Článek
Dnešní verdikt není pravomocný, státní zástupce pro oba muže žádal podmíněné tresty. Lávka spadla v prosinci 2017, čtyři chodci při neštěstí utrpěli vážná zranění.
„Nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž jsou obžalovaní stíháni,“ uvedl předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 7 Dalibor Ryšlavý. Za nedbalostní obecné ohrožení hrozilo oběma mužům dva až osm let vězení.
Státní zástupce v závěrečné řeči prohlásil, že doporučení k uzavření lávky měla TSK vydat nejpozději v listopadu 2016, kdy už bylo zjevné jak závažné narušení systému lávky, tak i výrazné riziko kolapsu konstrukce. Podle něj do lávky zatékalo už od jejího uvedení do provozu, takže pochybil Stráský.
Semecký pak podle žalobce hrubě chyboval, když ze své pozice akceptoval stav lávky jako správný.
„Máme za to, že projekt obžalovaného Stráského byl bez vad. Svědčí o tom oponentní znalecké posudky a výpovědi svědků i znalců,“ reagoval soudce. „Obžalovaný Semecký měl sice celou řadu zpráv, které upozorňovaly na havarijní stav lávky, ovšem v žádné nebylo řečeno, že má být uzavřena,“ upozornil soudce.
Dodal, že Semecký věnoval lávce nadstandardní péči a TSK činilo kroky k tomu, aby byla lávka nadále provozuschopná, do čehož ale postupně vstoupily dvě pražské povodně.
Není to naše vina
Šestasedmdesátiletý vysokoškolský profesor Stráský se hájil tím, že správce lávky sypal na její povrch sůl, což nesměl. Poukazoval také na nevhodné opravy lávky, o nichž ho podle něj nikdo neinformoval. Odmítl, že by v konstrukci předtím byly praskliny.
Osmdesátiletý Semecký zase uvedl, že žádné z informací, které měl, nesvědčily o nutnosti lávku uzavřít. Zdůrazňoval také, že v době, kdy konstrukce spadla, nebyl již osm měsíců vedoucím příslušného oddělení mostů.
Hlavní město Praha žádá po obou mužích jako náhradu škody 8,2 milionu korun, jež vynaložilo na odstranění trosek. Pojišťovny chtějí 2,4 milionu. Soudce odkázal poškozené do občanskoprávního řízení.
