Článek
Komunisté v padesátých letech vystěhovali několik tisíc rodin sedláků, které předtím odsoudili ve vykonstruovaných procesech. Likvidaci venkovských elit nazvali „Akce K“ podle tehdejšího pejorativního označení „kulak“.
Přesně takový byl i příběh Františka Matyse z Hrusic, jeho dcery Miroslavy Čihákové, jejího muže Františka Čiháka a jejich dětí. František Matys byl v roce 1950 uvězněn za údajné pobuřování, jeho statek přešel do povinného nájmu JZD a v roce 1952 dostala rodina příkaz k okamžitému vystěhování.
Vystěhování soud řešil až nyní
Po revoluci soud v roce 1991 Matyse rehabilitoval za nezákonné věznění, ale samotné vystěhování jeho rodiny se dostalo před soud až letos. O rehabilitaci pro svého dědečka, své rodiče i sebe samotnou žádala Matysova vnučka Eliška Teplická. Chtěla, aby soud jasně řekl, že nucené vystěhování bylo tehdy nezákonné. Soud návrhu v plném rozsahu vyhověl.
„Staré křivdy je třeba napravit. A nebýt formalista. Je nesporné, že k vystěhování došlo v důsledku perzekuce, že pan František Matys byl nepohodlný pro tehdejší režim. Bouřil se, byl za to nezákonně odsouzen a strávil za to nezákonně nějakou dobu ve vězení,“ poznamenal soudce Michal Matouš.
Dobový plakát útočící na sedláky.
Státní zástupce navrhoval, aby se rehabilitace nevztahovala na paní Teplickou, protože se narodila až sedm let po vystěhování. V roce 1952 měla rodina šest dětí a další tři se narodily v době, kdy už žili v přiděleném bytě.
Nucené vystěhování ale podle soudce omezilo osobní svobodu sedlácké rodiny, a to včetně dětí, které se narodily už na nové adrese. Rodina se mohla do svého statku vrátit až po uvolnění poměrů v roce 1965.
„Je pravda, že se narodila až poté, co došlo k násilnému vystěhování. Nicméně rehabilitaci nelze vztahovat pouze k okamžiku vystěhování, ale i k následkům, které mělo. S vystěhováním souvisela nemožnost vrátit se do té nemovitosti až do roku 1965. To všechno je potřeba zahrnout do podstaty - zbavení osobní svobody,“ řekl soudce.
Soud, který v pátek projednal desítky let starou kauzu.
Vnučka pronásledovaného sedláka rozsudek uvítala. Majetek rodina dostala zpět v restituci a dnes na něm hospodaří sourozenci Teplické.
O rodinné historii sepsala publikaci, aby se s ní mohly seznámit i její děti. Teď chce do publikace zahrnout i čerstvý rozsudek okresního soudu.
„Jsem moc ráda, že jsem to (rozhodnutí soudu) zažila. Potřebuju jít dál a zároveň mít pocit, že jsem i pro dědečka a rodiče něco udělala,“ řekla po vynesení rozsudku pro Seznam Zprávy Teplická.
