Článek
Léto je v otázce pití alkoholu nejrizikovější, obzvláště když slouží k utišení žízně.
„Pokud si lidi nedají raději vodu nebo neslazený čaj, vyplývá z toho možná dehydratace. Alkohol zvyšuje potřebu vylučování a v létě se taky více potíme. Tím vylučujeme i tolik potřebné minerály,“ vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy adiktolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Miroslav Barták.
Kromě úžehu a úpalu může nadměrné pití alkoholu v létě vést i k přílišnému namáhání srdce, v potaz by lidé kromě fyzických důsledků měli brát také třeba riziko pošramocené reputace.
Ze závěrů nedávno vydané studie Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Státního zdravotního ústavu, publikované v Časopise lékařů českých, přitom vyplývá, že právě léto je, co se týče konzumace alkoholu, jedním z nejrizikovějších období v roce.
„Většina Čechů, když už se do pití dá, udělá dietní chybu a nepije jeden nápoj, ale pije jich víc,“ podotýká Barták, který je jedním z autorů studie. Do té se online zapojil reprezentativní vzorek 809 dospělých a autoři podotýkají, že „šetření lze považovat za reprezentativní pro českou dospělou online populaci, s určitou opatrností tedy pro celou dospělou populaci Česka“.
Výzkum proběhl už v roce 2021, kdy celosvětově spotřeba alkoholu v souvislosti s pandemií koronaviru mírně klesla.
„Zástupci všech věkových kategorií mezi 25 a 54 lety pijí během celého roku velmi podobně, přičemž jejich pití výrazně narůstá v letních měsících a prosinci,“ píší autoři. Ve věkové kategorii seniorů prý takový výkyv nepozorovali, letní zvýšení se u nich neprojevuje.
Můžete přiblížit rizika, která pití alkoholu v létě představuje?
Pokud se bavíme o létě, které máme teď a během kterého pozorujeme teploty atakující 35 stupňů, tak alkohol opravdu není dobrým osvěžením. Většina Čechů, když už se do pití dá, udělá dietní chybu a nepije jeden nápoj, ale pije jich víc.
Určitě je třeba si vždy položit otázku, jestli se nedá pít něco jiného, nealkoholického – ideálně voda nebo neslazený čaj. Bohužel si tu otázku mnoho lidí zodpoví tak, že ne, a z toho pak vyplývá možná dehydratace.
Alkohol zvyšuje naši potřebu vylučování. V létě se taky více potíme, takže více vylučujeme i minerály. A představa, že některé alkoholické nápoje obsahují spoustu minerálů nebo živých kultur, je u masové produkce s velkým otazníkem.
Alkohol taky mimo jiné ovlivňuje část mozku, která odpovídá za naši regulaci teploty, takže když v horku pijeme alkohol, naše tělo si myslí, že je mu ještě tepleji. Pobyt na slunci a alkohol taky ovlivňují náš úsudek. Lidé se pak můžou dostat do situací jako úžeh nebo úpal, aniž by si to uvědomili.
Jak je to s kombinací alkoholu a fyzické zátěže?
To je další věc. Třeba jízda na kole ze sklípku do sklípku se skleničkou v ruce. Je to sice zákonem zakázáno, ale lidé to často nedodržují a pak můžou mít problémy. Jednak takový člověk může ublížit sám sobě, nebezpečný je ale taky svému okolí.
Alkohol ovlivňuje náš úsudek. Děláme věci, které bychom normálně nechtěli, a musíme tedy brát do úvahy i jakési reputační riziko. Na to bych taky dával pozor.
Může být problém i to, že lidé často neumí nebo nechtějí říkat ne, protože jsou pod tlakem větší skupiny, která alkohol pije?
To záleží na věku. S přibývajícím věkem je to stále méně důležité a u seniorů už tento důvod není relevantní. Existuje celá řada možností, jak říct ne. Lidé mají třeba často porozumění, když někdo řídí. Ale z hlediska adiktologie si samozřejmě nepřejeme jakoukoliv normalizaci pití alkoholu.
