„Když si to stát vymyslel, ať to zkontroluje.“ Starostové kritizují pomoc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Státní fond životního prostředí vypsal počátkem října dotaci na pomoc domácnostem zasažených povodní. V průměru má každá dostat 40 tisíc. Stát vyčlenil miliardu korun. „Konkrétní výše podpory jednotlivým domácnostem stanoví obec,“ píše se ale ve výzvě.

Pro lidi v nouzi vítaná pomoc, pro starosty danajský dar.

„Už to první ohlášení vlády bylo dost matoucí. Lidé u nás druhý den klepali na dveře radnice, že si jdou pro tu čtyřicetitisícovou pomoc,“ popisuje starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová. V tu dobu řešili spoustu jiných věcí, přesto museli vyčlenit několik lidí, aby dotaci pro stovky obyvatel začali zpracovávat.

„Neměli jsme vytvořený ani formulář, kterým by mohli lidé žádat, a už vůbec ne pravidla, podle nichž bychom peníze rozdávali,“ popisuje starostka desetitisícového města, kde povodeň zasáhla až dva tisíce domácností, zhruba čtyřicet procent obyvatel.

Na radnicích nejpostiženějších obcí v Jeseníkách se rázem začaly shromažďovat stovky formulářů s žádostí o dotaci.

„Tak si to představte. U nás jich máme přes tři sta. Někdo to přinese na papíře, někdo pošle mailem. Formuláře se musejí zadministrovat, fotky se musejí vytisknout, zaregistrovat, zapsat do systému. Práce pro dvě dámy na plný úvazek,“ popisuje proces Rostislav Kačora, starosta obce Vidnava, kde žije zhruba dvanáct set obyvatel a rozvodněná Vidnávka zasáhla devadesát procent z nich.

A pak starostové čelí dalšímu problému, jak peníze rozdělit. Vyplatit plošně 40 tisíc korun každé domácnosti, nebo podle míry poškození?

Ve Vidnavě nechtěli být v roli soudce, a tak se rozhodli pro tu jednodušší variantu.

„Budeme rozdělovat plošně 40 tisíc na domácnost. Ať měla vytopený sklep nebo celý barák. Státní fond životního prostředí měl dát jasná pravidla, my nebudeme soudit, kdo si kolik zaslouží,“ obhajuje rozhodnutí zastupitelstva starosta Kačora.

Stejnou strategii zvolilo i vedení obce Vápenná, kde povodeň zasáhla zhruba třetinu z dvanácti set obyvatel.

„Rozhodli jsme se tak na základě konzultací s metodickým odborem. Není možné vymyslet spravedlivý systém, a tak nám ta plošnost přijde nejspravedlivější,“ vysvětlil Seznam Zprávám starosta Leoš Hannig. Těm nejpostiženějším prý navíc pomohly neziskové organizace.

Starosta Vápenné oceňuje rychlost vypsání dotace, ale kritizuje byrokracii kolem ní. „Na rovinu, myšlenka dobrá, proces hrozný. V podmínkách je například to, že zastupitelstvo musí každou žádost schválit individuálně a podepsat s žadatelem darovací smlouvu. Pro mě to znamená dvakrát zhruba 300 podpisů,“ uvádí.

„Účetní se z toho opupínkují, protože lidé budou muset znovu chodit na úřad a podepisovat papíry. Jsme vázáni předpisy a nejde to udělat lusknutím prstu,“ dodává Hannig.

Ve vedlejší Písečné povodeň poničila půlku obce. Chtěli jít cestou plošného vyplácení, aby si prý lidé vzájemně nezáviděli, ale nakonec vytvořili čtyři kategorie podle míry poškození. Vytopená garáž, vytopená garáž s technologiemi (například kotel), vytopená domácnost a velmi nebo zcela zničený dům. Zatím evidují 140 žádostí, ale odhadují, že dohromady přijdou tak tři stovky. Kolik jaká kategorie dostane peněz, ještě nemají vypočítáno, musí jim vyjít průměrně 40 tisíc na domácnost.

„Asi pak uděláme nějakou hromadnou podepisovačku v kulturáku a budeme muset dbát na diskrétnost, aby nikdo neviděl přes rameno druhému, kolik kdo dostal. To by mohlo dělat zlou krev,“ popisuje starosta Písečné Jan Konečný. I pro jeho malý úřad to je značná administrativní zátěž.

„Vím, že stát chtěl pomoct, ale nám tím přidělal hrozně práce. Nemáme na to takový aparát,“ dodává.

I v Mikulovicích se stejně jako v Písečné a ostatně i v řadě dalších obcí, rozhodli pro čtyři kategorie. Odhadují, že se jim sejde kolem pěti set žádostí. Budou kontrolovat žadatele, jestli nešidí?

„To určitě nebudeme. Nemám na to kapacitu. Když si to stát takhle vymyslel, ať si to zkontroluje. Já nebudu žádný soudce,“ odmítá rázně Roman Šťastný, starosta velmi poničené obce, kde povodeň strhla jedenáct domů. Některé domácnosti jsou tam navíc stále bez dodávek plynu a pitnou vodu si musejí nosit v nádobách.

Státní fond životního prostředí naopak tvrdí, že dotaci se snažilo samosprávám maximálně usnadnit, proces je podle něj vstřícný s minimem nezbytných dokladů.

„Žádost se vyplňuje online na webu, k ní dokládá žadatel (obec) pouze dva dokumenty - přehled postižených domácností a doklad o vlastnictví bankovního účtu. Schvalovací proces je expresní a peníze jsou vypláceny na účty obcí zálohově a velice rychle, obvykle do pěti dnů od schválení,“ brání se mluvčí SFŽP Stanislava Beyerová.

Kritiku ze strany starostů některých obcí považuje za nepřiměřenou.

„Jsme jedním z mála úřadů, který pomoc začal distribuovat již od 9. 10., kdy se otevřel příjem žádostí, a prvních 15 obcí dostalo prostředky na účty již 18. 10.,“ uvádí mluvčí Beyerová.

Faktem nicméně zůstává, že drtivá většina oslovených starostů nejpostiženějších obcí v Jeseníkách kvůli administrativní náročnosti - zejména podpisu darovacích smluv - dosud lidem nezvládla vyplatit ani korunu. Někteří slibují, že první peníze by mohli rozesílat už příští týden. Například ve městě Jeseník to chtějí zvládnout do Vánoc.

„My z dat z dronu odhadujeme, že poškozených u nás mohlo být až 2000 domácností. Očekávali jsme tisíc žádostí, ale zatím si požádaly jen asi tři stovky,“ sdělila Seznam Zprávám starostka Zdeňka Blišťanová. A čím si ten nezájem o peníze od státu vysvětluje?

„Někteří o tom nevědí, mnozí nemají bankovní účty, u nás je také hodně lidí v exekucích, takže ta pomoc se k nim stejně nedostane. A pak jsou tací, kteří by dostali třeba jen pět tisíc na sklep a prostě jim to za tu byrokracii nestojí nebo by to rádi dali někomu potřebnějšímu, což my nemůžeme udělat,“ uvádí.

„Pro málo peněz spoustu humbuku,“ hodnotí starostka dotaci vypsanou Státním fondem životního prostředí. Přesto prý na úřadě dělají maximum pro to, aby pomoc přišla lidem z Jeseníku do Vánoc.

„Podepisovat stovky smluv mi nevadí. Jako bývalá ředitelka školy jsem podepisovala stejné množství vysvědčení dvakrát do roka,“ bere tuto část papírování s nadhledem.