Článek
„Jedna z nejčastějších příčin, proč u nás pacienti skončí, je, že pijí bez rozmyslu ze sklenice a hmyz spolknou,“ říká Zuzana Humlová, primářka oddělení klinické imunologie a alergologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Lidé by podle ní měli častěji myslet na prevenci. „Nedávají pozor třeba při sekání vysoké trávy, ve které je schované vosí hnízdo. Je také dobré teď nosit světlé oblečení a být na pozoru u popadaného ovoce. Při jízdě na kole by pak měli mít lidé cyklistický dres zapnutý ke krku. Velice často se stane, že hmyz vletí za výstřih a bodne je. A nastane velký problém,“ dodává.
Zdravému člověku bodnutí hmyzem většinou nezpůsobí velké potíže. Nejčastěji se v místě vpichu objeví otok, postižené místo je bolestivé nebo pálí.
„Vždy pomáhá chlazení. Je možné přiložit led nebo zmrzlinu, aby došlo ke zmírnění otoku. U mírných lokálních reakcí pomůže Fenistil gel nebo volně prodejné antihistaminikum, jako jsou Zodac, Zyrtec nebo Claritine,“ radí Humlová.
Větší nebezpečí zdravotních problémů ale hrozí u alergiků, astmatiků nebo dětí. „Děti jsou náchylnější k otokům, takže dušnost nebo otok hrdla u nich může nastoupit rychleji. A podobně jako u lékové alergie, potíže se častěji vyskytují u žen.“
Jak poznat, že je zle
V případě většího zasažení je vždy nutné vyhledat lékaře. „Máme takovou pomůcku, kdy se díváme, jestli je reakce ,přes dva klouby‘. Jestliže vás píchne včela do hřbetu ruky a otok je až nad loket, napočítáme dva klouby. Lokální reakce je v takovém případě velká, zaslouží si vyšetření,“ popisuje Dalibor Jílek, primář oddělení klinické imunologie a alergologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Alergická reakce ale může být ještě silnější. Mnohdy je proto nutné co nejrychleji zavolat zdravotnickou záchrannou službu. V nejhorších případech může být totiž bodnutí smrtelné.
Několik důležitých rad
- Dávejte si pozor hlavně při konzumaci sladkého pití a pokrmů, které hmyz přitahují. Zvlášť nebezpečné je popíjení nápoje v plechovce, do které nevidíme.
- 155 volejte vždy, když dojde k zasažení rizikových měkkých tkání, do obličeje, úst nebo krku.
- V případě otoku v dýchacích cestách (např. bodnutí do jazyka), cucejte kostky ledu a dejte si chladný obklad na krk.
- Víc bodnutí nebo větší hmyz = vyšší riziko komplikací.
- Pokud se u vás v minulosti již vážná alergická reakce projevila, noste s sebou vždy tzv. adrenalinové pero a v případě bodnutí hmyzu ho ihned aplikujte a volejte linku 155.
Zdroj: ZZS JMK
„Může se dostavit dušnost, celkový pocit slabosti, mdloby, ztráta vědomí. Tlak může klesat, ve vyšším stupni se mohou dostavit i takové společensky nepříjemné drobnosti - člověk se může pomočit, pokálet, může zvracet. To už je zle,“ zdůrazňuje Jílek.
„Naštěstí léčba případů není komplikovaná, je dobře známá a každá sanitka má prostředky pro první ošetření. Při zaléčení to poměrně rychle odeznívá, člověk může být klidně za dvě hodiny úplně fit,“ dodává.
„Stačí si dát pivo, a reakce je horší“
Na pozoru by se měli mít i lidé, u kterých se nikdy alergická reakce neobjevila. „Je důležité se nespoléhat na to, že průběh bude pokaždé stejný. Mohou se přidat určité faktory, kvůli kterým může reakce probíhat daleko horším způsobem,“ varuje vedoucí lékař Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice u Svaté Anny Sáva Pešák.
Příkladem je větší fyzická námaha. „Časté problémy jsou s cyklisty. Za normálních okolností by měl daný člověk po bodnutí třeba jen nějakou lokální otokovou reakci. Pokud má ale 80 kilometrů v nohách a jeho organismus je rozpumpovaný, může dostat šokovou reakci a musí pro něj jet záchranka,“ říká.
„Dalším faktorem je etanol, který dokáže alergické reakce výrazným způsobem zhoršit. Stačí si dát tedy pivo, a reakce je horší,“ dodává.
