Článek
Soud se vypořádal se stížností stručným usnesením. Připomněl, že vadami registračního procesu se po volbách už nezabývá a že Janeček své argumenty uplatnil neúspěšně už před hlasováním, a to jak u NSS, tak u Ústavního soudu.
„Současný návrh je tak fakticky jeho snahou zvrátit pravomocné usnesení potvrzující jeho nezaregistrování, které obstálo i v přezkumu před Ústavním soudem,“ stojí v rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce.
„Navrhovatel nemůže v řízení o vyslovení neplatnosti volby prezidenta úspěšně uplatnit argumentaci ohledně svého ‚nevpuštění‘ do prezidentské volby,“ uvedli soudci specializovaného volebního senátu s odkazem na dlouhodobou judikaturu.
Nesplněných 50 000 podpisů
Podnikatel a matematik loni vnitru předložil na podporu své kandidatury přes 73 000 podpisů. Úřad při kontrole část vyřadil, a Janeček tak spadl pod zákonem stanovenou hranici 50 000 podpisů, vyžadovaných pro takzvané občanské kandidáty na prezidenta.
Rozhodnutí napadl u NSS, který sice některé podpisy vrátil do hry, i tak ale Janeček těsně stanovenou hranici nezdolal – na rozdíl od Karla Diviše, kterému soud kandidaturu nakonec za podobných okolností umožnil.
Následně se Janeček obracel také na Ústavní soud. Ten ale jeho stížnost zamítl. „Fakt, že mé vyřazení bylo neoprávněné, jsme dokázali dvěma nezávislými důkazy! Byl jsem proto překvapen a šokován přístupem Ústavního soudu, který kauzu odignoroval. Toto nespravedlivé jednání nemohu nechat bez odezvy,“ uvedl Janeček počátkem února na facebooku. Další stížnost k NSS označil za první krok k tomu, aby se později mohl situací zabývat evropský soud.
Voleb prezidenta se nakonec účastnilo devět kandidátů, ve druhém kole s výrazným náskokem porazil bývalý představitel armády a NATO Petr Pavel expremiéra a předsedu ANO Andreje Babiše. NSS následně obdržel stovky volebních stížností, jimiž se postupně zabývá, všechny by měl vyřídit do 22. února.
