Soumrak víceletých gymnázií? Nový ministr otvírá ožehavé téma

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nejsem příliš velkým zastáncem víceletých gymnázií. Nechám to na odbornou diskuzi a posouzení, ale myslím, že tím děti, které jsou ponechány v základní škole, trochu ztrácejí motivaci. A ti, co jsou přesunuti do těch elitních škol, zase do jisté míry ztrácejí sociální dovednosti,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy nový šéf školství Vladimír Balaš (STAN).

„Myslím, že by bylo dobré udělat průzkum, jak fungují víceletá gymnázia a jaký je rozdíl mezi tím, když je studenti studují osm či šest let, a tím, když čtyři. Jestli jsou ty výsledky natolik výrazné, že má smysl držet víceletá gymnázia,“ dodal.

Otázka toho, jaké přínosy víceletá gymnázia mají a zda není na pořadu dne jejich zrušení, se táhne českým školstvím již řadu let. Téma přitom budí emoce na obou stranách barikády.

Na sociální nerovnosti, které jsou podle něj z velké části spjaty právě s těmito školami, upozorňuje třeba Daniel Hůle, sociolog a expert organizace Člověk v tísni.

„Podíl dětí dosahujících podprůměrných školních výsledků se odráží v jejich schopnosti rozumět společnosti, nezadlužovat se a podobně. I pro společnost je tedy výhodnější, když jsou výsledky vyrovnanější u většího množství lidí, než když máme třetinu dětí s excelentním vzděláním a třetinu s hluboce nedostatečným, kteří se později na trhu práce neuchytí a nebudou funkční,“ říká pro Seznam Zprávy.

Upozorňuje, že obdobnou selekci školáků již na druhém stupni základních škol má pouze několik zemí Evropské unie. Kromě Česka například Maďarsko nebo Slovensko.

„Všechny tyto země mají stejný problém nerovnosti a velmi rozdílné výsledky škol. V Česku panuje konsenzus, že máme nekvalitní druhé stupně základních škol. Ale proč by ty druhé stupně byly jen z podstaty nekvalitnější než první? Do jisté míry je to proto, že část dětí odchází na víceletá gymnázia,“ dodává Hůle.

Podle něj přitom často nejde o děti inteligentnější, ale spíš o potomky motivovanějších rodičů, kteří je chtějí dostat k co nejlepšímu vzdělání.

„Samotné zrušení víceletých gymnázií by samozřejmě nestačilo, ale je to zásadní komponenta pozitivní změny v tom, aby základní školy fungovaly lépe a byly tam rovnější šance,“ míní.

Na sociální nerovnosti v českém školství už před lety upozorňovala třeba analýza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Závěry mimo jiné zmiňují, jak velkou roli hraje sociální status a vzdělání rodičů.

Ukázalo se, že studenti s alespoň jedním vysokoškolsky vzdělaným rodičem mají o polovinu větší šanci, že získají stejný titul než děti rodičů, kteří nemají maturitu.

„Víceletá gymnázia byla konstruovaná pro malý počet dětí – 5 až 10 procent. V některých krajích tam ale dnes odchází 20 až 25 procent dětí. A tím se úplně změnila jejich role. Místo škol s výraznou přidanou pedagogickou hodnotou jsou dnes gymnázia postavená na tom, že se na nich vyselektují děti ambiciózních rodičů, které mají lepší předpoklady a nikdo je tam nebrzdí,“ uvedl už dříve sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.

Zda se bude nyní resort školství otázkou gymnázií zcela seriózně zabývat, není jisté. Zřejmé však je, že návrh má také velkou řadu kritiků. Ti upozorňují zejména na to, že příčina sociálních nerovností ve vzdělání leží jinde než ve víceletých gymnáziích a jejich rušení by akorát odnesly nadané děti.

Například podle Renaty Schejbalové, šéfky Asociace ředitelů gymnázií a ředitelky pražského Gymnázia Nad Štolou, hrají víceletá gymnázia ve stávající struktuře naprosto zásadní roli a ministr může situaci klidně přezkoumat.

„Víceletá gymnázia opravdu podporují nadané děti a jak mluvím se studenty u nás, cítí se spokojenější a šťastnější než na základní škole. Tam – jen když se přihlásí a nebo se zkrátka jen dobře učí – jsou často za šprty a čelí posměchu. Tady jsou uvolněnější a spokojenější. Pochopitelně se toho také více naučí, protože můžeme jít víc do hloubky,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Jako přínosnou vidí i vzájemnou spolupráci na školních projektech, novinách, představeních či koncertech se spolužáky z vyšších stupňů gymnázia.

„Tam jsou děti od prim až po oktávy. Rušením víceletých gymnázií se nerovnost ve vzdělání rozhodně nesrovná. Na to jsou, myslím, krátké i samotné školy – tam by měl nastoupit OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí, pozn. red.), ministerstvo sociálních věcí a další,“ dodává ředitelka s tím, že podobné problémy se zpravidla generují na nižších stupních vzdělávání.

Zároveň se podivuje nad tím, proč by měla vadit právě víceletá gymnázia, když nevadí soukromé školy, případně výběrové třídy a zařízení zaměřená na určitý předmět nebo sporty.

„Základní školy říkají, že jim odebíráme ty nejlepší děti. Což někde může být pravda, ale když to vezmete v průměru, tak z každé třídy odejde jedno až dvě děti podle toho, kolik je přijatých dětí na víceletých gymnáziích. Kdyby se tato gymnázia zrušila, trpěly by děti, které jsou nadanější,“ tvrdí Schejbalová.

Podobně věc vidí Jiří Kuhn, ředitel Gymnázia Bohumila Hrabala ve středočeském Nymburce. „Často se setkáváme s tvrzením, že děti jdou na víceletá gymnázia jen kvůli ambicím svých rodičů. Na naší škole vidíme, že tomu tak není – většina dětí k nám opravdu sama chtěla a škola je baví,“ řekl pro Deník N.

Není podle něj zároveň pravda, že by na základních školách nezůstaly po přijímacích zkouškách chytré děti.

„Na našem gymnáziu máme osmiletý i čtyřletý obor. A vždycky se nám bez problémů podaří naplnit čtyřleté studium velmi šikovnými žáky. Jsou to ti, kteří přirozeně dozrávají později. Nebo ti, jejichž rodiče jsou se základní školou spokojeni, dětem je ve třídě dobře, a nemají tak důvod ke změně. Není tedy pravda, že by na základní škole nezůstali chytří žáci. Obzvlášť je to vidět letos, kdy se kvůli silnému ročníku spousta dětí, které mířily na gymnázium, do prim bohužel nedostala. Zájem o gymnaziální vzdělání v naší společnosti je evidentní a stále roste.“