Nejzávažnější je takzvaná anafylaktická reakce, kdy se člověku zpravidla udělá špatně během několika sekund. Většinou začíná svěděním dlaní nebo plosek nohou. I v tomto případě může bodnutí doprovázet pocit na zvracení, kopřivka, ztráta vědomí, svědění těla nebo problémy s dýcháním.
Pokud člověk podobnou reakci někdy prodělal, měl by podstoupit alergologické vyšetření a případně také léčbu. Ta se ale provádí až po přibližně deseti týdnech od bodnutí.
„Mechanismy, které působí celkovou reakci, jsou totiž poměrně dlouhou dobu vyčerpané. Musí se v organismu znovu nashromáždit, aby způsobily další reakci. Nemá proto smysl člověka časně vyšetřovat – vůbec na nic bychom nepřišli,“ vysvětluje Jílek.
Pacient potom nejčastěji nastupuje na takzvanou alergenovou imunoterapii. „Dochází na pracoviště, kde se mu podává alergen ve stoupající dávce tak, aby došlo k navození tolerance. U alergie na hmyz to má výborné výsledky, efektivita léčby je kolem 95 procent,“ popisuje Humlová.
„Když ho potom včela nebo vosa štípne, může mít úplně minimální reakci, nebo dokonce vůbec žádnou. Je to život zachraňující léčba.“
Pero a SOS balíček
Větší pozor by si měli dávat atopici. Těch je podle Pešáka v populaci minimálně 40 procent. Přibližně polovina z nich trpí nějakou atopickou klinickou chorobou.
„To znamená, že jsou astmatici, mají sezonní alergickou rýmu, záněty spojivek, kožní onemocnění, reagují na potraviny, pyl, domácí zvířectvo. Atopie v populaci stoupá,“ popisuje. „Technický rozvoj lidstva si s sebou táhne sklon k atopii a alergiím. Obecně ten nárůst bude bohužel pokračovat.“
Většina pacientů, u kterých se projevila horší reakce, dostane speciální pero, takzvaný adrenalinový autoinjektor. „Aplikuje se většinou do stehna a je to opravdu jednoduché. Člověk si ho může píchnout sám, zvládne to jednou rukou,“ tvrdí Jílek.
Je ale potřeba myslet na to, kde pero zůstává. „Pacienti ho často nechávají někde v autě, na sluníčku. Stačí, aby tam bylo 60 stupňů, a jeho účinnost je zničená. Nehledě na to, že by ho měli nosit u sebe. Když je něco bodne u vody, v autě je k ničemu. Zapomínají na to dost často,“ doplňuje Pešák.
Praktickou radou je také připravení „SOS balíčku“. Většinou jde o malé balení dvou léků - kortikoidu, který má obecně antialergický efekt, a antihistaminik, tedy léků proti alergii.
„Člověk má tedy v rezervě dvě tabletky, které si může v malém odstřiženém platíčku nosit v peněžence. A je připravený, že v případě reakce si to může zobnout,“ vysvětluje výhody Jílek.
Včely neútočí, čmeláci překvapí
Nejčastější jsou u nás bodnutí včelou a vosou, ale také sršněm, vosíkem nebo čmelákem.
„Dalo by se říct, že jsou dvě období: první od jara, přibližně do konce července. A potom od srpna dál. V tom jarním období jsou naprosto dominantní alergické reakce na včelu, od srpna jsou to hlavně vosy a vosíci,“ říká Pešák.
Včely zpravidla samy od sebe neútočí. „K bodnutí většinou dojde, když někdo chodí naboso, je to způsobené spíš nechtěným přimáčknutím. Včela sama o sobě je mírumilovný tvor, dělník, který si člověka nevšímá, protože má spoustu práce se sbíráním nektaru,“ přibližuje. Naopak vosy podle něj bývají při sběru potravy agresivnější.
U sršňů bývá alergických reakcí ve srovnání s vosami daleko menší množství. „Sršni jsou taky naprosto mírumilovní. Pokud jim člověk nestojí v jejich letové dráze z hnízda nebo jim ho neničí, tak si ho vůbec nevšímají,“ tvrdí Pešák.
Naopak často podle něj lidé podceňují čmeláky. „Spousta pacientů si myslí, že čmelák vůbec žihadlo nemá. To je ale naprostý omyl, alergické reakce na jeho bodnutí jsou časté,“ zdůrazňuje.
„Čmelák je takový blízký příbuzný včele. Pokud je někdo alergický na včelu, ale není alergický na vosu, má větší pravděpodobnost toho, že bude špatně reagovat na čmeláky,“ podotýká.
