Politici a konspirátoři. Jejich spojení nahrává Rusku, varují Slováci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Popularita sociálních sítí v Česku roste, každý den je podle posledního výzkumu AMI Digital Index využívá 80 procent internetové populace starší 15 let. Z exkluzivního průzkumu společnosti Ipsos pro Seznam Zprávy pak vyplývá, že Češi právě na „sockách“ nejčastěji získávají aktuální informace.

To podle expertů nahrává konspirátorům, kteří těží z neochoty provozovatelů sociálních sítí bojovat s dezinformacemi. Pokud Češi nezapnou a nebudou se více věnovat mediální výchově, hrozí podle nich scénář jako na Slovensku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ propojení konspirátorů s politikou, které vede mimo jiné k nedůvěře lidí v instituce a snažšímu podléhání dezinformacím.

„Současná vládní koalice problematiku dezinformací nezahrnula do programového prohlášení vlády. Boj proti dezinformacím a hoaxům se v dokumentu vůbec nezmiňuje. Někteří politici z koalice, včetně premiéra a ministrů, naopak vystupují na dezinformačních kanálech, například u Daniela Bombice, který je trestně stíhán pro extremistické činy,“ popisuje pro Seznam Zprávy situaci na Slovensku Karolina Kiripolská, reportérka Investigatívneho Centra Jána Kuciaka (ICJK).

Jak je na tom Česko? Připravenost na takzvané hybridní hrozby nedávno shrnulo Centrum pro informovanou společnost (CIS). Výsledek je jednoznačný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Česku chybí jasná vize a odborníci, kteří by hrozby sledovali a upozorňovali na ně veřejnost. Podle CIS chybí také základní legislativa proti hybridním hrozbám a dezinformacím. Již existující strategické dokumenty zároveň nikdo nekontroluje a neřeší jejich plnění.

„Čeští političtí představitelé ve svém programovém prohlášení tvrdili, že hybridní hrozby a obrana proti dezinformacím jsou pro ně prioritou. Reálný posun v oblasti konkrétních opatření byl však dosud minimální,“ říká Andrea Michalcová, ředitelka CIS.

Boj s dezinformacemi měl za současné vlády na starosti zmocněnec a mediální manažer Michal Klíma, jeho pozice ale byla po necelém roce zrušena. Nyní se o něco podobného snaží koordinátor strategické komunikace a bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn, jehož setrvání ve funkci i pro rok 2025 vláda nedávno potvrdila.

Jeden Foltýn a jeho tým je ale podle odborníků málo. Podle CIS jsme na tom dokonce hůře než Slováci, ti měli v oblasti strategické komunikace vize popsané lépe a šířeji, po nástupu vlády Roberta Fica se z nich staly jen „cáry papíru“, jak Seznam Zprávám popsal například Daniel Milo, analytik slovenského Institutu pro nové bezpečnostní hrozby, který byl v minulosti také ředitelem Centra boje proti hybridním hrozbám slovenského ministra vnitra.

Podle expertů ze Slovenska je pro budoucí měsíce důležité, aby se v boji proti dezinformacím více angažovali čeští politici a jejich týmy. Před sněmovními volbami v příštím roce se dá očekávat nárůst politických fake news, deepfake videí a konspiračních teorií.

Ty jsou podle Foltýna velmi často výsledkem proruských informačních aktivit, které používají především taktiku „čím hůře, tím lépe“. Podle koordinátora je přitom zcela nepodstatné, jestli je šířený strach založen na lži, či jen překroucení faktů.

„Kremelský režim používá moderní poznatky sociální psychologie i dokonalou znalost moderního informačního prostředí založeného primárně na emoci, bez ohledu na pravdivost či fakticitu. A negativní emoce se šíří rychleji bez ohledu na to, jestli je jejich původ v trollí farmě v Petrohradu, nebo v strategii politického marketéra populistického či radikálního politického subjektu,“ vysvětluje Foltýn.

Jak to vypadá v praxi, pokud se s dezinformacemi nebojuje, popisuje slovenská reportérka Kiripolská:

„Ministryně kultury Martina Šimkovičová se například podílela na rozsáhlém šíření homofobních postojů. V pořadech internetové televize TV Slovan dělala rozhovory s extremisty, čímž se stala jednou z výrazných postav slovenské dezinformační scény. Podobně asistentka poslance SNS Ivana Ševčíka, Mimi Šrámová, je známá jako významná šiřitelka dezinformací,“ informuje reportérka.

Premiér Fico také nedávno podpořil zmocněnce vlády pro prověření pandemického řízení Petera Kotlára. Ten je přitom kritizován lékařskými a vědeckými autoritami za šíření nepodložených tvrzení, Společnost všeobecných lékařů Slovenska jej dokonce vyzvala, aby přestal zpochybňovat vědecky ověřené postupy.

