dvacítka starostů okolních měst a obcí.

Nálada je plná očekávání. Starostové si od setkání slibují, že jejich hlas bude konečně brán vážně.

„Za prvé panu premiérovi řekneme, že tu závod na zpracování lithia nechceme. Ať tu lokalitu přehodnotí, “ avizuje před jednáním Tomáš Sváda, starosta Košťan, který společné setkání hostí a zaštiťuje.

Druhou věcí, kterou chce zmínit, je zpřístupnění informací ohledně plánované těžby.

„Vláda musí určit vládního zmocněnce, který bude mít pravomoc bouchnout do stolu a říct si o relevantní informace od Geometu nebo ČEZ. Taky chceme vidět studie a veškerá relevantní data, která mají k dispozici,“ říká.

S podobným požadavkem přichází na jednání Květoslav Koutník, starosta Újezdečku s bezmála 900 obyvateli.

Právě v jeho katastru – v těsné blízkosti osady Dukla – by měl zpracovatelský závod na separaci lithia vzniknout. „Vadí nám, že se tam bude drtit, třídit, nakládat, přesýpat, možná používat chemie, a to jen pár desítek metrů od rodinných domů, kde žijí lidé,“ popisuje.

Osada Dukla prý jen mate názvem. Není to rekreační oblast, ale žije v ní nejméně 25 rodin natrvalo a další desítky parcel v okolí jsou připraveny k výstavbě. Květoslav Koutník se obává, že v osadě bude život kvůli hluku, nadměrné dopravě nebo prašnosti znehodnocen.

A do třetice se těžba a zpracování lithia nejvíce dotkne osmitisícového města Dubí, kam spadá i Cínovec, pod nímž se bude v hloubce 150 až 300 metrů kutat. Starosta Jiří Kašpar (ODS) charakterizuje svůj postoj před jednáním „spíš do negativna“.

„Hodně toho nevíme. Mluví se o používání chemických látek při flotaci, zvýšené dopravě, nevíme, jaký dopad bude mít prašnost a hluk toho lanopásu, který by měl být v provozu 24/7 a vést z kopce přes Dubí do závodu. Nedělám si iluze o tom, že to nebude slyšet,“ vyjmenovává sporné body, na které by chtěl znát odpovědi.

Jednání za zavřenými dveřmi trvalo bezmála půldruhé hodiny. Pak se premiér Petr Fiala (ODS) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) vydali na prohlídku budoucího zpracovatelského závodu. Tam zopakovali už mnohokrát řečené: lithium je strategický kov a jeho těžba a zpracování jsou klíčovým a výjimečným projektem pro celou Českou republiku.

Poměrně jasně také poprvé zazní, že přesun zpracovatelského závodu z Újezdečku do jiné lokality není příliš pravděpodobný.

„Ve výběru bylo zhruba 27 míst, na shortlistu se objevila čtyři. Podle rozhodnutí investora se toto místo jeví jako to nejoptimálnější ze všech. Alternativu jsme neřešili,“ oznámí ministr Jozef Síkela.

Jeho slova potvrdí Seznam Zprávám i Pavel Cyrani, místopředseda představenstva ČEZ, majoritního vlastníka Geometu .

„My jsme přesvědčeni o tom, že toto je nejlepší lokalita a se zástupci obcí jsme se dohodli, že s nimi projdeme proces, na základě čeho jsme tak usoudili. Je za tím hodně let práce, mnoho studií z různých úhlů pohledu a jsme přesvědčeni, že toto místo splňuje požadavky nejlépe,“ uvedl.

Pro přítomné starosty jde vcelku o překvapení. „No, pěkné teda,“ hodnotí bezprostředně po jednání starosta Újezdečku Květoslav Koutník. Nicméně se s tím smiřuje.

„Pokud budeme mít jistotu, že všechny podmínky, které jsou ze zákona požadovány, (budou splněny) a žádné limity se nebudou nepřekračovat, jsem ochoten to akceptovat. Nesmí to ale být na úkor zdejších lidí, aby tímto zpracovatelským závodem trpěli,“ krčí rameny.

