Spiknutí z gauče. Česko kromě vody zasáhla i povodeň konspirací

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bezpečnostní experti tomu říkají spiknutí z gauče. Povodně s sebou přinesly řadu dezinformací, které do společnosti vnášejí chaos a potenciálně mohou také zabíjet. Například když někdo na základě příspěvku na facebooku, který bagatelizuje povodňovou situaci, „zblbne“ a ignoruje bezpečnostní opatření.

„První konspirační teorie a dezinformace spojené s aktuálním počasím a hrozbou povodní jsme zaznamenali již v půlce týdne,“ potvrzuje Miloš Gregor, poradce premiéra pro dezinformace.

Nejčastěji se jednalo o tvrzení, že vláda jen odvádí pozornost od jiných témat a občany pouze straší. Ta se opakovala i v pátek, kdy už na většině území republiky vytrvale a silně pršelo.

Aktivní byl na sítích například Michal Kraft, poslanecký asistent Jaroslava Foldyny z SPD, který v devadesátých letech minulého století vystupoval jako baskytarista v kapele Orlík, a který byl v minulosti odsouzen za podněcování k nenávisti.

„Fakt se najde nějaký idiot, na kterého tohle funguje,“ připsal Kraft k fotografii ze zasedání krizového štábu. Sdílel také konspirační příspěvky ohledně vybavení armády, která podle něj veškerou použitelnou techniku nechala Ukrajině.

Další z příkladů povodňových konspiračních teorií sdílel na sociálních sítích Jan Tománek, filmový režisér a provozovatel webu Zdravé fórum, anticovidového projektu bojujícího proti protiepidemickým opatřením a povinnému očkování, populárního v době vrcholící pandemie, kdy stránka obdržela na svůj transparentní účet několik milionů korun.

Lidé podle Tománka, který jen v posledních týdnech na sociálních sítích publikoval několik dezinformací kolem 11. září, války na Ukrajině či amerických voleb, „někam zastrčili mozek“. Doplnil také, že zavření parků předpovídal ve své knize, na jejíž e-shop nezapomněl dodat odkaz. Příspěvek později smazal s tím, že bagatelizovat povodně nebyl jeho záměr.

„Vlastně se opět šíří strach, jako za covidu, který ale lidi jen paralyzuje a dělá z nich nemyslící a na pomoc čekající bytosti,“ napsal v novém příspěvku.

Jak se vyvíjelo počasí, růst hladin řek a povodňová situace, začaly na českém internetu převažovat dvě hlavní tematické větve.

„První je charakteristická konspiračními teoriemi a výmysly, například že povodně jsou uměle vyvolány, nebo že mediální ‚hysterie‘ je zástěrkou pro zapojení ČR do války na Ukrajině. Druhá větev sdílených příspěvků již neobsahuje vymyšlené informace, ale snaží se celé dění rámovat do kritiky české vlády, mainstreamových médií, USA a Ukrajiny,“ popsal Gregor.

Jednu takovou nabídl například Jiří Kobza, poslanec SPD. Ten si na facebooku stěžoval, jak by se Česku hodily mostní tanky a konstrukce, které podle něj česká vláda odeslala na Ukrajinu.

„Pochopitelně je to nesmysl, protože jednak mostními tanky samozřejmě Armáda ČR nadále disponuje, především se však pro stávající situaci nehodí, poškozené mosty se i v minulosti zpravidla nahrazovaly nikoliv mostními tanky, ale konstrukcemi, které má v dispozici Správa státních hmotných rezerv,“ vyvrací Otakar Foltýn, vládní koordinátor strategické komunikace.

Nejčastějším narativem bylo, že vláda zbytečně děsí lidi, svolává krizový štáb a chce situaci využít k omezování svobod či přípravě na válečný konflikt.

Výrazně častější pak byla sice ohraná, ale v souvislosti s počasím přeci jen lépe využitelná fantasmagorie s ovlivňováním počasí technologií HAARP (Vysokofrekvenční aktivní aurorální výzkum) či chemtrails. 