Velkým problémem a nejvýraznějším trendem, který v poslední době reportérka ICJK pozoruje, je vývoj slovníku influencerů na dezinformační scéně. „Jejich interpretace, i když jsou evidentně zavádějící, je stále obtížnější vyvracet a ověřovat. Zatímco v minulosti bylo jednodušší jejich tvrzení zpochybnit, dnes používají fráze, které sice zkreslují realitu, ale prezentují je jako vlastní myšlenky či názory,“ konstatuje Kiripolská.

Ve videích a příspěvcích se podle reportérky už neobjevují jednoznačná tvrzení, která by mohla označit jako pravdivé nebo nepravdivé, ale spíše složité, často moralizující fráze.

„Dosah a vliv na publikum zůstává stejný, protože informaci předají, avšak online platformy mají problém tyto projevy sankcionovat. Takže lze tvrdit, že jejich práce je nyní sofistikovanější,“ popisuje Kiripolská.

Podle Miloše Gregora, poradce českého premiéra pro dezinformace, kopírují výsledky průzkumu scénář z ostatních demokratických zemí. Sociální sítě jsou podle něj živnou půdou manipulátorů a těch, kteří chtějí na manipulacích vydělat.

„Meta dlouhodobě tvrdí, že se snaží s nenávistnými projevy a dezinformacemi bojovat, ve skutečnosti nedělá téměř nic, neboť na nich vydělává. X, bývalý Twitter, se od nákupu Elonem Muskem stal laboratoří ruské propagandy, neboť právě Musk zrušil označení ruských propagandistických účtů a tyto zablokované účty znovu obnovil. Takže ano, na sociálních sítích každý dostane, co chce. A velmi často se jedná o emoce, nikoliv fakta,“ míní Gregor.

Kromě sociálních sítí lidé konzumují zprávy stále ještě z tradičních médií. Z průzkumu Ipsos vyplývá, že Čechy obecně lákají více soukromá než veřejnoprávní média. Více než polovina dotazovaných z celé České republiky ve věku nad 18 let sleduje nějaká veřejnoprávní média alespoň několikrát týdně. Necelých 29 procent lidí pak zkonstatovalo, že Českou televizi, Český rozhlas nebo jejich zpravodajské weby sledují či navštěvují denně.

Soukromá média si minimálně několikrát týdně zapne více než 60 procent Čechů, z toho polovina jejich obsahy konzumuje denně. Podle expertů jsme dlouhodobě přehlceni obsahem, což také nahrává šíření konspirací.

„Není v kapacitách nikoho z nás si všechny informace ověřovat. Máme své zdroje, kterým dlouhodobě věříme a spoléháme na ně, případně zdroje různé kvality, které si najdou nás. Tendenci věci si více prověřit máme jen ve chvíli, kdy je daná zpráva výrazně v rozporu s tím, co si myslíme a jaký na to máme názor. Což je pak jen krůček k tomu, nechat se nachytat někým, kdo toho umí využít a zneužít,“ sděluje Jaroslav Valůch, vedoucí programu mediálního vzdělávání v organizaci Transitions.

Speciální kategorií jsou pak v Česku e-maily. Snad každý už někdy dostal nebo alespoň slyšel o „řetězácích“, tedy řetězových e-mailech, ve kterých se především mezi staršími ročníky často dezinformace sdílí. E-maily v Česku podle nových dat stále využívá pro získávání aktuálních informací více než čtvrtina lidí. Podle Valůcha jde především o ty, kteří se zklamali v mainstreamových médiích.

„Nemáme jasná data, která by popsala, zdali se člověk poučil poté, co naletěl nějaké záměrně nepravdivé informaci. Už jen proto, že nikdo se rádi nechlubíme tím, že jsme naletěli nějakému nesmyslu či podvodu. Předpokládejme však, že nikdo nemá rád, když je podveden, a příště si dá větší pozor. Platí to však na všechny strany, řada lidí se například cítí podvedena velkými médii, a proto se pak snaží hledat alternativní zdroje,“ vysvětluje expert.

Co tedy může rozšíření dezinformací a manipulací způsobit ve společnosti? Vraťme se naposledy k východním sousedům.

„S narůstajícím vlivem dezinformační scény pozorujeme, že lidé mají stále větší tendenci věřit zkresleným a nepravdivým informacím, protože jim přinášejí zkratková vysvětlení ke komplexním tématům. Na Slovensku zároveň vidíme, že se prohlubuje vliv ruské propagandy, která často vede k nedůvěře vůči všem stranám, ale i institucím a médiím,“ popisuje Kiripolská.

Výsledkem je podle reportérky narůstající polarizace společnosti a apatie. Mnozí lidé se stávají lhostejnými k dění, protože přestávají věřit, že existuje důvěryhodný zdroj informací.

„Jde o jednoduchou, ale účinnou taktiku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nelze-li věřit ani jedné straně, pokud potenciálně všichni lžou nebo mají skryté úmysly, vytváří se prostor pro šíření různých alternativních výkladů reality, které často propagují dezinformační kanály,“ uzavírá reportérka.