Soud už zamítl téměř třetinu žalob vůči vyhlášení nové CHKO

Po letech příprav a slibů se jihovýchodní cíp Moravy v červenci promění v Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Soutok. Novou formu ochrany území v okolí řek Moravy a Dyje však napadají tisíce místních. Vlastníci pozemků podali mimo jiné 30 správních žalob.

Dle zjištění Seznam Zpráv u justice zatím nejsou úspěšní. Městský soud v Praze, který správní žaloby projednává, už osm z nich zamítl. „V pěti případech soud rozhodl pravomocně, ve třech nepravomocně,“ potvrdil Seznam Zprávám mluvčí soudu Adam Wenig. Rozsudky jsou pravomocné, když jsou doručené účastníkům řízení. Lze proti nim podat kasační stížnost. Někteří žalující už avizovali, že se soudně chtějí bránit dál.

Jak uvedlo Ministerstvo životního prostředí, většina žalob napadá ty samé věci. „Tři z podaných žalob jsou unikátní, ve zbylých případech mají žaloby shodné znění,“ vysvětlila mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

A potvrzují to tři rozsudky z úterý, které redakce na úřední desce soudu prostudovala. Soudci Ludmila Sandnerová a Jaromír Klepš se v nich víceméně ztotožňují s dřívějšími rozhodnutími soudních senátů z loňského prosince a letošního ledna.

Žaloby od místních vlastníků míří proti vyhlášení CHKO Soutok a namítají, že se ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nedostatečně vypořádal s jejich námitkami (rozklady).

Týká se to také vlastníků desítek pozemků v Lanžhotě, v jejichž věci soud v úterý rovněž rozhodl.

Těm vadí, že ministerstvo nevypořádalo námitky v zákonné lhůtě 60 dní. Poukázali také na to, že orná půda, která má rovněž spadat do Soutoku, novou formu ochrany nepotřebuje. Napadli nestrannost státní Agentury ochrany přírody a krajiny, jež mimo jiné vypracovala odbornou analýzu pro vyhlášení chráněné oblasti. Rovněž zmínili, že dotčené území nyní prochází stovkami pozemkových úprav a oni nemají možnost se k nim dostatečně vyjádřit.

Soudci uznali, že ministerstvo sice překročilo zákonné lhůty, ale mělo k tomu oprávnění. A přihlédli k argumentaci resortu, který zmínil 1700 přijatých dopisů. „Sami žalobci zaslali během jednoho dne 21 dopisů; takové jednání by mohlo být považováno za obstrukční, s cílem znesnadnit úkony správního orgánu,“ vyjádřilo se ministerstvo s tím, že nedodržení lhůty bylo dáno právě množstvím správních řízení.

A soudkyně Ludmila Sandnerová resortu dala za pravdu. „Soud upozorňuje, že pozdní rozhodnutí o námitkách nemá bez dalšího za následek nezákonnost tohoto rozhodnutí,“ uvedla v rozsudku.

Také odůvodnila, proč orná půda patří do krajinného rázu Soutoku a má být chráněná. „Ztotožňuje se se správními orgány, že orná půda je rovněž obsahem předmětu ochrany,“ uvedla Sandnerová a odkázala na zákon.

Dle výroku tak nelze zařadit do CHKO pouze biologicky cenná území bez komplexní úvahy o krajinném celku a funkčních ekologických vazbách a procesech. „Zároveň zde není hospodářská činnost nepřijatelná, ba naopak, hospodářské využívání území CHKO se provádí tak, aby se udržoval a zlepšoval jeho přírodní stav a byly zde zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce,“ píše se v rozsudku.

Soudkyně se vypořádala i s dalšími námitkami. „Soud rovněž neshledal žádné důvodné pochybnosti o nestrannosti Agentury, tudíž i její analýza provedená v rámci záměru je věrohodná a relevantní. Soud dále seznal, že probíhající pozemkové úpravy se nedotýkají veřejných subjektivních práv žalobců,“ napsala Sandnerová mimo jiné.

Justice zatím neprojednávala správní žalobu Lanžhota. Osmdesát procent plochy města bude v CHKO Soutok. Jeho radnice se chtěla více podílet na správě oblasti. „Domníváme se, že celý správní proces vyhlašování záměru trpí tak závažnými vadami, že jej lze označit dokonce za nezákonný,“ sdělil už dříve Seznam Zprávám starosta Ladislav Straka (NK).

Nevyloučil, že se město v případě neúspěchu u městského soudu bude soudně bránit dál. „Přes skutečnost, že věříme ve spravedlivý rozsudek ve prospěch města, o dalším postupu bude rozhodovat rada města nebo celé zastupitelstvo,“ řekl.

Podobně hovoří také iniciátoři petice se čtyřmi tisíci podpisů místních. Spolky nemohou podat správní žalobu, přesto člen petičního výboru Michal Blažej tvrdí, že se mnozí vlastníci budou bránit dál. „Vznikem CHKO začne fungovat jedna instituce, která bude na všechno dohlížet. Vracíme se tím zpátky do totality,“ tvrdí Blažej. Říká, že se někteří majitelé parcel budou hájit až u Ústavního soudu, pokud si to vyžádá situace.

Městský soud v Praze zatím neavizoval, kdy rozhodne o zbývajících žalobách. „Predikovat nelze, neboť to záleží na celé řadě okolností – procesní aktivitě účastníků řízení, vytížení příslušného soudního senátu a podobně,“ sdělil Wenig.