„Plichta,“ hodnotí starosta Košťan Tomáš Sváda. „Po dnešku to vypadá, že na 99 procent ten závod bude tady. Přesto pokud reálně uvidíme nějaký prostor to přesunout, tak vytvoříme maximální tlak na krajské představitele, abychom to udělali,“ nevzdává se.

Nevyslyšená snaha přesunout závod jinam, je podle něj prohra. Přístup k informacím a vznik pracovní skupiny, kam vláda vyšle svého zástupce, pak označuje za výhru.

„Tam jsme ve 100 procentech získali, co jsme chtěli. Bude vládní zmocněnec, zrychlí se komunikace a máme příslib pana premiéra, že námi požadovaná data budou chodit,“ těší ho.

„Je to tak specifický a výjimečný závod, který nemá ve světě obdoby, a našim cílem je především zajistit, abychom věděli, co tu vlastně vyroste,“ hodnotí starosta Dubí Jiří Kašpar. Slíbené sdílení informací považuje za to nejdůležitější.

„Dokud nám nedokáží zajistit, že tu nebude prašnost, hlučnost, nadměrné osvětlení, což zatím nezajistili, tak musíme bojovat za občany a životní prostředí dál,“ dodává.

Seznam Zprávy koncem srpna popsaly, jak by měla plánovaná těžba a zpracování lithia v krušnohorském podhůří vypadat. Kutat se bude v lese nedaleko Sedmihůrské vyhlídky. Tam je plánovaný portál, tedy vstup do dolu.

„Představte si vjezd do tunelu na dálnici. Tak nějak to bude na povrchu vypadat. Do hory povedou dva tubusy. Uvnitř dolu budou jezdit speciální těžební elektrovozy. Nízké mašiny, které vrtají dopředu, nakládací vozítka, ale i ty velké dumpery,“ popsal pro Seznam Zprávy geolog společnosti Geomet Tomáš Vrbický.

Dolovat se bude ve velkých těžebních komorách v hloubce zhruba 150 až 300 metrů pod povrchem. Vyrubaná hornina se ještě v dole (kvůli prachu a hluku) semele do velikosti štěrku. A pak nastává dosud nezodpovězená otázka: jak na povrchu svést rudu o osm kilometrů níž (a překonat při tom dvě údolí) do zmíněného zpracovatelského závodu ve vesnici Újezdeček.

Nákladními vozy to kvůli místním obyvatelům a ekologické náročnosti nejde. Na stole jsou podle Tomáše Vrbického dvě varianty: klasická a hi-tech. Každá má své plusy a minusy.

„Buď materiál dopravovat uzavřenou lanovkou, gondolou nebo pásem, anebo takzvaným RopeConem, což je pás zavěšený nad lesem. Lesům ČR se zatím víc zamlouvá druhá varianta, je ale výrazně dražší a také velmi viditelná, protože vede nad korunami stromů,“ popisuje.

To, co zatím dráždí starosty v okolí Dubí nejvíce, je zpracovatelský závod v obci Újezdeček, kde by se měla lithiová ruda zpracovávat.

V bývalé omšelé průmyslové zóně, kterou už Geomet vykoupil, by měla být úpravna materiálu a separace. Vláda chce rudu zpracovat na takzvaný lithium karbonát, tedy finální náplň do lithiových baterií.

Ve stručnosti: lithiová ruda projde magnetickou separací a flotací, čímž vznikne cinvalditový koncentrát a ten se pak procesem pyrometalurgie a hydrometalurgie promění v lithium karbonát (vypadá jako čistě bílá hladká mouka).

To, co při metalurgickému procesu zbyde, se bude z 50 procent lanovkou vracet zpět do dolu. Zatím je vše naplánováno jen na papíru a v počítačích. Pro převedení do reality bude zásadní studie proveditelnosti, která ukáže, má-li projekt ekonomický smysl. Výsledek se očekává na přelomu roku.