Nejzajímavější na tom je, že Češi nejčastěji pijí proto, že je to zvykem, že se to tak dělá. Když se ptáme, proč vlastně lidi pijí, většina z nich nepije ze žádného speciálního důvodu.
Je možné pozorovat nějaký trend v pití alkoholu v průběhu roku?
Největší spotřebu alkoholu zaznamenáváme právě v létě a pak ještě na silvestra. Ale v letních měsících je užívání alkoholu vůbec nejvyšší. Určitě to souvisí s domácími i zahraničními dovolenými, kde se pije hodně. Člověk má volno a chce si užít. Takže léto rizikové období z hlediska alkoholu rozhodně je.
A co se týče například dní v týdnu, tak jsou to pátky a soboty. Obzvlášť letní konce týdne jsou alkoholu často plné.
Jak pomoci člověku, který v horku očividně požil velké množství alkoholu?
Vycházejme ze situace, že je to někdo blízký. Při otravě alkoholem je určitě namístě zavolat záchranku. Pokud situace není tak závažná, tak především umístit člověka do stínu, zajistit mu dostatek tekutin a nechtít po něm žádné fyzické aktivity. To je základ.
Co nezletilí? Mají v létě větší tendenci tíhnout k alkoholu?
S alkoholem má u nás bohužel zkušenost valná většina populace ve věku nad 13 let. Mladí lidé první opilost uvádějí kolem 16. roku. Ale neřekl bych, že je to jen léto. Třetina mladých dospělých v Česku ve věku 18–26 let uvádí, že se setkali s alkoholem ve své rodině. Takže je jistě velká obava, jak alkohol působí na mladé, když se vydají mimo rodinu. Ale považovat léto za období, kdy jsou děti pod menší sociální kontrolou, je poněkud neupřímné.
Když už si lidé alkoholický nápoj chtějí dát, na co by měli myslet?
Z hlediska poškození jsou samozřejmě výrazně výhodnější nízkoalkoholické varianty, ale já bych samozřejmě nedoporučoval žádné užívání alkoholu. Důležitý je dostatek jiných tekutin než alkoholu, rozmyslet si, co člověka ještě v ten den čeká, a nezapomínat na „dobré vychování“.
Mnoho lidí to totiž podceňuje. V létě se scházejí s přáteli a užívají alkohol tak, jak jej užívali třeba před 20 lety. Ale čas letí, lidé se mění a co bylo vtipné ve 20, už není vtipné ve 40. V zásadě platí, že čím nižší obsah alkoholu, tím lépe. Pokud v nápoji žádný alkohol není, je to ale nejlepší.
Myslíte, že si lidé uvědomují rizika, která s pitím alkoholu souvisejí?
My na ně upozorňujeme. Alkohol má krátkodobé důsledky užívání, ale má taky ty dlouhodobé, které se neprojevují okamžitě. Můžeme si pokládat otázku, proč lidé vlastně alkohol pijí. Pijí ho, protože jim přináší krátkodobé zisky, ale to právě na úkor dlouhodobých ztrát, které často nedohlédneme.
Málokdo, kdo se chce v létě osvěžit a dá si vychlazený alkoholický nápoj, třeba uvažuje o tom, že alkohol je prokázaný karcinogen. Zejména v létě, ale samozřejmě i jindy, je opravdu na zvážení, jestli je alkohol opravdu tak nutný.
Rozlišujeme nízkorizikové pití, kdy dospělý vypije jeden drink za den maximálně pět dní v týdnu, tedy že některé dny v týdnu nepije alkohol vůbec a při „nárazovém pití“ pije nejvýše dva nápoje. Pití úplně bez rizika nicméně neexistuje. Jsou situace, kam alkohol vůbec nepatří, a to bez ohledu na počasí.
