Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přes 30 tisíc jelenů, 170 tisíc divokých prasat a 110 tisíc srnců. Tolik zvířat podle Českého statistického úřadu zastřelili v uplynulé sezoně čeští myslivci.
Zatím mohli využívat jen některé palné zbraně. Dlouho očekávaná novela mysliveckého zákona připravovaná Ministerstvem zemědělství by ale mohla do honiteb dostat i lov lukem a šípy.
Argumentů pro tento druhu lovu je podle resortu hned několik. Třeba ten, že lov lukem je tišší než střelba z pušek.
„Tento způsob lovu zvěře je výhodný zejména na nehonebních pozemcích či v blízkostech zastavěných území, neboť není zvukově rušivý jako střelba a s ohledem na balistickou dráhu letu šípu je i bezpečnější,“ odpověděl na dotazy Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Dodal, že podle zkušeností ze zahraničí jsou zranění lukem a šípy ojedinělá a potenciální nebezpečí je větší spíše při zacházení s palnou zbraní.
Ministerstvo se odvolává také na zájem myslivců. Ti ale podle Českomoravské myslivecké jednoty o nový způsob lovu zásadní zájem nejeví.
„Část členské základny umožnění lovu lukem vítá, část se staví odmítavě. Z pohledu vlastního lovu předpokládáme pouze užší okruh myslivců, kteří by provozovali lov lukem. Tento druh lovu je značně náročný na fyzickou zdatnost lovce a jeho schopnost přiblížit se při lovu ke zvěři na odpovídající vzdálenost,“ reagoval předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota na dotaz, jaký je mezi myslivci o tento druh lovu zájem.
Pod touto organizací, sdružující desítky tisíc členů, působí i Klub lovecké lukostřelby. V něm je momentálně 35 lukostřelců.
Jedním z nich je i Ivan Izsóf. Podle něj se luk hodí na lov veškeré spárkaté zvěře, kterou je v Česku povoleno lovit.
„Lov lukem má tradici 5000 roků. Je to osvědčená zbraň s obrovskou účinností a ranivostí. Po zasáhnutí cév dochází k masivnímu krvácení, kdy velice rychle dojde k snížení krevního tlaku a zvíře omdlí a vykrvácí,“ popsal.
Ideální zásah
Tak argumentuje i resort zemědělství. Podle něj lze při správném umístění rány lov lukem považovat dokonce za etičtější.
„Při správném umístění rány ho lze považovat za šetrnější ke zvěři. Přetnutím krevního řečiště dojde k vykrvení a střelená zvěř jednoduše ztratí vědomí, obdobně jako u porážky hospodářských zvířat,“ popsal Bílý.
Česká veterinární správa ale upozorňuje, že k tomu dochází jen v ideálních případech.
„Obecně je při tomto způsobu lovu vysoká pravděpodobnost, že šíp nezasáhne životně důležité orgány, zvíře tak nebude usmrceno, nebude lovcem dohledáno a bude tak po dlouhou dobu docházet k jeho strádání v důsledku zranění,“ popsal mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.
Upozornil také, že tento způsob lovu dnes specificky zakazuje zákon na ochranu zvířat proti týrání.
Dlouho očekávaná novela
Návrh ministerstva se opírá také o fakt, že lov lukem je v řadě evropských států povolen – například ve Francii, Dánsku, Španělsku či Maďarsku.
Novela pak stanovuje pro lukostřelce několik podmínek. Jednou z nich je, že budou muset složit speciální zkoušku. Šípy lovců budou muset být také číslovány a podléhat kontrole. Minimální nátahová síla luku pak bude stanovena na 50 liber. V neposlední řadě bude záležet na uživateli konkrétní honitby, zda a komu na daném území lov lukem povolí.
O schválení novely mysliveckého zákona, obsahující i povolení lovu lukem, se resort zemědělství už jednou pokoušel. Během minulé vlády Andreje Babiše (ANO) se dokument dostal až do třetího čtení v Poslanecké sněmovně.
Už tehdy byl kritizován, a to i mezi myslivci. Jedním z nich byl Vlastimil Hart, vedoucí katedry myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity.
„Lovecké šípy fungují skvěle, musí ale zasáhnout velké tepny a orgány. Při zásahu mimo je účinek diskutabilní a z mého pohledu mnohem nižší. Obávám se, že při lovu lukem bude mnohem více postřelené zvěře v přepočtu na ulovené množství,“ komentoval.
V Česku dnes platí myslivecký zákon v podobě z roku 2001. Podle některých kritiků nahrává mysliveckým spolkům a neřeší snižování stavů spárkaté zvěře. Ta je aktuálně přemnožená, což působí škody třeba při obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Novela proto obsahuje i změny v plánování lovu nebo evidování zastřelené zvěře.
Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny v dubnu resort zemědělství vyzval, aby dlouho očekávanou novelu předložil poslancům do konce září. To je však podle ministerstva nereálné. Termín, kdy by se mohla novela mysliveckého zákona do Sněmovny dostat, zatím neuvedlo.
