Článek
Rekonstrukci plánuje 41 procent oslovených Čechů, zatímco nákup nemovitosti 24 procent. Zároveň lidé počítají, že pokud si budou chtít vzít na bydlení hypotéku, budou se muset výrazně uskromnit i na všedních výdajích například za volný čas či dovolenou nebo dokonce jídlo.
Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury Ipsos pro společnost Broker Consulting, který proběhl během května a zúčastnilo se ho 1019 respondentů.
Podle odborníků jde o dopady zdražování ale i intenzivního využívání vlastních domovů v posledních dvou covidových letech.
„Rekonstrukce je v podstatě alternativa, pokud nemáme finanční podmínky takové, že můžeme uvažovat o pořízení nemovitosti,“ zmiňuje Martina Popenková z výzkumné agentury Ipsos.
Podle ní i z dalších výzkumů vyplývá, že jsou lidé vyděšení z růstu cen. „Dřív to byl covid, v dnešní době, když se jich zeptáme na stejnou otázku, tak mluví o tom, jak vyletěly ceny obecně,“ doplňuje Martina Popenková.
Ven z města
Z průzkumu také vyplývá, že nejčastěji se chystají rekonstruovat lidé ve věku nad 26 let a to hlavně mimo Prahu, zejména v obcích do jednoho tisíc obyvatel. „Jsou to rodinné domy, což může být právě charakteristika nemovitostí mimo Prahu nebo v menších obcích,“ vysvětluje výzkumnice.
„Stále více lidí přemýšlí pouze o rekonstrukci stávající nemovitosti. Možná je i trochu poučil covid a to, jak se jim rodina rozrůstá,“ souhlasí i Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Fakt, že je větší zájem o rekonstrukce než stavění nových nemovitostí, není překvapivý ani podle Vlastimila Nigriniho, místopředsedy představenstva Hypoteční banky. „Lidé neměli uspořádané domácnosti na home office, neměli pracovní koutky a překáželi si. Takže šli ven z města, šli do rekreačních objektů a šli do menších obcí,“ vysvětluje Nigrini, jakou roli mohly sehrát poslední dva covidové roky na zvýšením zájmu o rekonstrukce v menších obcích.
Jiná je také finanční strategie. Zatímco rekonstrukce nejčastěji hodlají respondenti financovat z vlastních zdrojů (57 procent) a nejčastěji věří, že si vystačí s rozpočtem do tří milionů korun, tak u pořizování nemovitosti lidé nejčastěji předpokládají, že budou žádat o hypotéku v kombinaci s vlastními úsporami (49 procent). Nejčastěji si plánují brát půjčku do čtyř milionů korun.
Pouze za vlastní peníze chce nemovitost pořizovat 23 procent oslovených.
Peníze do bydlení, jinde šetřit
Vzhledem k současnému růstu cen lidé také většinou počítají, že s hypotékou ale i refinancováním hypotéky je mimo spojené nutné šetření v rámci rodinného rozpočtu.
Podle průzkumu s úsporami nejvíce počítají lidé, kteří si berou hypotéky na rekonstrukci (78 procent), a lidé, kteří očekávají refinancování hypotéky (71 procent). Šetřit ale plánuje i 70 procent těch, kteří si berou hypotéku na nákup vlastní nemovitosti.
V průzkumu Ipsos pro Broker Consulting uvedlo pět procent respondentů, že je během letošního roku čeká refinancování hypoték. A právě tato skupina se vyšších výdajů na bydlení obává nejvíce.
Téměř čtvrtina (24 procent) těch, kterým končí fixace hypoték, bude omezovat výdaje na kulturu a zábavu. A 18 procent počítá s tím, že budou muset šetřit na každodenních výdajích v domácnosti a konkrétně například na jídle. Další 11 procent chce šetřit na koníčcích a sportu. Naopak 10 procent nepředpokládá, že by bylo nutné šetřit.
Lidé, kterým se blíží konec fixace hypoték, už začínají své problémy řešit například i s Poradnou při finanční tísni. „Končí jim fixace a dá se předpokládat, že náklady na splácení budou mít při silném růstu úrokových sazeb vyšší určitě i o několik tisíc korun. Celkové náklady mohou s energiemi vyskočit i o deset tisíc korun a víc za měsíc,“ hlásí David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni a rovnou přiznává, že řešení není vůbec jednoduché a hledá se možnost jak zvýšit příjmy domácností.