„Hnízdo stále hledáme,“ vědec popsal první objev sršně asijské v Česku

Obavy expertů, o nichž se mluvilo už začátkem roku, se naplnily. Agentura ochrany přírody a krajiny v pátek informovala o prvním potvrzeném výskytu sršně asijské na našem území, a to v Plzni.

„Včera nám na e-mail přišlo od pána, který někde parkoval auto, že si na keřích poblíž všiml zvláštních jedinců sršně,“ popsal Seznam Zprávám Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Sršeň asijská je schopna ve velkém likvidovat populace včel, k čemuž došlo ve Francii, kam se dostaly před téměř 20 lety z východní Asie. „Včely medonosné jsou pro sršně asijské jako McDonald’s,“ popsala Seznam Zprávám už dříve včelařka Helena Proková s tím, že jedno sršní hnízdo zkonzumuje za sezonu milion jedinců hmyzu, přičemž včely můžou tvořit více než polovinu jídelníčku.

Podle Görnera je důležité sršní hnízda hlásit. „Z každého hnízda, které přehlédneme, se rekrutuje několik desítek až stovek jedinců, ze kterých budou příští rok další potencionální zakladači hnízd,“ vysvětluje v rozhovoru.

Odkud jste dostali informace o prvním případu výskytu této sršně v Česku?

Agentura ochrany přírody má webové stránky věnující se přímo invazním druhům, kde je zároveň uvedena i e-mailová adresa a v podstatě celý letošní rok už běží infokampaň o tom, kam by lidé měli hlásit případné podezření na výskyt sršně asijské.

A včera nám na e-mail přišlo od pána, který někde parkoval auto, že si na keřích poblíž všiml zvláštních jedinců sršně. Okamžitě je tudíž vyfotil, poslal a my jsme si hned ověřili, že to je to skutečně ono. Takže jsme dneska ráno na to místo vyjeli.

A podařilo se už hnízdo najít?

Zatím byli nalezeni pouze jedinci, kteří se živili na tom keři. Co se týče hnízda, jsme zatím neúspěšní. Během dopoledne jsme se hnízda nedopátrali a pak jsme bohužel ztratili z dosahu i sršně, protože na tom keři pobyli tak hodinu a pak postupně zmizeli.

Nicméně máme alespoň vytipovaný směr, kam létaly, a budeme v pátrání pokračovat v dalších dnech. Pevně doufám, že to hnízdo najdeme a určitě do toho budeme chtít zapojit i místní veřejnost. Už máme v přípravě i letáky, které snad po neděli rozhodíme do schránek a budeme doufat, že se podaří hnízdo dopátrat.

Odborníci předpokládali, že k výskytu tohoto invazního druhu v Česku brzy dojde. Překvapilo vás tedy vůbec, že se toto očekávání teď naplnilo?

Určitě jsme si mysleli, že k tomu dojde později. Přiznám se, že jsme čekali třeba příští sezonu a že to přijde z jižní Moravy.

Že to bude v Plzni, by nás asi nenapadlo a je otázka, jestli to sem doputovalo samovolně z Německa, nebo jestli to bylo přivezeno třeba už na jaře s nějakou zásilkou. To teď bohužel nejsme schopni říct. Budeme se ale určitě snažit dozvědět co nejvíc, takže i při ohledání hnízda budeme pátrat po informacích a doufám, že se dozvíme co nejvíc.

Když přejdeme obecněji k negativním dopadům sršně asijské, mohl byste přiblížit, v čem její výskyt představuje riziko?

Je strašně nebezpečná pro naše včelstva, takže primárně zbystří včelaři, na které jsme teda nejvíce cílili i naši kampaň. Jde hlavně o to, že tyto sršně výborně létají, lépe než naše sršně obecné, a jsou i menší. A pokud zjistí, že mají někde k dispozici včelí úl a v podstatě „potravu zadarmo“, bez jakéhokoliv úsilí, tak jsou schopny to hnízdo nebo úl dost výrazně vyplenit. Zároveň včely, které nechytí, jsou velmi vystresované a obecně to lze shrnout tak, že včelstvům výskyt tohoto druhu rozhodně neprospívá.

Nicméně samozřejmě neloví jenom včely, ale i jakékoliv jiné druhy hmyzu, takže je i řada dalších volně žijících opylovačů, kteří už takhle dostávají z různých stran zabrat, je touto sršní také ohrožena.

A pokud jde o rizika pro člověka, chová se tento druh v něčem jinak?

Sršeň asijská rozhodně není agresivnější. Rád bych to uvedl na pravou míru, protože se tak někdy píše, že napadá lidi daleko častěji než sršeň obecná. Ale to určitě není potvrzeno ani z praxe z jiných evropských zemí, kde už se tato sršeň více rozšířila.

Je agresivnější na včely, to ano, ale na lidi ne. Je samozřejmě dobré být opatrný, ale pokud si s nimi vysloveně nehrajete a necvrnkáte jim do zadečku, když sají nektar, tak po vás primárně nepůjdou.

Jaké dopady by mohlo mít to, že by se nepodařilo sršně včas zlikvidovat?

Vždycky je lepší tento druh likvidovat hned, dokud je jeho výskyt ojedinělý. Protože je potřeba si uvědomit, že z každého hnízda, které přehlédneme, se rekrutuje několik desítek až stovek jedinců, ze kterých budou příští rok další potencionální zakladači hnízd.

Třeba Francouzi to dost podcenili a hezkých pár let je tam nechali množit. Samozřejmě musíme brát v potaz, že Francie má lepší klimatické podmínky na přezimování – i když u nás sršeň asijská přezimuje taky – takže jim tam teď decimuje včelstva poměrně ve velkém. Takže v určitých oblastech postupně zanechává včelaření poměrně vysoké procento včelařů, protože už je nebaví neustále likvidovat sršně a zjišťovat ztráty, čili tam ten negativní dopad na včelstva v tuto chvíli už je. Ale přesné výzkumy na to zatím bohužel nejsou.