Článek
Jedna z nejziskovějších firem z holdingu Agrofert - přerovská firma Precheza - zatím nemusí platit pokutu za ekologickou havárii, při které na podzim roku 2014 ohrozila podle České inspekce životního prostředí desítky tisíc obyvatel.
Česká inspekce životního prostředí v první instanci uložila Precheze rekordní „flastr“ ve výši sedm milionů korun. Pokutu však posléze razantně snížilo rozhodnutí Ministerstva životního prostředí z éry ministra Richarda Brabce (ANO), po jehož zásahu se pokuta smrskla na 500 tisíc korun.
Chemička, která vyrábí titanovou bělobu a spadá do svěřenského fondu poslance a šéfa ANO Andreje Babiše, však i tuto výši napadla kasační stížností a Nejvyšší správní soud ve středu rozhodnutí Ministerstva životního prostředí zrušil.
Soud totiž konstatoval, že ministerstvo se musí případem zabývat znovu. Hlavním důvodem bylo to, že jeho zdůvodnění tehdejšího rozhodnutí bylo nesrozumitelné. V praxi to znamená, že Precheza sice zatím pokutu platit nemusí, zároveň se tím ale vrací do hry i původní sedmimilionová sankce od ČIŽP.
„Rozhodnutí žalovaného (Ministerstva životního prostředí) nemůže obstát a je třeba jej pro nesrozumitelnost a vnitřní rozpornost zrušit,“ zdůvodnil soudce Ondřej Mrákota z Nejvyššího správního soudu.
Tím tak souhlasil s tvrzením advokáta firmy Precheza Pavlem Dejlem, který v kasační stížnosti mimo jiné uvedl, že ministerstvo nedostatečně zdůvodnilo, proč tato společnost pokutu dostala.
Precheza se navíc bránila tím, že jiné společnosti dostaly za podobná pochybení nižší pokuty. K tomu se ale soud nevyjádřil, protože se těmi námitkami nezabýval.
Přerovská havárie se odehrála v noci z 28. na 29. října 2014. Podle měřicí stanice Českého hydrometeorologického ústavu umístěné v samém centru města byl povolený hodinový limit oxidu siřičitého těsně po půlnoci překročen šestatřicetkrát, desetiminutový dokonce šestačtyřicetkrát.
Naštěstí většina lidí tou dobou byla doma a spala. Přesto se to neobešlo bez následků. Dva policisté ve službě, kteří se nadýchali vzduchu nasyceného SO2, museli vyhledat pomoc v nemocnici. Došlo u nich k popálení a poleptání hrtanu. Oba byli nakonec v neznámé výši finančně odškodněni. Nikoliv ale „pachatelem“, nýbrž olomouckým policejním ředitelstvím.
Podle inspekce došlo k ohrožení zdraví
Vše se stalo přesně v době, kdy Precheza po předchozí technologické odstávce obnovovala výrobu kyseliny sírové. Proto byla logicky také první na ráně, když se začal hledat viník. Ostatně žádný jiný takto významný zdroj oxidu siřičitého v Přerově ani nepřichází v úvahu.
Inspekce životního prostředí tehdy vyhodnotila chování Prechezy jako vědomé ohrožení zdraví obyvatel Přerova, a to prý v čistě ekonomickém zájmu. Výrobu kyseliny totiž rozjížděla za nepříznivých rozptylových podmínek.
„Ekonomické zájmy a snaha o uvedení zdroje do provozu v tomto případě hrály významnější úlohu než zdraví obyvatel Přerova,“ napsala inspekce ve svém rozhodnutí, čímž zdůvodnila i rekordně vysokou pokutu.
Avšak Precheza se proti verdiktu odvolala, žádnou vinu nepřiznala. A Brabcovo ministerstvo nakonec původní trest snížilo ze sedmi milionů korun na už zmíněných půl milionu, tedy pouhou čtrnáctinu.
Ministerstvo se totiž ztotožnilo pouze s jedním ze čtyř správních deliktů, kterých se Precheza podle původního posouzení inspekce měla dopustit. Pochybení shledalo jen v tom, že opětovný rozjezd výroby kyseliny oznámila místním úřadům pozdě.
