Článek
Už téměř 10 let se táhnou soudní spory mezi Českem a Nadací knížete z Lichtenštejna. Ta žádá po státu vrácení asi 70 tisíc hektarů pozemků a pět hradů a zámků. Mezi nimi například historický skvost – Lednicko-valtický areál.
Nadace jako univerzální dědic majetků nyní nabízí Česku dohodu, která by mohla všechny spory hodit za hlavu. Pro připomenutí: Lichtenštejnsko jako stát zažalovalo v roce 2020 Česko kvůli sporu o majetek také u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který zatím nerozhodl. Je to vůbec poprvé, kdy nějaký stát Česko zažaloval.
„Aby bylo možné položit základy nové vzájemné spolupráce, Nadace knížete z Lichtenštejna je připravena zcela obrátit list a přijít s bezprecedentním novým návrhem mimosoudního urovnání postaveným na třech pilířích: 1. žádné odškodnění, 2. žádné restituce, 3. nová spolupráce,“ představuje návrh mluvčí Nadace Michal Růžička.
Nadace navrhuje, že se vzdá všech vlastnických nároků i možného odškodnění, které by v případě úspěchu u ESLP mohlo Česko vyjít až na 35 miliard korun. A to pokud Česko s Nadací založí společný fond, kam budou převedena veškerá vlastnická práva ke spornému majetku, a který povede správní rada jmenovaná oběma stranami.
Iniciativa lichtenštejnské strany navazuje na schůzku prezidenta Petra Pavla s dědičným princem Aloisem z Lichtenštejna, na kterého přešla většina pravomocí od jeho vládnoucího otce, knížete Hana Adama II.
„Ocenil jsem, že se prezident Pavel během schůzky v New Yorku zajímal o podstatu věci a viděl spíše budoucí možnosti než staré stereotypy,“ komentuje schůzku princ Alois.
Prezident Petr Pavel už po jednání s princem Aloisem uvedl, že mu návrh na založení fondu a mimosoudní řešení sporu přijde sympatický. Řekl to v rozhovoru pro Deník N.
„Pokud by to bylo v této podobě, pak si myslím, že by to bylo velice solidní vyrovnání, ke kterému bychom soud opravdu nepotřebovali,“ uvedl Pavel.
Záležet bude ale především na české vládě, jak se k iniciativě postaví.
„Návrh na mimosoudní vyrovnání vychází z dopisu, který lichtenštejnská strana adresovala prezidentovi republiky. Česká vláda je, v souladu s pravomocí tuto problematiku řešit, připravená tuto věc s Kanceláří prezidenta republiky konzultovat,“ řekl pro Seznam Zprávy mluvčí vlády Václav Smolka.
České soudy na české straně
Majetek, o který se Nadace knížete z Lichtenštejna soudí, Československo zkonfiskovalo rodu na základě Benešových dekretů. Podle Lichtenštejnů ale protiprávně, protože poslední držitel rodových majetků František Josef II. nebyl občanem Německa, ale Lichtenštejnska. Navíc šlo o hlavu neutrálního státu, takže konfiskace neměla být možná.
České soudy ale vesměs jednotlivé spory rozhodují ve prospěch českého státu, a to s odůvodněním, že nemovitosti byly zabaveny před rokem 1948, který je hranicí pro většinu restitučních nároků.
Poslední spor u Ústavního soudu z května letošního roku ale dopadl jen velmi těsně – na hlasy 2:1. I nemovitý majetek na Kolínsku tak sice zůstává státu, ale ústavní soudce David Uhlíř v odlišném stanovisku uvedl, že je absurdní, aby se na Františka Josefa II., knížete z Lichtenštejna, vztahovaly Benešovy dekrety.
„Rozhodování obecných soudů i Ústavního soudu je dle mého soudu bohužel ovlivněno nejen úvahami právními, ale i politickými a ekonomickými. Jeví se, že tak jako o některých velkých bankách platí, že jsou ‚too big to fall‘ (příliš velké, aby padly), majetek stěžovatelů je ‚too big to be returned‘ (příliš velký, aby byl vrácen),“ napsal ve stanovisku soudce Uhlíř.
Nadaci knížete z Lichtenštejna nejde o vrácení všech majetků. V žalobě jsou zahrnuté pouze ty, které stále patří českému státu, nikoliv soukromníkům, církvím, obcím nebo školám. Ze 22 lichtenštejnských zámků a hradů chce tak nadace zpátky pět, konkrétně zámek v jihomoravských Valticích a Lednici, hrad Šternberk na Olomoucku a zámky Bučovice a Velké Losiny na Šumpersku.
