Soud vyhověl zastupitelům, chtěli odškodnění za zveřejněná majetková oznámení

Ústavní soud se ve spojeném řízení zabýval 27 stížnostmi 43 lidí, kteří působili jako neuvolnění funkcionáři různých obcí, za svou práci tedy nepobírali plný plat. Podle dnešního nálezu Ministerstvo spravedlnosti ponechávalo majetková oznámení plošně zpřístupněná déle, než mělo.

„Považujeme to za důležité vítězství obecních zastupitelů, jejichž ústavní právo na ochranu soukromí bylo plošným zveřejňováním jejich osobních údajů porušováno. Rozhodnutí ÚS otevírá pro stovky zastupitelů cestu, aby se domohli omluvy a spravedlivého odškodnění,“ uvedla v reakci předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková.

„Není to boj těch komunálních politiků o nějaké zadostiučinění. Je to boj o princip, který se v budoucnu může dotknout každého z nás. Domníváme se, že státní orgány, pokud udělaly chybu, musí přijmout zodpovědnost,“ řekla novinářům advokátka Lucie Tycová Rambousková.

„Obzvlášť pro zastupitele z menších obcí byla skutečnost, že si jejich osobní údaje může kdokoliv anonymně zobrazit, velmi nepříjemná. Řadu lidí tato praxe od vstupu do komunální politiky odrazovala. Žalobami jsme se chtěli domoci ochrany našich práv,“ uvedl v tiskové zprávě Jaroslav Havel, starosta obce Pištín na Českobudějovicku.

Uplatněné nároky vycházejí ze staršího nálezu ÚS, který na jaře 2020 zachoval povinnost komunálních politiků podávat oznámení o majetkových poměrech, zároveň ale zrušil tehdejší rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle nálezu postačí zpřístupňovat údaje na základě žádosti, volné nahlížení přes internet porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů.

Nález měl odloženou účinnost, vstoupil v platnost až na konci roku 2020. Soud tak dal politikům čas na to, aby přijali novou právní úpravu nahlížení. Ministerstvo spravedlnosti pokračovalo v tehdejším způsobu zveřejňování až do listopadu 2020. Zastupitelé žádali odškodnění právě za období mezi nálezem ÚS a změnou praxe, trvající zhruba tři čtvrtě roku.

„Ministerstvo spravedlnosti při zveřejňování rozhodnutí v roce 2020 postupovalo podle tehdy platné a účinné právní úpravy, když Ústavní soud příslušnou část zákona o střetu zájmů zrušil až k 31. 12. 2020,“ uvedl mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. „Pokud měl být derogační nález uplatňován již ke dni jeho vyhlášení, není zřejmé, jakému účelu má institut odkladu vykonatelnosti sloužit, když jeho využití nemá mít, dle názoru dotčeného senátu Ústavního soudu, žádné právní účinky.“

Podle pisatelů ústavní stížnosti je nepřijatelné, aby stát udržoval protiústavní praxi a odvolával se na odloženou vykonatelnost nálezu. Časový prostor vzniklý odkladem má podle stížnosti sloužit politikům k tomu, aby protiústavní úpravu ve stanovené lhůtě nahradili. Neznamená však to, že lze porušovat něčí práva a svobody až do posledního dne lhůty.

Podle dnešního nálezu bylo dané ustanovení zákona o střetu zájmů sice stále formálně součástí právního řádu, ale pokud se ocitlo v rozporu se základními právy, používat se nemělo, případně jen zdrženlivě, po důkladnější a řádně vysvětlené úvaze. Nález zpravodaje Radovana Suchánka je poměrně obsáhlý a prošel ve tříčlenném senátu většinou dvou hlasů. Odlišné stanovisko k němu zaujal soudce Jan Filip.

„ÚS zdůrazňuje, že se v tomto nálezu nezabýval otázkou, jaká konkrétní forma případného zadostiučinění je přiměřená, tj. zda postačuje konstatování porušení práva a omluva, nebo je třeba již přistoupit k peněžité náhradě. Stejně tak se ÚS nevyjadřuje k případné výši tohoto peněžitého zadostiučinění,“ stojí v nálezu.

Z Filipova odlišného stanoviska plyne, že názor ÚS při hodnocení účinků odkladu vykonatelnosti nemusí být konečný. Je prý možné, že na základě dalších stížností by jiný senát mohl zaujmout odlišný názor. Vedlo by to případně až k vydání sjednocujícího stanoviska pléna. Filip byl podle svého stanoviska „přesvědčen a doufá“, že další rozhodnutí ÚS nemusejí sledovat linii a argumentaci dnešního nálezu.

Další ústavní soudce David Uhlíř na twitteru upozornil na Filipův „důležitý disent“. Ústavní právník Marek Antoš zase napsal, že některé nálezy se vyplatí číst od konce - a právě tam se nacházejí odlišná stanoviska, v tomto případě Filipovo.

Právě na znění separátního Filipova stanoviska - i na doručení celého rozhodnutí ÚS - chce vyčkat Ministerstvo spravedlnosti. „Následně se budeme chtít setkat i se zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, kteří stát před soudem zastupují, a nastavit další procesní strategii,“ uzavřel mluvčí ministerstva.

Aktualizovali jsme v celém textu.