„Fyzikálně se sice jedná o nesmysly, ale je to poměrně dlouho zakořeněné v dezinformační scéně a tedy brnká na již známé příběhy v novém hávu,“ konstatuje Foltýn.

Povodně jsou pro lidi velké téma, podle expertů proto není divu, že se jich dezinformátoři chopili. Dominantní jsou v tomto směru sociální sítě a hlavně Facebook, kde je na rozdíl od jiných sociálních sítí více starších lidí, kteří dezinformace vědomě či nevědomě sdílejí. Podle Greogra šíří dezinformace o povodních především zdroje dlouhodobě šířící ruskou válečnou propagandu.

„Narativy jsou, že žádné povodně nejsou a je to jen předvolební hra vlády a snaha za povodně maskovat údajná vládní spiknutí proti lidem. Pak také, že povodně jsou, nicméně je nezpůsobují deště, ale vypouštění přehrad na příkaz vlády, tedy další vládní spiknutí. Nechybí ani teorie o různých údajných klimatických zbraních, kterými chtějí jakési tajné elity zlikvidovat obyčejné lidi,“ jmenuje Roman Máca, bezpečnostní analytik.

Povodně také mají odvrátit pozornost veřejnosti od údajného zavádění totality a přípravy útoku NATO na Rusko a rozpoutání třetí světové války. „Je to takový klasický konspirační guláš, kde si každý jedinec, který vždy vše na internetu prohlédne, najde to svoje,“ dodává Máca.

V celkových číslech se podle Foltýna zatím z pohledu povodňových dezinformací nejedná o tak fatální problém jako například u pandemie koronaviru. Foltýn to přičítá mimo jiné tomu, že povodeň jako projev počasí může každý pozorovat de facto z okna, což u „záhadného viru“ nešlo.

„Vlastní pozorování je tedy v souladu s faktem, že Česká republika se nachází uvězněna mezi tlakovou výší a tlakovou níží. Proto se srážky nikam nemohou posunout a chovají se, jako když nám při zalévání vylétne z ruky hadice a jakoby nahodile se pohybuje v malém prostoru,“ říká Foltýn.

Dezinformace se podle něj v české kotlině objeví vždy, kdy je na obzoru nějaká velká událost. Typicky může jít o volby, přírodní katastrofy nebo válku. „V zásadě se vždy jedná o obvyklý postup vyhovující populistům a radikálům, tedy čím hůře, tím (pro ně) lépe. Útok na důvěru ve schopnost státu pomoci občanům v době krize má vyvolat nespokojenost a obavy nebo vztek, což se zpravidla projevovalo příklonem k radikálním směrům, autoritářství,“ vysvětluje Foltýn.

Souhlasí s ním i bezpečnostní analytik Máca. Takzvaní vlastenci, kteří z gauče odhalí jakékoliv spiknutí, měli podle něj okamžitě jasno, že to je falešná hra a strašení lidí. „Tito lidé jednoduše vyznávají princip, že všechno je jinak a že to vše prohlédli,“ míní Máca.

Dezinformátoři hlásají, aby veřejnost autority neposlouchala, že to je podvod a falešná hra. „Tím pádem přispívají ke zvýšení škod na životech a na majetku a přispívají k oslabování odolnosti, která je potřebná pro zvládnutí krize,“ sděluje Máca.

Oproti pandemii nebo uprchlické krizi ale vidí v letošních povodních experti rozdíl. Na rozdíl od předchozích situací stát i samosprávy nezačaly jednat až s příchodem vody, ale s  předstihem.

„Přírodu sice nepřepereme, ale zjevně dobře fungující integrovaný záchranný systém pracuje efektivně. Máme příležitost ukázat, že je třeba držet při sobě, tedy dělat přesně to, co antisystémovým subjektům vadí,“ přibližuje Foltýn.

Gregor nicméně očekává, že povodní jako tématu se již brzy chopí mnohem více dezinformátorů. „Prozatím platí, že se tématu povodní zatím významněji nechopili antisystémoví političtí aktéři ani dezinformační mediální scéna. Zde očekávám vyšší aktivitu spíše po uklidnění povodňové situace jako takové,“ uzavírá Gregor.