Čech Čechovi vlkem. V nedůvěře svým vlastním lidem trháme rekordy

Důvěra Čechů v ostatní členy společnosti v posledních letech prudce klesla, ukazuje nová studie STEM. Její autoři poukazují na to, že podle mezinárodních srovnání jsou Češi nejméně altruistickým národem v Evropě.

„Celkově bychom z dostupných mezinárodních dat mohli Čechy asi jen těžko řadit k silně soudržným společnostem s vysokou mírou vzájemné důvěry a ochoty pomáhat si. Spíše se řídíme heslem důvěřuj, ale pořádně prověřuj a ze začátku podezírej. K ostatním přistupujeme a priori s opatrností a skepsí, i když se pak v krizových situacích třeba rozhoupeme k masivní pomoci a darům na charitu,“ píše se v dosud nepublikované studii.

„Pokles vzájemné důvěry byl dramatický, nelze nicméně s jistotou říci, do jaké míry byl dán skutečným zhoršením vztahů mezi lidmi a nakolik pouhým pocitem, že je společnost rozhádaná,“ poznamenali autoři studie.

Na základě nasbíraných informací výzkumníci sestavili „index soudržnosti“. Na stupnici od jedné do pěti udělili respondenti společnosti školní známku 3-, respektive 3,48. V soudržnost společnosti věří o něco více muži než ženy, a obecně lidé mladší, z větších měst a s vyšším vzděláním.

Celkově se jen 37 % z nás domnívá, že se k sobě v běžných každodenních situacích chováme slušně a ohleduplně. Naopak 85 % obyvatel starších 18 let je přesvědčených, že je společnost rozdělená.

Lidé se domnívají, že nás nejvíce rozděluje otázka Evropské unie, migrace, rezignace na politické dění, role státu v péči o občany nebo postoj k Romům. Naopak třeba sňatky homosexuálů podle této studie společnost příliš nerozdělují. Stejně jako třeba otázka trestu smrti nebo proměny krajiny v důsledku sucha.

„Většina lidí si myslí, že jsme rozhádaní, že se nedá domluvit a že diskuze má militantnější a militantnější úroveň. Ale na druhou stranu je potřeba říct, že česká společnost nemá moc zásadních otázek, které by nás rozhádávaly. Nejsme rozdělení na katolíky a protestanty nebo diasporu a silné menšiny. Česká společnost je velmi homogenní,“ říká pro Seznam Zprávy vedoucí mezinárodních výzkumů STEM Nikola Hořejš.

Nedůvěra začala růst ke konci období provázeného restrikcemi proti šíření covidu-19, popisuje Hořejš. Volně na to navázala ekonomická krize, ze které roste obava lidí o budoucnost. Konflikty navíc podle jeho zjištění výrazně přiživují politici.

„Jsme spíš rozhádávaná než rozhádaná společnost. Rozdělují nás spíš symbolická témata, která si berou za svá politici do svých kampaní. Není to tak, že by nás zásadně dělila třeba otázka restitucí nebo zkrátka něčeho, co by nám hodně zasahovalo do osobního života,“ říká Hořejš.

Příkladem umělého štěpení společnosti je podle něj migrace, která opakovaně slouží jako důležité volební téma.

„Třeba migrace je ukázka do jisté míry ideologického tématu. Migrační vlna zasáhla Českou republiku velmi málo, nemohli jsme to osobně prožívat a spíš to pro nás zastupovalo nějaký pocit nedůvěry ve fungování institucí,“ popisuje výzkumník.

Studie přináší také zajímavý postřeh k dezinformacím: 24 % uvedlo, že v posledních třech měsících alespoň jednou prostřednictvím e-mailu, facebooku nebo jiné sociální sítě sdílelo informace, které velká média, a to i ta veřejnoprávní, údajně záměrně zamlčela a oni je našli až v médiích alternativních.

„Ukazuje se tedy, že do šíření neověřených informací, které mají schopnost vyvolávat konflikty a napomáhat erozi společenské soudržnosti, se aktivně zapojuje až čtvrtina české společnosti,“ píší autoři studie.

Většina lidí (76 %) se přitom shoduje, že dezinformace jsou problém ohrožující bezpečnost Česka. Skoro stejně početná skupina lidí (70 %) dokonce souhlasí s tím, že by stát měl mít možnost použít zákazy a omezení proti médiím, která dezinformace šíří.

Jenže na tom, kdo dezinformace šíří, už se lidé neshodnou. Stejně jako v otázce, která média jsou důvěryhodná a která nikoliv. Radikálním konspiracím podle výzkumu věří asi desetina dospělých lidí.

„Na základě průzkumů realizovaných v poslední době odhadujeme, že skutečně radikálním konspiracím (vliv 5G, chemtrails) věří v nějaké míře do 10 % společnosti, méně extrémním konspiracím podléhá opakovaně až třetina společnosti,“ dodávají autoři studie.

Většina české populace (55 %) se domnívá, že diskriminace na základě pohlaví, věku, etnicity či sexuální orientace není v Česku významným problémem. Jenže Češi jsou tolerantní spíše pohledem starších mužů. Mezi lidmi od 18 do 29 let je naopak o toleranci k menšinám přesvědčeno pouze 46 %.

Každý dvacátý respondent uvádí, že byl kvůli postoji nebo tomu, jak vypadá, účastníkem fyzické potyčky. Podle průzkumu jsou to výrazně častěji právě lidé do 29 let.

Pětina lidí přiznávává, že se v posledním roce setkala s napadením na sociálních sítích kvůli odlišným postojům. Stejný podíl populace popisuje slovní napadení v osobním kontaktu.