Článek
Hrozínkovu stížnost označili ústavní soudci za zjevně neopodstatněnou, vyplývá z usnesení v databázi soudu.
Muž si stěžoval na údajné porušování trestního řádu v kauze, potlačování práva na obhajobu, svévolné a selektivní hodnocení důkazů. Také trval na tom, že tygry odchované v zajetí je třeba považovat jen za chráněný nebo zvláště chráněný druh, nikoliv za druh ohrožený vyhynutím.
Ústavní soudci nenašli důvod k zásahu. Podle nich soudy v České Lípě a Liberci logicky a přesvědčivě zdůvodnily, proč neuvěřily obhajobě a na základě jakých důkazů dospěly k závěru o vině.
„Opakovat souhrn všech usvědčujících důkazů a opětovně se zabývat námitkami, které již byly vypořádány rozhodujícími obecnými soudy, považuje ÚS za nadbytečné,“ stojí v usnesení.
V kauze figuroval také Ludvík Berousek, provozovatel zooparků a chovatel tygrů. Dostal jen podmíněný trest, stejně jako Vietnamec Xuan Vu Le.
Justice se zabývala úhynem tří tygrů z Berouskova chovu v roce 2018. Berousek mrtvé tygry předával preparátorovi Hrozínkovi, od něhož části tygřích těl odebíral Xuan Vu Le a vyráběl z nich podle obžaloby produkty žádané ve vietnamské komunitě.
Obžaloba vycházela z odposlechů i výsledků sledování obžalovaných, jako důkazy posloužily také nalezené části tygřích těl. Podle pravomocného verdiktu nebyla trestným činem preparace tygřích kůží, ale komerční nakládání s dalšími částmi uhynulých zvířat.
Berousek původně u českolipského soudu dostal dva roky vězení se čtyřletým podmínečným odkladem plus peněžitý trest. Odvolací krajský soud v Liberci trest zmírnil na 18 měsíců s tříletou zkušební dobou a zrušil peněžitý trest. Dospěl totiž k závěru, že Berousek nebyl členem organizované skupiny napojené na černý trh.
